Aktuálně o startupech: Zdarma, nebo platit? Nebo freemium?

Klíčovým aspektem každého produktu a každé služby je cena. Pokud bude firemní cenová politika nastavena příliš vysoko, nemusí se sebelepší produkt dočkat rozšíření. Stejně jako bude-li nastavena příliš nízko, nemusí příjmy pokrývat náklady na vývoj a distribuci produktu a ten tak pravděpodobně velmi rychle skončí. Najít optimální cenovou úroveň je obtížné a obvykle se jedná o běh na dlouhou trať. Jako velmi zajímavý a potencionálně slibný trend se pak v této oblasti ukazuje cenový model freemium, který kombinuje dva zdánlivé protipóly, tedy bezplatné a placené služby. Byl to právě model freemium, který v posledních letech stál u vzniku a rozvoje mnoha technologických firem z celého světa.

Problematika ceny se v zásadě dá zredukovat na dva extrémní modely. Na jedné straně tak můžeme mít služby a produkty, které jsou placené, a na druhé ty, které jsou poskytovány zdarma. Oba přístupy mají bezesporu něco do sebe a oba mohou vést k úspěchu. Pro ilustraci se podívejme na dvě z nejúspěšnějších technologických firem současnosti, Google a Microsoft. Zatímco Microsoft si od počátku za své produkty nechal od začátku dobře zaplatit, Googlu do své dnešní podoby vyrost díky bezplatnému poskytovanému nejrůznějších služeb. Google je ovšem trochu extrémním případem, neboť firma v podstatě zdarma poskytuje vše od internetového vyhledávání, přes analytické nástroje až po software, operační systémy a služby založené na cloudu. Jak je ovšem vidno, oba modely mohou vést k úspěchu.

Jak bezplatné, tak i zpoplatněné služby mají bezesporu něco do sebe. Výhodou placených služeb je především to, že uživatel má legální argument, kterým může argumentovat při potížích s pořízeným produktem, nebo službou. Jinými slovy, placený model pro firmy představuje větší motivaci reagovat na podněty a připomínky uživatelů a produkt dále zlepšovat. To v případě bezplatných služeb v naprosté většině případů sice platí také, rozhodně to ale nemusí být pravidlem. Na druhou stranou jejich nespornou výhodou je právě jejich bezplatnost.

Každý z obou způsobů cenové politiky je navíc poplatný své době. Zatímco v letech, kdy Microsoft představil svůj první operační systém, byla představa bezplatných produktů a služeb mírně řečeno bizardní, v posledních letech jsou to právě bezplatné služby, které se rozmáhají v největší míře. Příkladem posledních let budiž úspěšné internetové portály Facebook, LinkedIn a Twitter, nebo internetové prohlížeče Chrome a Opera, či operační systém Android.

Patří budoucnost freemiu?

Zajímavým novým trendem cenové politiky je takzvaný model freemium. Freemium, složenina anglických slov „free“ (zdarma) a „premium“ (příplatkový), je v zásadě kombinace obou protichůdných přístupů, tedy poskytování služby současně v bezplatné i placené podobě. Jak je možné propojit tyto dva naprosto odlišné modely? Základem je služba, která je poskytována zcela zdarma, a která má potenciál oslovit nové uživatele. Základní bezplatná verze je i do budoucna zachována, souběžně s ní je ale následně představena prémiová verze, která obsahuje některá vylepšení, nové funkce, nebo více možností.

Služby založené na principu freemium mohou mít v zásadě dvě podoby. Tou první může být poskytování „odlehčené“ (tedy funkčně omezené) verze produktu s tím, že za další součásti si zákazník bude muset připlatit. Druhou možností je nabízet službu sice v plném rozsahu, ale s časovým omezením. Ať už se jedná o první, nebo druhý případ, smyslem modelu freemium je za minimální náklady nalákat co největší počet uživatelů a věřit, že se jim produkt zalíbí. Spokojení uživatelé pak budou více motivováni produkt používat i po skončení zkušební doby, a spíš si tedy připlatí za nadstandardní služby.

To, že se v případě freemium jedná o funkční model, dokazují případy desítek společností z celého světa. Ať už se jedná o sociální síť LinkedIn, nedávno spuštěné prémiové služby Twitteru, nebo nejrůznější možná placená vylepšení v oblíbených „sociálních“ hrách, jako je FarmVille, nebo MafiaWars společnosti Zynga.

Nejen freemium, ale i další

Kromě freemium samozřejmě existují desítky dalších způsobů, jak lze na provoz služby vydělat. Pravděpodobně nejlákavějším způsobem je službu „obohatit“ o reklamní bannery a tento prostor pak prodávat. Problémem je, že uživatelé jsou ke klasické bannerové reklamě stále neutrálnější, což vede k její menší efektivitě, a tím i nižší ceně. Navíc reklamními bannery nelze osadit každý produkt, protože její využití předpokládá, že sledovat, co se děje na monitoru. Například osazení streamu internetového rádia nějakým tím bannerem je sice dobré, ziskový ale takový záměr asi příliš nebude. Každopádně tak, či onak, reklama v některé ze svých mnoha forem, představuje velmi oblíbený a efektivní způsob financování.

Další možností, jak generovat příjem, je dobrovolné dárcovství. Jedná se o koncept poměrně málo rozšířený, a to předně proto, že je to zdroj značně nespolehlivý. Na druhou stranu i na pouhém dárcovství se dá vybudovat a dlouhodobě rozvíjet nejen produkt samotný, ale i celá firma. Živým důkazem toho je česká technologická společnost Alwil Software, tvůrce celosvětově populárního bezplatného antiviru avast!. Podle Eduarda Kučery, ředitele a spoluzakladatele firmy, na další vývoj produktu přispěje až 45% všech jeho uživatelů.

Cenová politika je jedním z nejdůležitějších aspektů podnikání a měl by jí být přikládán zvláště vysoký význam. Jak už bylo naznačeno v úvodu, její špatné nastavení může i velmi dobrý produkt velmi rychle „zrušit“ dříve, než se bude mít šanci rozvinout a prosadit. Finanční model freemium představuje velmi zajímavý nápad, díky kterému lze rychle a jednoduše získat velký počet uživatelů a zároveň na provozu služby i vydělávat. To, že se jedná o koncept, který má budoucnost, dokazuje i množství významných internetových portálů, které na něj v minulosti přešly.