Ministerstvo školství (MŠMT) chce vybudovat nový Informační systém vzdělávání (eEdu). Měl by zjednodušit administrativu ve školách pomocí moderních technologií. Projekt má nahradit plánovaný Resortní informační systém (RIS), který se chystal několik let a nakonec se neuskutečnil. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Po zrušení veřejné zakázky na dodání a provoz RIS loni na podzim úřad v listopadu projekt ukončil. Zdůvodnil to situací kolem epidemie covidu-19 a tím, že plán už kvůli financování nebylo možné prodlužovat.
„Nástupnickým projektem se stalo budování Informačního systému vzdělávání (eEdu), který sleduje stejné strategické cíle, jako tomu bylo u projektu RIS MŠMT. V současnosti probíhá zadávací řízení na plnění první etapy jeho budování,“ uvedla mluvčí.
Výběrové řízení na dodavatele dříve plánovaného Resortního informačního systému ministerstvo zrušilo loni v říjnu. Důvodem byla podle Lednové vysoká nejistota, zda se podaří splnit harmonogram projektu. Práce na něm ovlivnila mimořádná situace kolem covidu-19 a kvůli ohraničenému období pro čerpání dotací ho zároveň nebylo možné prodlužovat, uvedla mluvčí. Loni na podzim zmínila, že s ohledem na epidemii nebylo možné očekávat spolupráci škol při vytváření projektu. Podotkla také, že epidemie má negativní vliv i na ekonomiku. Začátkem listopadu proto úřad rozhodl o ukončení projektu, řekla.
Ministerstvo začalo RIS připravovat v roce 2017, systém měl fungovat od podzimu 2023. Jeho cílem bylo zmenšení administrativy škol tím, že by se využívaly datové zdroje místo formulářů. Údaje se měly v systému sdílet s veřejnou i státní správou, což by mělo zamezit duplicitnímu zjišťování informací od škol. Jak mluvčí již dříve zdůraznila, využití informačních technologií považuje úřad nadále za prioritní.
Zrušený projekt byl podle vyjádření ministra z loňského června ve fázi po druhém výběrovém řízení. První se táhlo víc než rok a formálně ho pak zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Vývoj systému měl stát podle ministerstva maximálně 135 milionů korun. Zhruba 80 procent částky měla platit Evropská unie, zbytek stát. V letech 2023 až 2028 počítal úřad ještě s náklady na udržitelnost systému, a to do výše 24,2 milionu korun. Na případný další rozvoj pak mělo jít podle ministra nanejvýš 12,1 milionu korun.
