Umělá inteligence pomůže armádě překonat nedostatky spojené se zpracováním informací nebo chybováním vojáků. Významně také ovlivní výcvik, nové technologie dokážou připravit vojáky na situace, které by si v reálné situaci nemohli vyzkoušet. Na dnešním armádním workshopu věnovanému využívání umělé inteligence v armádě to řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata. Armáda může podle něj buď držet krok s technologickým pokrokem, nebo zaostávat. Druhá možnost by znamenala pro Česko bezpečnostní riziko.
Opata uvedl, že armáda musí představit státním a průmyslovým investorům své technologické potřeby alespoň na 20 let dopředu. Poznamenal, že Spojené státy tak učinily v roce 2005 a teprve nyní dostávají výsledky. Poukázal také na potřebu, po vzoru NATO, spolupráce s veřejným a privátním sektorem. „Proto je nutné odbourat kriminalizaci toho, když se vojáci setkávají s komerční sférou, protože jinak se do armády nové technologie nedostanou,“ uvedl.
Armáda podle něj musí navrhovat to, co ještě neexistuje, nebylo vyvinuto a vypadá jako sci-fi. Bude potřebovat nové technologie, ale nesmí spoléhat pouze na ně. Ukazují to podle něj boje na Ukrajině. Za klíčové slovo do budoucna považuje autonomii. Podotkl, že aby systémy bez posádky naplno uplatnily svůj potenciál, musí být schopny dosáhnout vysoce autonomního stavu chování. „Musí umět reagovat na své okolí. Aby to mohly dělat, musí pochopit a vnímat své okolí a přizpůsobit se mu stejně, jakoby to udělal voják. Spolupracovat s dalšími autonomními systémy. Pak teprve můžeme mluvit o armádě strojů,“ řekl.
Poznamenal také, že žádný voják nedokáže zpracovat všechny informace a vždy bude dělat chyby. „Umělá inteligence nám pomůže tento nedostatek překonat. Potřebujeme rozšířit schopnosti člověka a pojem kyborg už také přestává být sci-fi,“ uvedl.
Armáda chce podle něj pokročit při spolupráci člověka se stroji a musí propojit systémy velení a řízení s informačními systémy, zpravodajstvím nebo průzkumem.To by mělo částečně pomoci odstranit takzvanou mlhu války, tedy nejistotu na bojišti, při kterém velení nezná pozici nepřítele nebo dokonce vlastních jednotek. „Technologické systémy mohou způsobit informační zahlcení, ve kterém člověk nenajde klíčové informace. Právě uměla inteligence dovede takové břemeno nést,“ řekl.
Významný pokrok očekává ve výcviku, který začne využívat simulační technologie, virtuální realitu nebo personalizované učení. „Výcvikové programy formou rozšíření a virtuální reality připraví vojáka na situace, které by si v reálném prostředí nikdy nemohl dopředu vyzkoušet,“ řekl. Dodal, že umělá inteligence zajistí, že podoba simulovaných scénářů a jejich průběh bude efektivní.