margin-top: 125px; border: 1px solid gray; } -->

IBM Labs – The Matrix!

Richard Jan Voigts , 15. listopad 2016 20:00 0 komentářů
IBM Labs – The Matrix!

IBM se na popud Thomase J. Wastona staršího věnovala základnímu výzkumu. Například V IBM Labs v Zürichu provádějí výzkum od polovodičů přes nanotechnologie až po kvantovou mechaniku a mají tam i kvantový počítač. Pro pár šťastlivců se konal den otevřených dveří, pojďme se tam podívat!

IBM Labs je více než deset (údaj z r. 2011 – Making the World Work Better) a leží v kalifornském Almadenu, izraelské Haifě, Tokiu, texaském Austinu, Pekingu, indickém Novém Dilí, Rio de Janeiru, australském Melbourne a ty hlavní pak ve státě New York v Youktown Heights při Columbia University, Hawthorne a Cambridge v Massachusetts. Ve Švýcarsku byly založeny roku 1956 vedle Zürichu v Rueschlikonu nad Zürišským jezerem.

Různorodost IBM Research

IBM má pravděpodobně nejlepší laboratoře na světě. Věnují se výzkumu nejrůznějších problematik. Jsou mezi nimi věda o chování, chemie, výpočetní vědy, elektrické inženýrství, matematické vědy (IBM je firmou, která zaměstnává nejvíce matematiků na světě, zhruba 2 000). Pracovalo v nich šest laureátů Nobelovy ceny a pět jich ji dostalo – Leo Esaki, Alex Müller, Georg Bednorz, Heinrich Rohrer a Gerd Binning. IBM dnes zaměstnává 3 000 vědců, kteří dostali deset ocenění National Medal of Technology, pět National Medals of Science a jsou mezi nimi tři laureáti Kavli. Už 23 let po sobě IBM získala největší počet patentů, za uplynulý rok 7 355 (Google – 2 835, Microsoft – 1 956, GE – 1 757, HP – 1 304, Amazon – 1 136, EMC – 668, Oracle – 614, Symantec – 432, Accenture – 115; zdroj: IFI Claims Patent Services).

V IBM Labs vyvinuli pevný disk, čipové karty a karty s magnetickým proužkem, čárové kódy, spolupodíleli se na kosmických misích Apollo, Projekt Deep Thunder zkoumají jak vylepšit krátkodobou předpověď počasí a je součástí iniciativy IBM Deep Computing, díky níž vytvořili šachový počítač Deep Blue který porazil Garri Kasparova, laserová metoda oční chirurgie LASIK je také z dílny IBM a Watson je softwarové „rodinné stříbro“ IBM pro kognitivní analýzy big data.

Elektronický mikroskop AFM v IBM Labs v Zürichu
Elektronický mikroskop AFM v IBM Labs v Zürichu

Co umožňuje mikroskop

Gerd Binnig dostal Nobelovu cenu v roce 1986 za vynález vzorkovacího tulelového mikroskopu (STM; o cenu se dělí s Ernstem Ruskou (1/2), který vyvinul elektronický rastrovací mikroskop mikroskopie atomárních sil (AFM – Atomic Force Microscopy). Ten se dnes take používá například v IBM Labs v Zurichu.

Tunelová dioda po 50 letech

Leo Esaki (japonsy Esaki Reona) byl navržen na Nobelovu cenu v roce 1973 za vynález tzv. tunelové (Esakiho) diody. Esaki prováděl svůj výzkum tunelového jevu během zaměstnání v japonské firmě Tókjó Cúšin Kógjó kabušikigaiša (nyní známá jako Sony) okolo roku 1958.

Slovák Tomáš Skeren, IBM Research, který zkoumá P-dopování křemíku bórem. Vyšla z toho tunelová dioda.
Slovák Tomáš Skeren, IBM Research, který zkoumá P-dopování křemíku bórem. Vyšla z toho tunelová dioda.

V IBM Labs v Zürichu vyvinuli při jednom z pokusů o dopování křemíku „P“ dopování z diboranu jako plynného prekurzoru (samotným dopantem je tedy bór); doposud se používalo jen dopování typu „N“. Polovodičový přechod PN znamená diodu, konkrétně tato vykazuje tunelový efekt. Slovák Tomáš Skeren, který tento výzkum provádí, se dnes snaží o dosažení vyššího rozpětí a větší strmosti „N“-charakteristiky této tunelové diody. Pravděpodobně jste prvními, kdo se o tom může vůbec dočíst, protože o P, resp. PN zařízeních podle Tomáše Skerena z IBM Research ještě nic nevyšlo.

Ve vedlejší laboratoři zase umějí vsunout dopant přímo do určeného místa v atomu. Bez AFM mikroskopu by to asi nešlo.

Laboratoř pro měření povrchové teploty polovodičů na molekulární úrovni
Laboratoř pro měření povrchové teploty polovodičů na molekulární úrovni

Měření teploty na molekulární úrovni

Polovodiče při svém provozu hřejí. Co když jich je na čipu několik milionů? V IBM Labs si řekli, že by bylo dobré změřit třeba teplotu jednoho tranzistoru a zkoumají, jak měřit povrchovou teplotu na molekulární úrovni. Kontaktním způsobem to nejde, čidlo by příliš teplotu povrchu měřeného předmětu příliš ovlivnilo. K přenosu tepla proto využívají tekutinu. Ta se nesmí odpařovat a musí být dostatečně hustá. Destilka se nehodí, takže používají silikonový olej.

Nanotechnologie a testy na těhotnost i malárii

Elektronický mikroskop umožnil i výzkum v oblasti nanotechnologií. Orientační těhotenské testy s barevně reagujícím papírkem nebo obdobné testy na malárii využívají jednorázové přípravky, které se po použití vyhazují. V jedné z IBM Labs vyvinuli „krabičky“ s opakovatelným využitím s nanotrubicemi. Jejich rozměry a topologie mohou být nakonfigurovány pro jeden, ale i více druhů testů, při nichž se měří doba průběhu tekutiny a kam až se svojí viskozitou dostane. Zde se vyhazuje se pouze malý obdélníček s nanotrubicemi, malá elektronika velikosti běžného donglu flash-paměti zůstává k opakovanému využití. Ohledně nanotechnologií toho zkoumají v IBM Labs samozřejmě mnohem více.

Kvantový počítač jako ležácký sud

V Zürichu mají také dvouqubitový kvantový počítač (což byla pro člověka z IT ta největší pecka). Ten větší, pětiqubitový, je v jiné laboratoři ve Spojených státech. Kvantový „čip“ (od IBM) je vyroben z niobu, ten na fotografii obsahuje pět qubitů.

Pětiqubitový čip
Pětiqubitový čip

Niobový čip se skládá ze dvou komůrek – mikrovlnného oscilátoru a rezonátoru. Impulzem z vnějšího mikrovlnného oscilátoru se částice ve vnitřním oscilátoru rozkmitá, což je předání (načtení) informace. Pak kmitá v rezonátoru, kde částice zůstává v daném (stabilním) stavu po dobu zhruba 100 mikrosekund, po kterou lze její stav odečítat a lze změřit její fázový posun.

Na rozdíl od sekvenčního zpracování dat se sledují se tzv. superpozice částic – poloha, spin apod. Nesleduje se, zda je částice ve stavu 0 nebo 1, ale zda je více částic ve stejném nebo rozdílném stavu. Stav 2 ze 3 ve stejném stavu už dává dobrý výsledek, tj. stejný jako 3 ze 3. Stavy 0 a 1 se tedy berou s určitou pravděpodobností.

Podle vědců z IBM Labs není problém vyrobit „čip“ s více qubity, ale uřídit je, protože pro řízení každého qubitu je zapotřebí (zatím) příliš velkého zařízení. Na fotografii je to ta velká kraksna vpravo vedle „ležáckého sudu“ – kryogenního tanku, kde se při výpočtech udržuje teplota blízká absolutní nule (0 Kelvin = -273,16 ℃), aby teplota neovlivňovala kmitání částice.

Ten ležácký tank neslouží ke zrání piva, je to kryogenní prostor kde se udržuje teplota blízká absolutní nule. Ta kraksna vpravo od něj je rack nabouchaný zařízením k řízení dvou qubitů.
Ten ležácký tank neslouží ke zrání piva, je to kryogenní prostor kde se udržuje teplota blízká absolutní nule. Ta kraksna vpravo od něj je rack nabouchaný zařízením k řízení dvou qubitů.

Kvantové počítače tedy nepracují sekvenčně jako dnešní vonneumannovské (současně je vynalezli Američan maďarského původu John von Neumann – János Neumann a Němec Konrad Zuse), ale paralelně. Například při prohledávání databází je pro nalezení hledané položky u sekvenčního počítače zpravidla zapotřebí nadpolovičního počtu pokusů, zatímco u kvantového počítače jde o odmocninu z celkového počtu, tj. √4 = 2, √100 = 10, √(1 000 000) = 1 000 apod. Takže čím vyšší je počet položek ke zpracování, tím je jejich využití vhodnější. Kromě prohledávání databází se kvantové počítače budou hodit pro výpočty v chemii, pro optimalizaci, měření, vědu o materiálech, strojové učení a – kryptografii. Sen o prolomení libovolné šifry se blíží.

„Kvantové“ výpočty se dají simulovat i na dnešních počítačích. Do určitého počtu qubitů, nějakých pěti, to jde docela dobře, při deseti už se docela zapotí, a simulaci 64 qubitů nezvládnou. Tedy, i klasické procesory by to sice zvládly, ale není kam uložit data. I v oblasti kvantových počítačů se očekává něco jako „Moorův zákon“ týkající se dnes klasických procesorů, takže 100 až 150qubitových kvantových počítačů bychom se měli dočkat do nějakých 20 až 40 let.

Kvantové počítače nevyrábí jen IBM, například i firma D-Wave, avšak odborná veřejnost jejich „kvantovou“ podstatu zpochybňuje, protože tvrdí, že sice mají některé kvantové vlastnosti, avšak že k práci počítačů od D-Wave stačí klasické vysvětlení a že nepotřebuje kvantové modely.

Snad zase jednou přijde nový Steve Jobs, který nápad kvantového počítače zase ukradne jako kdysi grafické uživatelské rozhraní s myší Xeroxu a dá jej lidstvu jako další Macintosh. Samozřejmě v pěkném designu (a pak v kapesních hodinkách, samozřejmě!). Vždycky to tak bylo. Murphyho zákony hovoří jasně: „Všichni tvrdí, že něco nejde, pak přijde nějaký blbec a udělá to.“ Nebo jako to kdysi zahrál Garry Mulligan na bas-barytonový saxofon.

„Dr. House“ – případová studie na Watson na Rhön – Klinikum AG

Na německé Rhön – Klinikum AG přepracovali s pomocí IBM Research a kognitivního systému IBM Watson (vyvinut cca 2011) systém diagnostiky. Watson tam zrychluje proces určení nemoci. Rozhodování potřebuje znalostní bázi. Není to jednoduché, protože jen v roce 2015 byly publikován zdravotní dokument každé dvě minuty (Watsona je zapotřebí nejprve „nakrmit“ daty.) Na této klinice zkoumají a léčí i tzv. vzácné (neobvyklé) nemoci, jeden takový případ je na 2 000 lidí a počet vzácných nemocí je nějakých 7 000. Jen v Německu je jimi postiženo 4,3 milionu lidí.

Většina pacientů je s více než roční historií, která obnáší přes 5 kg papírových dokumentů a dalších nestrukturovaných dat. Watson jim pomáhá na základě propojení symptomů vedoucích k popsaným nemocem určit, o kterou nemoc jde. Dr. Müller k tomu sdělil: „Není to lehké, jeden symptom může vést na více nemocí.“ Prof. Dr. Bernd Griewing, Chief Medical Officer poznamenal: „Nic nepřijde samo od sebe, ani propojení medicíny s IT.

Medicínskou strategií kampusu je propojení s digitalizací, která je klíčovou. Jde o ‚síťovou‘ medicínu.“ Jens-Peter Neumann, CFO Rhön – Klinikum AG, vysvětlil pohnutky pro nasazení kognitivního systému Watson: Zaměření na lékařskou inovaci a poskytování nejlepší péče; dále vystavění infrastruktury pro poskytování zdravotních služeb venkovu. Obojí vyžaduje specifické investice do IT a v medicíně.

Tým z německé Rhön – Klinikum AG, který stál za nasazení kognitivního systému Watson
Tým z německé Rhön – Klinikum AG, který stál za nasazení kognitivního systému Watson

Systém Watson testovali Rhön – Klinikum AG na 500 už popsaných klinických případech a dal jim velmi dobré výsledky. Dr. Schäfer z Rhön – Klinikum AG se k celé záležitosti vyjádřil: „Nepotřebuji více lékařů, ale větší výpočetní sílu!“ Bohužel na dotaz, zda si tohoto pokroku všimly německé zdravotní pojišťovny a zvýšily této klinice nebo jejím pacientům rating (tj. snížily poplatky), všichni přítomní z Rhön – Klinikum AG jen smutně sklonili hlavu a včetně jejich přítomného CFO Jense-Petera Neumanna poznamenali cosi o německé byrokracii. V každém případě jde ale o pokrok, zejména v rychlosti diagnostiky díky zapojení kognitivního systému. Spuštění Watsona do ostrého provozu předpokládají na přelomu roku 2016/2017.

Watson a IoT

Za posledních několik let lidé vytvořili tolik dat, jako za celé předchozí období a podle Dr. Eleni Pratsini z IBM Research je například 88 % dat generovaných IoT (Internet of Things) pro počítače neviditelných. Kognitivní IoT se stává monumentálním úkolem jak zpracovat data z IoT. Kognitivní systémy nejsou programovány ale učí se z každé nastalé situace. IoT nám umožní učit je a vnést inteligenci do fyzického světa, transformovat byznys a obohatit lidské poznatky.

IoT například bude stát za transformací transportního byznysu. Firma Whirlpool už dnes propojuje svoje zařízení se službami Watson, aby optimalizovala produkty a vytvořila nové prvky ušité na míru každému uživateli.

Asaf Adi z IBM Research zase demonstroval přínos IoT a kognitivního systému Watson na „person-centric IoT“. V EU přijde ročně o život při práci 3 500 lidí a více než 2,5 milionu jich utrpí zranění, která mají za následek minimálně čtyři dny pracovní neschopnosti, což znamená ztráty 1% až 4% na HDP. IoT může pomoci i zde. Například kamerové systémy mohou rozpoznat, že dělník nemá helmu, ochranné rukavice, nebo předepsané boty s kovovou vložkou v podrážce. Nebo mohou pomoci při určení kritických cest v logistice ve skladech zboží a přesměrovat cesty dopravních vozíků a lidí tak, aby se nepotkávali. Lidé jsou dnes zvyklí nosit „chytré“ hodinky nebo nějaký jiný náramek, takže v průmyslu může podobné zařízení sloužit jako senzor, zda pracovník nebyl vystaven například příliš dlouho příliš vysoké teplotě.

IoT v irském Tescu a Pekingu jako příklad

„Kognitivní – chytré“ budovy jsou schopny snadné integrace s IoT. Mohou autonomně integrovat IoT přístroje a naučit se chování systémů a uživatelů pro optimalizace celkové funkce. Například Tesco Ireland velmi investovalo do sledování svých obchodních domů, aby je učinilo efektivnějšími. Spotřeba energie vzrostla o 20 % a nevěděli proč. Dali čidla všude, nashromáždili ale tolik dat, že nevěděli co s nimi. IBM Research pomohl při jejich analýze s pomocí kognitivního systému IBM Watson se strojovým učením. Pomohlo jim to včas opravit vadné ventilátory ve vzduchotechnice, nebo lépe regulovat rozestavět mrazáky a řídit jejich provoz se zmrzlinou v letním období. Celkové úspory činí 20 milionů eur.

Obdobně na základě IoT, Watsona a jeho analýzy strukturovaných a nestrukturovaných dat umožnili snížit emise v Pekingu ještě před konáním olympijských her.

Blockchain

Blockchain je technologie, která umí zajistit transparentnost mezi všemi hráči. Jde o technologii, která zaznamenává všechny transakce. Gartner: „Záznamy transakcí mezi několika stranami vedené pomocí blockchainu jsou v podstatě nezměnitelné. Všechny zapojené strany tak mohou na základě záznamu provedeného s využitím blockchain okamžitě konat, protože si mohou být jisty, že jej nelze zpochybnit. Veškeré směny a transakce tak mohou probíhat v řádu minut a nikoliv dnů. Nasazení blockchain tak může uvolnit vázanou hotovost, snížit transakční náklady a zrychlit obchodní procesy. Přestože zatím nejde o vyspělou technologii, přitahuje obrovský zájem uživatelů i investorů.“ Díky uchovávání transakcí umožňuje blockchain vytvořit bezpečný systém distribuovaných hlavních účetních knih. I této technologii se IBM věnuje.

IBM Labs – The Matrix!

Na fyzickou prohlídku laboratoří mezi přednáškami však bylo vždy jen pár minut, takže prostoru příliš mnoho nebylo, stihnout se toho dalo jen málo. Avšak to, co vidět bylo, je dostatečně šokující, tak trochu The Matrix.

Když vezmete do ruky mobilní telefon s miliony tranzistorů a ťuknete na nějakou tu ikonku, třeba navigaci GPS do Mapy.cz, nadiktujete cílové místo a on vám dá trasu, nebo nadiktujete SMS, což jsou aplikace zadarmo, jen byste mohli kroutit hlavou. (Zrovna centrum IBM pro výzkum rozpoznání hlasu je v Praze.) Nejsou to samozřejmé věci a ve spoustě z nich má IBM svoje prsty. Když jsou vám následně poodhaleny možnosti komerčně dostupných aplikací, například co všechno se může naučit kognitivní Watson, trochu by vás asi mělo vyvést z míry pomyšlení, co všechno může umět něco, co není ke koupení ani za peníze. A když pak nahlédnete do laboratoří základního výzkumu a uvědomíte si, co všechno může v technologiích přijít za pár let… Prostě The Matrix!


Komentáře


RSS 

Komentujeme

Chatbot mluví za mrtvého – od nápadu k realizaci

Pavel Houser , 30. listopad 2016 13:00
Pavel Houser

Na webu The Verge popsala Casey Newton příběh dvou přátel (Eugenia Kuyda a Roman Mazurenko). Peripet...

Více





Kalendář

RSS 

Zprávičky

Za vzněcováním smartphonu iPhone 6 jsou vnější vlivy, tvrdí Apple

ČTK , 08. prosinec 2016 11:30

Firma Apple odmítla podezření čínských uživatelů svého chytrého telefonu iPhone 6, že za problémy s ...

Více 0 komentářů

Verizon prodá firmě Equinix datová centra za 3,6 miliardy USD

ČTK , 08. prosinec 2016 10:00

Největší americký mobilní operátor Verizon Communications prodá specializované společnosti Equinix 2...

Více 0 komentářů

Tchajwanský Foxconn jedná o rozšíření svých aktivit v USA

ČTK , 07. prosinec 2016 15:00

Tchajwanská společnost Foxconn jedná o rozšíření svých aktivit ve Spojených státech. Oznámila to dne...

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Nejvyšší soud USA se postavil na stranu Samsungu proti Applu

ČTK , 07. prosinec 2016 12:30

Americký nejvyšší soud se v mnohaletém patentovém sporu mezi výrobci chytrých telefonů Apple a Samsu...

Více 0 komentářů

Evropská komise Microsoftu schválila převzetí sítě LinkedIn

ČTK , 07. prosinec 2016 10:30

Evropská komise schválila americké softwarové společnosti Microsoft záměr koupit za 26 miliard dolar...

Více 0 komentářů

Porozumění větám, konkurence pro Turingův test

Pavel Houser , 06. prosinec 2016 18:00

Konverzační roboti mají stále problémy pochopit věty, kde smysl nelze vyvodit ze samotné gramatické ...

Více 0 komentářů

Americká GoDaddy koupí evropský webhosting Host Europe

ČTK , 06. prosinec 2016 16:00

Americký registrátor internetových domén GoDaddy, který je ve svém oboru největší na světě, se dohod...

Více 0 komentářů