Elektronická výměna dat by měla probíhat v rámci celé Evropy. Záměr ale naráží na různé úrovně zabezpečení v jednotlivých zemích.
V současnosti je v Česku 250 digitálních služeb a 5000 informačních systémů veřejné správy. Chybí ale legislativa, která by umožnila jejich propojení a plné využití. Na konferenci Digitální Česko 2018+ to dnes uvedl vládní zmocněnec pro digitalizaci a ICT Vladimír Dzurilla.
„Jde o to, aby registry sdílely informace mezi sebou a občan nemusel dokládat stejná data na úřadech několikrát,“ uvedl Dzurilla. Součástí legislativních změn by měla být změna přístupu k přípravě zákonů. Ta by měla celá být elektronická.
Ministerstva podle Dzurilly dosud předložila celkem 672 záměrů reagujících na koncepci elektronizace státní správy Digitální Česko. V současnosti vláda záměry vyhodnocuje a pak začne některé uvádět do praxe. V nejbližší době by měl být hotový například portál moje daně nebo v polovině roku zákon o elektronickém zdravotnictví.
Podle nového primátora Prahy Zdeňka Hřiba (Piráti) v současnosti vrcholí příprava zákona o právu na digitální službu. Stát bude občanům zpřístupňovat digitální služby postupně podle závazného seznamu, za který bude zodpovídat vláda s výhledem kompletní digitalizace do pěti let. V rámci hlavního města se primátor chce zaměřit zejména na spuštění portálu s městskými digitálními službami. Cílem je vytvořit jednotné kontaktní, objednávkové a platební místo, které bude pracovat jako zprostředkovatel mnoha městských úřadů.
Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková (za ANO) doplnila, že Česko chce spolu s Německem usilovat o vytvoření evropského centra umělé inteligence. Jeho sídlo by mohlo být v Praze.
Podle estonského premiéra Jüriho Ratase by měla elektronická výměna dat být možná v celé Evropě. Záměr ale naráží na různé úrovně zabezpečení v jednotlivých zemích. Sdílení zkušeností z digitalizace s africkými zeměmi by podle něj mohlo přispět k vyřešení migrační krize. Estonsko je evropský lídr v elektronizaci státní správy.
Ratas dnes také navštívil českou pobočku estonského startupu Pipedrive, který nabízí vlastní prodejní platformu pro obchodníky. Ta chce v tuzemsku během tří let investovat 350 milionů korun a plánuje najmout 100 zaměstnanců, jako jsou vývojáři, produktoví manažeři a softwaroví designéři.
