Vyšetřovatelé v SAE vidí za krádeží 35 milionů dolarů „klonování hlasu“

Kontaktní centra musí nabídnout telefon, chat, SMS a e-mailovou komunikaci.

Kontaktní centra musí nabídnout telefon, chat, SMS a e-mailovou komunikaci.


Dubaj 15. října (ČTK) – Skupina podvodníků loni za pomoci umělé inteligence nasimulovala hlas ředitele jisté společnosti, aby přiměla manažera banky ve Spojených arabských emirátech (SAE) vydat 35 milionů dolarů (přes 766 milionů korun). K takovému závěru podle zjištění časopisu Forbes dospěli dubajští vyšetřovatelé, kteří se masivní krádež snaží objasnit. Informace potvrzuje obavy spojené s vývojem programů na „klonování hlasu“, které jsou schopny na základě nahrávky mluvčího vytvořit jakoukoli promluvu se stejnými hlasovými vlastnostmi.

Forbes se ve své zprávě odvolává na dokument předložený americkému soudu, v němž úřady SAE žádají o pomoc amerických vyšetřovatelů s vystopováním 400.000 dolarů z ukradených peněz. Píše se v něm o promyšleném zločinu, do kterého bylo zapojeno nejméně 17 lidí a po kterém byly nečestně nabyté prostředky rozeslány na účty v různých koutech světa.

Nejmenovaná banka v SAE údajně podvodníkům poslala miliony dolarů poté, co se jeden z jejích manažerů na začátku loňského roku ocitl v telefonickém rozhovoru se známým hlasem. Domníval se, že hovoří se šéfem jistého podniku, s nímž už dříve komunikoval. Hlas na druhé straně mu sdělil, že potřebuje uvolnit 35 milionů dolarů kvůli akvizici jiné firmy a že operaci bude koordinovat právník jménem Martin Zelner. Když bankovní činitel ve své e-mailové schránce nalezl podklady od Zelnera i ředitele podniku, usoudil, že je vše v pořádku, a zahájil požadované převody.

„Nevěděl ovšem, že se stal obětí sofistikovaného podvodu, jehož strůjci použili ‚hloubkovou hlasovou‘ technologii k naklonování ředitelovy mluvy,“ píše Forbes s odkazem na soudní podání. Dokument podle zprávy nenabízí mnoho dalších podrobností a prokuratura v Dubaji, jež má případ na starosti, do publikace článku neodpověděla na žádost o komentář. To stejné platilo v případě právníka Zelnera, který sídlí ve Spojených státech.

Jde teprve o druhé zdokumentované obvinění z krádeže, v němž figuruje použití nakopírovaného hlasu. Deník The Wall Street Journal v roce 2019 informoval o případu britského manažera, kterého prý podvodníci přiměli k převodu 220.000 eur (přes 5,5 milionu Kč) za použití umělého hlasu jeho německého nadřízeného.

Na fenomén hlasového klonování nedávno upozornila zpravodajská společnost BBC, která popsala významný pokrok této metody v posledních letech. Výsledek je podle ní takový, že software založený na strojovém učení je schopen přesně napodobit nejrůznější parametry včetně výšky a barvy hlasu a že do uměle vytvořené promluvy je možné podle libosti promítat různé emoce. „Jakkoli má rostoucí sofistikovanost hlasového klonování zjevný komerční potenciál, vede také k sílícím obavám ohledně možného využití v kyberzločinu,“ napsala v červenci BBC.

Exit mobile version