Poslanci patrně navrhnou zveřejňovat v registru smluv také objednávky a faktury nebo smlouvy korporací, které čerpají dotace z veřejných peněz nad 20 milionů korun za rok.
Pozměňovací návrhy se už před druhým sněmovním čtením příslušného návrhu zákona objevily v elektronickém systému dolní komory. Další poslanecké požadavky směřují k tomu, aby smlouvy nemusely do registru posílat dobrovolné svazky obcí. Povinnost by měly mít jen firmy v plném vlastnictví státu, krajů nebo obcí, nikoli ve vlastnictví většinovém.
Druhé čtení návrhu zákona o registru smluv zařadila Sněmovna jako pevný bod na dnešek. Poslanci se ale k jeho projednání kvůli poměrně dlouhé debatě o vysokoškolském zákonu a kontroverzím ohledně prodloužení podpory biopaliv nedostali.
Zveřejňování faktur a objednávek navrhne předkladatel původní normy o zveřejňování smluv Jan Farský (TOP 09 a Starostové). Bez toho hrozí zbytečné potíže kvůli nutnosti nahrazovat běžné objednávky písemnými smlouvami nebo obcházení zákona tím, že se objednávky budou využívat místo smluv, napsal v důvodové zprávě.
Kritiku iniciativy Rekonstrukce státu vyvolal návrh Milana Urbana (ČSSD), aby pod zákon spadaly firmy s dotacemi nad 20 milionů za rok. V dnešní tiskové zprávě jej označila za „minu“, když přijetí návrhu by podle iniciativy uvedlo firmy do právní nejistoty. Urban ale poukazuje na to, že loni šlo jen ze státního rozpočtu soukromým firmám více než 68 miliard korun. Úprava by prý dopadla i na skupinu Agrofert ministra financí Andreje Babiše (ANO).
Vyjmout dobrovolné svazky obcí z povinného zveřejňování smluv chce navrhnout Vladislav Vilímec (ODS), úpravu podílu u státních, krajských a obecních firem jeho stranický kolega Zbyněk Stanjura. Lidovec Vít Kaňkovský hodlá prosazovat výjimku pro smlouvy zdravotních pojišťoven s nemocnicemi a ambulancemi, jejichž zveřejňování ošetří jiný zákon.
Hned několik návrhů se týká zveřejňovaní platných smluv, které ale byly uzavřeny před účinností zákona. Radek Vondráček (ANO) a Jan Klán (KSČM) chtějí, aby se pod hrozbou sankce dostaly do registru do tří měsíců.
Sněmovna by měla předlohu patrně v červnu přijmout v podobě, jak se na ní shodla koalice. Stát, kraje, některé obce a další organizace budou mít povinnost zveřejňovat smlouvy v centrálním internetovém registru od poloviny příštího roku. Po dalším roce by začalo platit pravidlo, podle kterého by nezveřejněná smlouva nebyla účinná. Pod normu by spadaly smlouvy s plněním nad 50 000 korun bez daně z přidané hodnoty.
Dvouletou výjimku z povinného uveřejňování smluv by dostaly malé obce a firmy, v nichž mají většinový podíl. Zákon by se nevztahoval na společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž akcie se obchodují na burze. Jde o energetický gigant ČEZ.
