Statistici napříč zeměkoulí se snaží neustále objevovat nové možnosti porovnání úrovně vlastních zemí s těmi ostatními, některé metodiky jsou více vypovídající, jiné spíše budí dojem snahy manipulace s nepříznivými čísly. Těmi druhými se ale dnes rozhodně zabývat nebudeme, místo toho se podíváme, jak lze měřit pokrok prostřednictvím síťové připravenosti, respektive jejího indexu.
1+1=2 (alespoň někdy)
Jednou z nejvíce reprezentativních organizací, která řeší globální společenské problémy lidské společnosti, ale i vztah společnosti k přírodě a naší planetě, je nezisková organizace World Economic Forum (Světové Ekonomické Fórum) se sídlem ve Švýcarsku. Každý rok World Economic Forum ve švýcarském Davosu pořádá setkání předních státníků, ekonomů, vědců a uznávaných osobností. Setkání řeší nejzávažnější otázky současného světa, respektive světového společenství a to včetně např. životního prostředí nebo lidského zdraví. Pro diskuzi a inspiraci World Economic Forum (WEF) provádí řadu reprezentativních výzkumů ve spolupráci se světovými univerzitami a vědeckými institucemi.
Naopak jednou z nejvíce sledovaných oblastí z hlediska komplexního rozvoje jednotlivých zemí, se stalo „průmyslové odvětví” IT (Information Technology), které se ještě rozšířilo o komunikace, takže odvětví ITC (Information Technology and Communication). Z tohoto pohledu jde o multiplikační obor, které zahrnuje v sobě nejen výrobu elektrotechnického průmyslu v širokém pojetí, ale týká se i všech služeb spojených s přenosem a zpracováním informací. Jedná se ale i o družicovou a raketovou techniku (viz. GPS a Galileo) a odvětví spojené s výstavbou potřebné infrastruktury. K tomu je nutno přidat vědeckou, výzkumnou a vzdělávací infrastrukturu a to státní i korporativní a např. i novinářko-agenturní praxi, která je základním zdrojem informací.
Onen pojem, že jde o multiplikační průmyslové odvětví, by již mělo platit jen metodologicky, protože ve skutečnosti se jedná o něco více – o pokrok v přístupu, šíření a zpracování informací, které se stávají hlavním hybatelem světového společenstvím.
Revoluční pokrok ITC vedl k rozšíření PC počítačů a jejich derivátů s přístupem k internetu, mobilních telefonů ap. Masová výroba vedla ke zlevněním a tudíž dostupnosti veškeré výroby pro podstatnou část společnosti. Tento trend upoutal pozornost vědců WEF, kteří po roce 2000 ve spoluprací s Harvardskou universitou a INSED (Evropský Institut Administrativy a podnikání) vypracovali unikátní index, který poukazuje na společenské a politické asociace. Index nazvali Network Readiness Index (NRI) neboli index připravenosti k sítím. Volně řečeno jde o to jak jednotlivé země využívají ITC pokroku, jak jej podporují a rozvíjí, jaké mají podmínky k jeho využití a jak jsou ke všemu připraveny.
Co přesně NRI hodností a z čeho se skládá
- Index hodnotí podnikatelské prostředí dané země ( trh a jeho regulace, infrastruktura, politické prostředí ap.)
- Hodnotí, jak je společnost připravena využít ITC ( podnikatelé, stát, jednotlivci)
- Hodnotí, jak společnost využívá a rozvíjí ITC ( podnikatelé, stát, jednotlivci)
Hodnota indexu NRI se pohybuje v rozmezí 0-6 s tím, že čím je země vyspělejší, tím má vyšší hodnotu.
WEF vydává roční zprávy tzv. Global Information Technology Report. (GITR). Souvislá řada těchto zpráv je od roku 2002, ale postupně docházelo a dochází k upřesňování, takže relevantní informace pro porovnání jednotlivých zemí jsou až od indexů (NRI) 2006/2007 po index (NRI) 2010/2011. Jde sice o poměrně krátkou periodu 4 let, ale má již jistou vypovídací úroveň i když se netýká všech států světa. S přibývajícími informacemi dochází ke komplexnějšímu a objektivnějšímu pohledu na jednotlivé země.
Co NRI vypovídá a jak si v něm stojí ČR
- Index (NRI) v hrubých rysech koreluje s HDP států na obyvatele
- Především došlo k snížení rozpětí mezi prvním a posledním, což svědčí o rychlému prosazování
ITC i v rozvojovém světě zvl. pak v Africe - Převaha Evropy se projevuje v tom, že mezi prvními 20 zeměmi je průměrně 10 zemí z Evropy.
K tomu si své pozice drží i USA a Kanada. - Mezi absolutní špičku patří všechny státy Skandinávie (Švédsko, Dánsko, Finsko a Norsko),
přičemž v současné době Švédsko je v čele, když vystřídalo Dánsko. - Další skupinu států, které lze označit za vyspělé v prosazování ITC jsou tzv. „asijští
tygři” (Singapúr, Thaiwan, Korea, Hong Kong) s Japonskem. Je jich 5 v prvních dvaceti. - K velkému posunu došlo u „ropných” arabských států, ale i Číny, Indie a např. i
Bangladéše a Indonésie. - Česká republika se propadla za 4 roky z 34. místa na 40. místo. Dle odborníků tento propad
zapříčinilo především snížení prostředků státu na školství a vědu, ale i zdravotnictví vzhledem k
HDP a prakticky rezignace na řešení korupce ve společnosti.Závěr
Celkově lze říci, že implementace ITC v jednotlivých státech světa je dynamický proces, který v dějinách lidstva nemá obdoby. Prostupuje doslova všemi procesy lidské činnosti; tzv. sekundární sférou (výrobou), terciérem (službami), ale i tzv. kvartérem (výzkum a správa) se zpětnými vazbami. A zde je právě trochu potíž, neboť předpokladem přežití v ITC džungli je pro jednotlivé země neustálý poklus kupředu. Lenost, nebo vypočítavé politické vyčkávání, které lze občas vypozorovat i u nás, může vést k tragickému konci, který se rozhodně nedotkne pouze IT či telekomunikační oblasti.
