Většinu z nejdůmyslnějších čipů na světě a velkou část z těch běžnějších vyrábí pro celou planetu jedna tchajwanská společnost – Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC). Dominantní postavení TSMC na globálním trhu, který už delší dobu sužuje velký nedostatek čipů, tak staví svět do zranitelné pozice, píše list The Wall Street Journal (WSJ). Ostrov je navíc předmětem rostoucího napětí mezi Spojenými státy a Čínou, která jej považuje za svou vzbouřeneckou provincii.
Závislost na tchajwanských čipech „představuje pro globální ekonomiku hrozbu,“ napsala nedávno výzkumná společnost Capital Economics. Společnost TSMC za uplynulý rok ohlásila tržby 45,5 miliardy dolarů, zisk dosáhl 17,6 miliardy dolarů. Technologie společnosti jsou natolik vyspělé, že firma vyrábí kolem 92 procent všech nejsložitějších čipů na světě. Některé z nich obsahují tranzistory tenčí než jedna tisícina lidského vlasu. Zbytek vyrábí korejský gigant Samsung Electronics.
Tchajwanská firma vyrobila i většinu ze zhruba 1,4 miliardy procesorů pro chytré telefony. Produkty TSMC využívají miliardy zařízení od iPhonů přes osobní počítače po auta, aniž by o tom spotřebitelé věděli – TSCM provádí smluvní výrobu pro známější značky, jako je například Apple.
Pro ostatní výrobce v odvětví, které vyžaduje velký investiční kapitál, bude velmi těžké TSMC dohnat, domnívají se analytici. Polovodiče jsou natolik komplexní a závislé na investicích, že jakmile jejich výrobce zaostane, je pro něj velmi těžké udržet s ostatními krok. Společnosti mohou obětovat roky úsilí a miliardy dolarů, jen aby zjistily, že je pro ně technologický horizont stále v nedohlednu.
Jedna továrna na výrobu polovodičů může stát až 20 miliard dolarů, dílčí nástroje mohou vyjít až na 100 milionů dolarů. Ostatní země by musely každý rok po dobu nejméně pěti let vynaložit 30 miliard dolarů, aby měly „alespoň nějakou šanci“ dohnat TSMC a Samsung, napsala ve zprávě společnost IC Insights.
TSMC zároveň nemůže vyrobit dostatek čipů, aby uspokojila poptávku. Jejích aktuální celosvětový nedostatek se projevil mimo jiné vyššími cenami pro spotřebitele či nucenými dovolenými zaměstnanců, zejména v automobilovém průmyslu. Omezit výrobu kvůli jejich nedostatku musela tento týden i česká automobilka Škoda Auto.
Tchajwanská společnost nedávno oznámila, že kvůli nedostatku podnikla bezprecedentní kroky a oproti loňskému roku zvýšila výrobu jednočipových počítačů o 60 procent.
WSJ současnou situaci v některých ohledech přirovnává k někdejší světové závislosti na ropě z Blízkého východu – pokud v oblasti kolem Tchaj-wanu bude nestabilita, projeví se to v odvětvích napříč planetou.
Právě o geopolitické napětí kolem Tchaj-wanu není nouze – Čína ostrov považuje za svou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
Podle amerických úřadů je určitá pravděpodobnost, že spory mezi Tchaj-wanem a Čínou přerostou v konflikt, vzhledem k tomu, že Čína zvýšila u ostrova vojenskou aktivitu. Peking na začátku června kritizovali také lídři ekonomicky nejvyspělejších zemí ze skupiny G7 a zdůraznili důležitost míru a stability v Tchajwanském průlivu.
Část analytiků ale nevěří, že by se Čína pokusila v nejbližší době Tchaj-wan získat zpět – už jen proto, že by tím ohrozila vlastní dodávku čipů. Političtí představitelé ostrova proto místní výrobu označují za takzvaný křemíkový štít, který konfliktu s Pekingem brání. I proto vláda Tchaj-wanu v posledních letech poskytla společnostem vyrábějícím čipy nemálo dotací.
