Ukončení švédského vyšetřování nesouvisí s možným trestním stíháním Assange v USA.
Švédská prokuratura zastavuje předběžné vyšetřování zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange v případu znásilnění, kterého se údajně dopustil v roce 2010. Oznámilo to dnes švédské státní zastupitelství s tím, že nebyla naděje na zatčení Assange v dohledné budoucnosti. Zastupitelství následně uvedlo, že stáhlo evropský zatykač na Assange. Podle londýnské policie však Australanovi i nadále hrozí zatčení, pokud opustí ekvádorskou ambasádu v Londýně, na níž se kvůli švédskému stíhání v posledních letech skrýval. Londýnská policie se přitom odvolává na zatykač, který na Assange v roce 2012 vydal soud v Londýně.
Švédsko vyšetřovalo Assange sedm let. „Vrchní státní zástupkyně Marianne Nyová dnes rozhodla přerušit předběžné vyšetřování v případu podezření ze znásilnění, které se týká Juliana Assange,“ uvedla švédská prokuratura. Upozornila však zároveň, že vyšetřování by mohlo být obnoveno, pokud se Assange vydá do Švédska do roku 2020. Poté bude případ promlčený.
Assange dnes na twitteru ujistil, že „nezapomene a neodpustí“ těm, kteří stojí za švédským vyšetřováním, které mu znemožnilo vidět své vyrůstající děti a které pošpinilo jeho jméno. Assange obvinění ze znásilnění vždy odmítal.
Zatím není jasné, zda nyní Assange bude chtít ekvádorské útočiště v britské metropoli opustit. Na velvyslanectví se ukrýval hlavně z obavy, že Švédsko by ho následně mohlo vydat do Spojených států kvůli trestnímu vyšetřování činnosti serveru WikiLeaks, který vyzradil tajné informace.
Prokurátorka zdůvodnila svůj dnešní krok tím, že nebyla naděje na zatčení Assange „v dohledné budoucnosti“. Zdůraznila přitom, že to neřeší otázku Assangeovy viny či neviny. „Rozhodnutí nepokračovat ve vyšetřování jsme nepřijali proto, že bychom vyhodnotili všechny důkazy v tomto případu, ale proto, že nevidíme možnost ve vyšetřování pokročit,“ vysvětlila Nyová na tiskové konferenci ve Stockholmu. „Nevyjadřujeme se k vině,“ dodala.
Nyová rovněž prohlásila, že ukončení vyšetřování nijak nesouvisí s možným trestním stíháním Assange v USA. „Rozhodnutí, které bylo dnes přijato, nemá nic společného s možným postupem americké vlády,“ řekla.
Americká média přitom v dubnu informovala, že tamní úřady připravují žalobu na Assange, jehož server vyzradil mimo jiné citlivé informace USA o válkách v Afghánistánu a Iráku.
Assangeův švédský právník Per Samuelsson ale naznačil, že jeho klient má nyní svobodu pohybu. „Toto je naprosté vítězství Juliana Assange. Nyní má možnost opustit ambasádu, pokud chce. Assangeův případ jsme vyhráli. Je samozřejmě šťastný a cítí úlevu. Vadilo mu, že to trvá tak dlouho,“ řekl švédskému rozhlasu Samuelsson.
Naopak Švédka, která Assange obvinila ze znásilnění, označila zastavení stíhání za „skandál“ a uvedla, že je „šokována“, uvedla její advokátka Elisabeth Fritzová, citovaná agenturou AFP.
Pokud Assange opustí ekvádorskou ambasádu, bude zatčen, uvedla dnes londýnská policie. Odvolala se přitom na zatykač vydaný londýnským magistrátním soudem z roku 2012. Assange se 29. června 2012 odmítl soudu podřídit a metropolitní policie je „povinna zatykač naplnit, pokud by ambasádu opustil“, uvedla policie podle agentury Reuters. Podle deníku The Guardian Assangeovi stále hrozí zatčení, protože porušil britské podmínky kauce.
Navíc je možné, že o vydání Assange požádaly nebo požádají Spojené státy. Britská premiérka Theresa Mayová dnes k jeho případnému vydání do USA pak poznamenala: „Studujeme případ od případu žádosti o vydání, když je dostaneme,“ dodala. Rozhodnutí o zatčení Assange je teď podle ní na rozhodnutí policie.
Zdroj z ekvádorského ministerstva zahraničí dnes podle britské agentury PA uvedl, že Ekvádor zesílí svou snahu poskytnout Assangeovi azyl přímo v jihoamerické zemi.
Americký prezident Donald Trump minulý měsíc řekl, že by podpořil jakékoli rozhodnutí ministerstva spravedlnosti USA Assange obvinit.
Assange se proti evropskému zatykači ve Švédsku několikrát odvolal, naposledy na začátku května. Soudci však odmítali vzít v potaz mimo jiné i stanovisko pracovní skupiny pro svévolné zadržování při OSN, která v roce 2016 doporučovala evropský zatykač na Assange zrušit. To se stalo až dnes.
Server WikiLeaks založil Assange v roce 2006. Od té doby portál zveřejnil mimo jiné statisíce utajovaných amerických vojenských zpráv, diplomatických depeší nebo kolem 8000 stran dokumentů o programech výzvědné služby CIA.