IBM Watson Summit Prague 2017
Dnešní svět se točí okolo dat, jejich rozpoznávání a cloudu. IBM Watson Summit 2017 ukázal, jak umělá inteligence a řešení IBM Watson, který je v cloudu IBM Bluemix k dispozici, dává k jejich rozpoznání řešení.
Dále sdělil, že systémy strojového učení, například neuronové sítě, které jsou schopny umělého učení, sahají už do 50. let 20. století. Tehdy byl však ještě pro tyto simulace hardware pomalý. Pro posílení výpočetního výkonu jsou mj. vhodné výkonné grafické karty. Chyba počítačového rozpoznání obrazu či řeči kleslo do roku 2014 někam k 5 %, což je kritická zóna, v jaké se už pohybuje s přesností rozpoznání lidský mozek.
Češi a Slováci naučili stroj porazit hráče pokeru
Pro kognitivní rozpoznání je kritická ještě jedna veličina, a sice lidský mozek, který algoritmy vytváří. Například týmu Čechů a Slováků se podařilo naučit stroj porazit hráče pokeru. Jde o řádově složitější a těžší úlohu než šachy. Dostali se díky tomu dokonce jako první Češi a Slováci na titulní stranu časopisu Science.
Tajný vývoj v IBM
IBM Watson jako komerční produkt
Dnes je IBM Watson přístupný z cloudu IBM Bluemix v podobě řady relativně jednoduše použitelných služeb s popisem, včetně videonávodu. Umělá inteligence je přitom skryta uvnitř.
IBM Watson dnes například umí navrhovat šaty, chuť čokolády, rozpoznávat neobvyklé nemoci dokonce i napodobit lidskou mysl, například vytvořit tvary ve stylu Gaudího nebo Da Vinciho.
Chatbot jako typické využití
Jedním z nejtypičtějších využití pro IBM Watson je chatbot, od objednávání květin přes daňové poradenství až po zákaznický servis, například u společnosti Autodesk, nákup dárkových briliantů, nebo rádce při parkování v Británii, aby řidič nedostal pokutu.
Watson Conversation Service už v češtině
Jan Kleindienst s hrdostí sdělil, že se jeho týmu IBM Lab podařilo překonat procesní záležitosti v IBM a připravit IBM Watson Conversation Service i pro češtinu s dostupností od 1. července 2017 v cloudu IBM Bluemix. Na základě kuloárních poznámek ohledně procesní IBM švejkologie těžko říct, co asi tak bylo obtížnější – zda vyřešit bezpochyby složitý problém češtiny, nebo procesů v IBM.
Watson a počasí
Další přednášku měl Paul Walsh, ředitel IBM Global Services/The Weather Company, která zkoumá vliv počasí na člověka a jeho chování, včetně nákupního. Paul Walsh dříve pracoval pro US Air Force a zúčastnil se i operace Pouštní bouře. „Počasí je primárním určujícím faktorem pro lidské chování – od jídla až po náladu. Je velkým motorem pro spotřebitelskou poptávku,“ a dodal: „Vše má svoji cenu, i počasí. Roční ekonomický dopad vlivu počasí má v USA dopad 485 miliard dolarů.“
Autonomní auta mohou zachránit 1,3 milionu životů ročně
Prof. Michal Pěchouček, vedoucí katedry počítačů na ČVUT a centra AI (Artificial Intelligence), zakladatel a ředitel CAI, se zabývá bezpečností a předvídáním útoků namísto zásahům až v případě jejich zasažení malwarem. „AI přijde, ať se nám to líbí nebo ne, se všemi klady i zápory. Například autonomní automobily budou bezpečnější než auta řízená lidmi, což by mohlo pomoci zachránit až 1,3 milionu lidských životů, které jinak zemřou ročně na silnicích. AI technicky znamená:
• Strojové učení a analýza big dat
• Plánování, optimalizace, sekvenční rozhodování, schopnost distribuovaně řídit
• Teorie her, kombinační aukce, hraní her
• Multiagentová simulace a virtuální/rozšířená realita
„Například všechny dotazy do Googlu okamžitě vyvolávají aukci inzerentů,“ přiblížil Michal Pěchouček, a dodal: „V Singapuru už funguje první autonomní taxislužba a na ČVUT se podílíme na jejích algoritmech.“
Co s AI asi nepůjde
„Když jsem studoval AI ve Velké Británii v letech 1995-1996 v Edinburghu, tak nám říkali že s AI se dá vyřešit všechno – až na řízení auta a hru Go. Obojí už je dnes překonáno, ale co se skutečně s AI vyřešit nedá, je jak naplánovat v logistice poslední míli. Tohle ještě nemá ani Google. Logistika je pro AI tématem budoucnosti, řekl prof. Michal Pěchouček.“ Další úlohou AI, která není triviální, je jak pustit do města autonomní drony. Lehčí je to v Africe, kde je více prostoru, například ve Rwandě drony rozvážejí krev.
Co AI dá a co vezme
AI bezpochyby dá podle sdělení Michala Pěchoučka řadu vylepšení, zároveň zanikne řada povolání, což se děje už dnes. Do roku 2030 zmizí kvůli AI až 50 % práce – celá polovina. Naopak vzroste poptávka po programátorech, návrhářích hardwaru, inženýrech robotiky a AI, specialistech a programátorech, úřednících sledujících souhlas (compliance) atd. Dokonce už i programátoři AI budou nahrazeni samotnou AI, což se mj. děje už dnes v Googlu, protože poptávce nestačí nabídka, jak vysokou jsou vysoké školy vyprodukovat. Například v USA má zmizet 83 % pracovních míst placených pod 20 dolarů za hodinu, naopak má růst počet pracovních míst placených více než 40 dolarů za hodinu. „Otázkou zůstává, jak se tyto počty promítnou do zastoupení a poboček amerických firem v zahraničí, například u nás nebo v Africe, protože si zde nedokážu představit kvalifikovaného skladníka, který by měl mít oněch 40 dolarů na hodinu, když nemá ani dvacet,“ zauvažoval nakonec Michal Pěchoučka.
Odpolední program s paralelními sekcemi
Odpolední program byl rozdělen na sekce Bezpečnost, Analytika, IoT (internet věcí), které se detailněji věnovaly uplatněním AI a technologiím a službě IBM Watson v těchto oblastech; nedávno byl například prezentován Watson jako pomocník v oblasti IoT pro včelaře.
