Zavedení principů správy dat veřejného sektoru si klade za cíl návrh zákona o správě dat, který ve středu projedná vláda. Subjekty ve veřejném sektoru podle autorů zákona nyní nemají právní podklad k tomu, aby se svými daty efektivně nakládaly. Zákon také zřizuje jednotné informační místo, kterým se stane Digitální informační agentura. Ta bude přijímat žádosti o přístup k datům.
Data se podle návrhu stanou samostatnou veličinou a nebudou už závislá na informačním systému, ve kterém jsou spravována. Bude tak možné je opětovně využít. Správci dat, které zákon nově také definuje, budou mít povinnosti zajišťovat popis dat a jejich identifikaci. Popisy budou podle návrhu následně evidovány v nových veřejných registrech – v Národním katalogu dat a v Národním geoportálu.
Veřejná správa, ale i veřejnost tak podle autorů zákona budou vědět, jakými daty stát disponuje a k čemu slouží. „Cílem návrhu zákona je vyplnit mezeru v současné právní úpravě správy dat a odstranit nevhodnou praxi v oblasti správy a zpřístupňování dat veřejného sektoru, která vede k tomu, že u většiny těchto dat není zdaleka využit jejich plný potenciál,“ uvedli předkladatelé.
Zákon také stanovuje právní rámec řízeného přístupu k datům. „Návrh zákona obsahuje systém nástrojů (právních, technických i organizačních), které zajišťují ochranu kolidujících práv a zájmů, zejména v podobě práva na ochranu osobních údajů, a minimalizují rizika, která by byla s opětovným užitím dat spojená,“ doplnili dále autoři.
Tzv. správci dat budou subjekty z veřejného sektoru, které informační systémy s daty vedou. Předpis se ale nebude vztahovat na subjekty, u kterých by navrhované povinnosti ohrozily plnění jejich úkolů, nebo u kterých by bylo zavedení z hlediska nákladů nevýnosné. V praxi se tak zákon nebude týkat například zpravodajských služeb, bezpečnostních sborů, ale i územních samosprávních celků. Požadavky ze zákona ale mohou dodržovat dobrovolně, pokud to neohrozí jejich úkoly.
Data v jednotlivých systémech nejsou podle důvodové zprávy materiálu nyní nijak popisována. Správci systémů tak přesně neví, s jakými daty disponují. Mnoho subjektů navíc podle zprávy nemá ke svým datům reálný přístup, protože data má reálně v držení dodavatel informačního systému.
„Tento problém obecně vede k nemožnosti efektivních toků dat uvnitř veřejného sektoru, protože jednotlivá agendová místa nemohou bez znalosti existence specifických dat žádat o přístup k nim a jejich využití a tím pádem nemohou efektivně tvořit služby pro občany a obecně digitalizovat,“ uvádí autoři ve zprávě.
Jednorázové náklady předkladatelé odhadli na 432,5 milionu korun, roční personální a provozní náklady pak na 287,7 milionu korun. Požadavky mají být generovány nad rámec schválených výdajových limitů pro příští roky. S dopady na státní rozpočet nesouhlasí ministerstvo financí, v přípomínce k materiálu požaduje, aby je hradily dotčené subjekty z vlastních rozpočtů.
Ministerstvo práce předpokládané náklady na dodržování nových povinností považuje za nedostatečné, stejně jako Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Požadují proto navýšení peněz. ÚOOÚ navíc trvá na zakotvení některých záruk pro ochranu osobních údajů. Ministerstvo školství v připomínce uvedlo, že pro nové povinnosti nejsou zabezpečeny odpovídající podmínky.
