Jen málo společností si dokáže vydobýt takovou pozici, aby si lidé pod určitým produktem téměř výhradně vybavili její název. Podvedlo se to například řetězci McDonald’s v případě hamburgeru nebo do značné míry také Microsoftu v případě počítačových programů. Pod slovem internet nebo sítě si pak řada lidí vybaví Cisco. V dnešním článku se tedy podíváme na unikátní historii jedné z nejziskovějších a nejvytrvalejších technologických společností soudobého světového podnikání.
Logo společnosti bylo odvozeno od Golden Gate Bridge
Legendy se vážou k nejrůznějším věcem či událostem a jedna taková koluje od nepaměti také uličkami Silicon Valley. Dva nesmělí milenci ze Stanfordovy univerzity si z různých počítačových oddělení, na kterých působili, chtěli posílat zamilované dopisy. Různé sítě to však neumožňovaly. Plní vášní proto vynalezli tajemnou krabičku, která je dnes po celém světě známá jakou router či směrovač, a začali tak psát historii jedné z nejrychleji rostoucích společností na světě. Dnes, 25 let po založení, má Cisco Systems více než 66 tisíc zaměstnanců a roční příjem ve výši téměř 40 miliard dolarů.
Začalo to propojováním Stanfordu
Příběh je to nepochybně dojemný a případní zájemci samozřejmě mohou v tento okamžik skončit se čtením. Historie společnosti je však mnohem pestřejší a má své začátky, podobně jako celá řada dalších úspěšných firem v Silicon Valley, ve skromném příbytku poblíž tohoto údolí snů. Sandra Lernerová a Leonard Bosack se poznali v roce 1977, tedy v době, kdy oba pracovali pro Standfordovu univerzitu. V té době začaly vznikat také první plány k vzájemnému propojení počítačových sítí v různých odděleních univerzity a Bosack vymyslel způsob, který to umožňoval.
Cisco nebo cisco?
Nejdříve se oba snažili technologii prodat již existujícím počítačovým firmám, ty však o ni nejevily zájem. Proto si, v té době již manželé, založili v roce 1984 ještě s několika kolegy společnost vlastní. Její název „cisco“ odvodili z města San Francisco a logo získalo podobu mostu Golden Gate Bridge. Současný název „Cisco“ s velkým C se objevil až o několik let později i přes úsilí o zachování původní podoby. Po získání hypotéky a dalších půjček rozjeli podnikání přímo ve svém domě. Začali neúnavně kompletovat první směrovače, tedy hardwarová zařízení, která pomocí speciálního softwaru automaticky hledala nejefektivnější cestu pro tok dat mezi dvěma sítěmi. Hned z počátku tyto směrovače podporovaly řadu protokolů a standardů a umožňovaly tak propojovat různorodé sítě.
V roce 1986 se Cisco přestěhovalo do vlastních kanceláří v Menlo Parku. V té době byl trh se směrovači doslova v plenkách a velké podniky i univerzity se zoufale snažily propojit své rozsáhlé sítě. I přes nadsazenou cenu mělo už tehdy Cisco zisk přes 250 tisíc dolarů měsíčně. Hned od začátku se přitom společnost snažila udržovat skvělé vztahy se svými zákazníky a tímto způsobem se řídí dodnes.
John Morgridge krátce po svém nástupu propustil Sandru Lernerovou
Don Valentine a odchod zakladatelů
Cisco se však stále potýkalo s nedostatkem financí a manželům se dlouho nedařilo najít žádného investora. Až v roce 1987 pro investici získali Dona Valentina ze společnosti Sequoia Systems, který poskytl 2,5 milionu dolarů výměnou za 32procentní podíl. Vymohl si také kontrolu nad vedením společnosti a do křesla výkonného ředitele se tak dostal John Morgridge. Ten vyměnil řadu manažerů, vesměs původních zakladatelů, a v lednu 1990 vypustil společnost na burzu. Kapitalizace činila 224 milionu dolarů.
Pohroma se však přiřítila z úplně jiné strany, Sandra Lernerová si nerozuměla s novým vedením a investory a dostala výpověď. Leonard Bosack ji brzy dobrovolně následoval, oba prodali své akciové podíly a jejich účinkování ve společnosti navždy skončilo. Zajímavostí je, že zmíněných 2,5 milionu dolarů od Dona Valentina nebylo v podstatě nikdy utraceno, společnost to nepotřebovala.
Zlatá devadesátá
Cisco v té době zahájilo neuvěřitelný růst. Byl počátek 90. let a nastal boom v budování lokálních firemních sítí. Byla vyřazena soustava ARPANET, vnikl dnešní internet a Tim Berners-Lee představil koncept hypertextu. V roce 1992 mělo Cisco 875 zaměstnanců, roční příjem téměř 340 milionu dolarů a magazín Fortune ho označil jako druhou nejrychleji rostoucí společnost v USA. O rok později dosáhly akcie tržní hodnoty 714 milionu dolarů.
Přes všechny úspěšné dohody a nové produkty si vedení společnosti uvědomovalo, že Cisco je do jisté míry pouze poskytovatelem síťových zařízení. Aby mohlo držet krok s rychlou expanzí internetu, potřebovalo vlastní síťové technologie. Bylo rozhodnuto, že nejlepší cestu k jejich získání představují akvizice.
John T. Chambers je ve funkci CEO dodnes
V září 1993 Cisco uskutečnilo svou historicky první akvizici a za 95 milionu dolarů koupilo společnost Crescendo Communications s technologií CDDI. Mnozí analytici to označovali za zoufalý krok, protože firma Crescendo měla roční zisk pouhých 10 milionu dolarů. Že šlo o správné rozhodnutí, potvrdilo Cisco v červenci 1994, když za uplynulý fiskální rok v příjmech poprvé překonalo 1 miliardu dolarů. V té době měla společnost už 2262 zaměstnanců a ředitelství se proto přesunulo na svou současnou adresu v San Jose.
Obchodník Chambers a cesta na technologický vrchol
V lednu 1995 přichází další zásadní zlom, do funkce CEO je jmenován John T. Chambers a vystřídá tak Johna Morgridgea. Než Chambers v roce 1991 nastoupil do společnosti Cisco, měl již na svém kontě několik neúspěchů a zkušeností z IBM nebo Wang Laboratories, které později zhodnotil právě v Ciscu. Není bez zajímavosti, že Chambers je dyslektik, proto nemá rád čtení a všechna hlášení svých podřízených si nechává podávat osobně. Možná právě tady pramení jeho touha změnit internet z jeho dnešní textové podoby na audiovizuální komunikační médium. V říjnu téhož roku je také otevřena česká pobočka čítající dva zaměstnance.
Cisco pod vedením Johna Chamberse pokračovalo v navyšování zisků, zaměstnanců i ve vlně akvizicí. Mezi největší v té době patřila akvizice společnosti Stratacom za 4,67 miliard dolarů nebo akvizice Cerent Corporation za 7,2 miliardy, díky které získala potřebné technologie pro rozvoj optických sítí. Od roku 1995 do 2000 přešlo pod Cisco neuvěřitelných 66 společností. Cisco často kupuje menší společnosti i za několikanásobně vyšší částky, než je jejich skutečná hodnota, a to s jediným cílem: získat příslušnou technologii. Chambers se snaží udržet Cisco na technologické špičce a to se vyplácí. S elegancí poráží konkurenty a začíná udávat směr vývoje síťového trhu a komunikací. V roce 1998 se Cisco stalo první společností v historii, která dosáhla tržní kapitalizace 100 miliard dolarů za pouhých 14 let. Krátce nato časopis Fortune oceňuje Cisco jako jednoho z 25 nejlepších zaměstnavatelů v Americe a osmou nejobdivovanější společnost na světě.
Internetová bublina a…
Ústředí společnosti v San Jose
Počátkem roku 2000, tedy v době, kdy vrcholila internetová horečka, mělo Cisco hodnotu přes 450 miliard dolarů, což z něj činilo třetí nejhodnotnější společnost na světě, a pracovalo pro něj přes 35 tisíc zaměstnanců. S prasknutím internetové bubliny klesla hodnota akcií společnosti na čtvrtinu, dochází k poklesu příjmů i propouštění několika tisícovek zaměstnanců. Společnost se však rychle vzpamatovává, což dokazuje dalšími významnými akvizicemi. V roce 2003 například koupila Linksys Group za 500 milionu dolarů, později pak firmu Webex za 3,2 miliardy. Cisco dnes představuje síťového giganta, na jehož základech stojí internet, má 66 tisíc zaměstnanců po celém světě hodnotu 87 miliard dolarů.
Cisco je v mnoha směrech obdivovanou společností a další zářný příklad, jak se díky odhodlání dokáže z garážové firmičky vyklubat miliardový byznys. Občas se sice objeví nepříjemný soudní spor nebo informace o dodávání speciálně upravených síťových zařízení čínské vládě a tedy podporování tamní cenzury internetu, to však na původním příběhu nic nemění. Nikdo samozřejmě nedokáže říct, kam by se Cisco ubíralo, pokud by ve vedení zůstali zakladatelé Lernerová a Bosack nebo se do funkce CEO nedostal John Chambers, raději však po tom nepátrejme…
Zdroj: Wikipedia.org, Cisco.com, David Bunnell: CISCO – příběh internetové velmoci
