Po náhlém uzavření škol kvůli vypuknutí epidemie covidu-19 loni v březnu byla technicky na výuku na dálku připravena spíš jen menšina škol, potřebné dovednosti s digitálními technologiemi měla méně než polovina učitelů. Jako problém se ukázalo i vybavení lidí doma. Vyplývá to z informací České školní inspekce a loňské studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). Na podzim se i díky 1,3 miliardě korun od ministerstva školství situace zlepšila, všechny potíže ale nezmizely. Jaké vybavení školy nakoupily, úřad nyní zjišťuje, řekla ČTK mluvčí ministerstva Aneta Lednová.
První případ nákazy koronavirem v ČR se potvrdil loni 1. března. Od 11. března se děti začaly učit distančně. Podle České školní inspekce měly výhodu školy, které se postupně vybavovaly digitální technikou už v předešlých letech. Dostatek přenosných počítačů s mikrofony a kamerami v nich zdaleka nebyl standard. Potíže byly i s nastavením způsobu komunikace na dálku. „Pouze 19 procent základních škol disponovalo školním informačním systémem dostupným rodičům i žákům on-line, maximálně polovina využívala nějakou on-line platformu k výuce,“ uvedli vědci IDEA ve své studii.
Jako potíž se ukázaly také nedostatečné dovednosti na straně pedagogů. Nejhůře na tom byly učitelé na prvním stupni základních škol, nejlépe ve středních školách. Podle analýzy IDEA byla na výuku na dálku připravena v průměru méně než polovina vyučujících, což je pod průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Ve školách převažovaly stolní počítače nad přenosnými, což se ukázalo jako nevýhoda, protože vyučující učili většinou z domova. Vybavení pedagogů tak mělo na jaře velmi rozdílnou kvalitu. Ještě větší problém byl s nedostatkem techniky u žáků. Podle průzkumu školní inspekce potřebovalo zajistit počítač pro žáky asi 12 procent základních a pět procent středních škol.
Při druhé vlně epidemie na podzim se technické zajištění výuky on-line zlepšilo, řekl ČTK náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Ministerstvo poslalo do základních škol 20.000 korun na nákup počítače pro každého pedagoga a školy mohly vytvořit i zápůjční fond pro potřebné děti. Peníze měly utratit do konce roku. Podle některých expertů to ale nemuselo stačit pro všechny potřebné. Doporučovali, aby školy dostaly sumu podle počtu znevýhodněných školáků, kterým by pak techniku a připojení zajistily. Jak přesně peníze využily, ministerstvo teprve zjišťuje. Informace by podle své mluvčí mělo mít po vyhodnocení sběru dat, který se koná do konce února.
V souvislosti s výukou na dálku podle ní úřad na letošní rok navýšil rozpočet tak, aby základní školy mohly zaměstnat 1000 nových IT správců. Přidalo se rovněž na výdaje, ze kterých je možné hradit učební pomůcky či vzdělávání pedagogů, sdělila. Do budoucna chce úřad požadovat na digitalizaci škol 6,8 miliardy korun z Národního plánu obnovy, dodala.
Fungování výuky na dálku podle odborníků od začátku ovlivňuje také kvalita připojení k internetu, která se za poslední rok výrazněji nezměnila. Z dat ministerstva školství podle Andryse vyplývá, že bez internetu je asi šest procent škol a zhruba 11 procent škol nemá vlastní Wi-Fi. Pouze jedno procento škol má rychlost vyšší než jeden gigabit za sekundu. Kvalitní připojení chybí podle expertů i v rodinách.
