Evropský navigační systém Galileo, který má začít ve čtvrtek 15. prosince 2016 poskytovat první služby uživatelům, představuje výkonnější a přitom kompatibilní obdobu amerického systému GPS. Plně funkční by měl být v roce 2020 s celkem 30 satelity.
Galileo, evropský autonomní globální družicový polohový systém (GNSS), má být civilní obdobou primárně vojenských systémů, amerického Navstar GPS a ruského GLONASS. Kvalitněji má pokrýt i oblasti na severu Evropy, kde je použití GPS omezené. Galileo ale bude využívat i existující družice amerického a ruského systému.

Jeho výstavbu zajišťují státy EU prostřednictvím Evropské vesmírné agentury (ESA) a dalších institucí. Původně plánovaný rok spuštění 2010 byl změněn nejdříve na 2018, plný počet 30 družic je plánovaný na rok 2020. Oproti ostatním systémům má být Galileo přesnější (na jeden až dva metry), a to díky revolučním atomovým hodinám – poprvé ve vesmíru užije vodíkové hodiny, jež jsou oproti dosud užívaným rubidiovým čtyřnásobně přesnější.

Galileo bude systémem aktivním, tedy družice budou schopny signály nejen vysílat, ale i přijímat – což se využije při pátracích akcích, kdy nalezený objekt dostane informaci, že pomoc je již na cestě. V rámci systému bude na třech oběžných drahách po devíti družicích. Další tři satelity, obíhající kolem Země, budou plnit funkci rezervy pro případ poruchy některého z 27 aparátů.

Galileo bude vysílat pět druhů signálů – zdarma dostupný veřejný (k užití zejména jako navigace pro řidiče), kódovaný pro komerční účely (například pro zaměřování pozemků geodety či mýtné systémy), certifikovaný signál pro navigaci letadel, šifrovaný pro specifické uživatele (například vládní úřady) a signál pro pátrací a záchranné akce.

Fungování systému: družicový signál budou přijímat asi tři desítky pozemních monitorovacích stanic, jež budou určovat vzdálenost družic vůči stanici a informace dále předají do hlavní řídící stanice (v německém Oberpfaffenhofenu a italském Fucinu). Tam se vypočtou přesné údaje drah satelitů, jež se s korekcemi atomových hodin pro každou z družic odešlou do stanic pro komunikaci s družicemi, odkud se minimálně jednou denně odešlou na jednotlivé satelity. Z družic se pak vysílají přesné údaje k uživateli.

Vybudování Galilea má unii přijít na zhruba sedm miliard eur (asi 189 miliard Kč). Provozní náklady po spuštění systému se ročně odhadují na 800 milionů eur. Původně se předpokládalo, že na vybudování přispěje konsorcium velkých evropských firem. To ale kvůli obavám o ziskovost od projektu odstoupilo, takže EU v roce 2007 rozhodla financovat projekt z unijních prostředků.

Zakázku na výrobu prvních 14 satelitů získala německá OHB System AG, francouzská Arianespace zajišťuje jejich vynesení do vesmíru a italská ThalesAleniaSpace poskytuje systémovou podporu. Údržbu satelitů má na starost britská firma Astrium.

Vývoj projektu

prosince 1999 – EU odsouhlasila zahájení čtyř výzkumných studií, které umožní vytvoření Galilea, jenž má zefektivnit komunikační spojení na Zemi.
prosince 2005 a 27. dubna 2008 – Do vesmíru vypuštěny dva průzkumné satelity Galilea.
prosince 2010 – Ministři dopravy EU potvrdili, že administrativní část Galilea bude sídlit v Praze.
října 2011 – Na oběžnou dráhu vyneseny první dvě družice Galilea. Další dvojice následovala 12. října 2012.
března 2013 – Galileo zaměřil svůj první cíl s přesností na deset až 15 metrů, což bylo v souladu s očekáváním.
srpna 2014 – Další dvojice vyslaných satelitů nejdřív nedosáhla předpokládané oběžné dráhy, později musely být pro ně uskutečněny nápravné manévry. V září 2015 už bylo na oběžné dráze celkem deset satelitů.
května 2016 – Galileo rozšířil svou síť satelitů na oběžné dráze na 14.
listopadu 2016 – Síť satelitů na oběžné dráze rozšířena na 18, tedy skoro dvě třetiny z plánovaného počtu 30.
prosince 2016 – Galileo má začít poskytovat první služby.