Zavádění robotické automatizace do firem prý ovlivňuje lidské zdroje jinak, než napovídaly předpovědi expertů. Pracovní místa nezanikají, ale mění se jejich charakter. Hlavním přínosem je přitom snížení rutiny a zvýšení kvality – zatímco lidská práce vykazuje v průměru 78 % přesnost, v případě robotického softwaru může přesáhnout 95 %. Robot je také až 20krát rychlejší než člověk.
Z průzkumu asociace ABSL dále vyplynulo, že pokročilou automatizaci procesů nasazuje stále více společností. Zatímco v roce loňském ji využívalo 17 % firem ze segmentu podnikových služeb, dnes je jich již polovina. Další zajímavé údaje nabízí i výsledky šetření společnosti Deloitte, která je strategickým partnerem ABSL. Dle něj hodlá v letošním roce do projektů robotické automatizace investovat 58 % center podnikových služeb. Robotizace, dříve využívaná jen pro rutinní úkoly typu tvorby reportů či pro mechanické přepisování dat z jednoho systému do druhého, se dle obou průzkumů rozšiřuje i na další činnosti, jako je například tvorba smluv anebo procesy spojené s nástupem nového zaměstnance v oblasti personalistiky. Kromě podnikových služeb se robotizace masivně prosazuje i v jiných segmentech, např. v bankovnictví, pojišťovnictví, telekomunikacích, utilitách, ale postupně i v automobilovém průmyslu nebo veřejném sektoru. Lidé se však o svou práci bát nemusí – dokazuje to i 16% růst počtu zaměstnanců působících v segmentu podnikových služeb.
RPA – softwaroví roboti přicházejí
Robotická automatizace procesů (RPA – Robotic Process Automation) obnáší především konfiguraci softwaru tak, aby dokázal pracovat s aktuálními daty i aplikacemi, reagoval na události, dokázal bez zásahu člověka zpracovávat transakce a komunikovat s dalšími systémy. Softwarové prostředky dnes umožňují automatizovat nejen jednotlivé procesy, ale i komunikaci mezi nimi. Do kategorie takto automatizovaných činnosti patří např. reporting, analytika, vyplňování formulářů, práce s databázemi i opakované činnosti, které lze provádět pomocí maker a softwarových agentů.
„Pro robotickou automatizaci jsou vhodné zejména procesy, kde je možné se rozhodovat na základě jasných kritérií a proces má rozumnou složitost. Vesměs jde o typ práce, kdy člověk realizuje nějakou rutinní činnost a nemusí příliš přemýšlet,“ říká Milan Kulhánek ze společnosti Deloitte. Podnikové procesy lze rozlišovat také podle toho, jakou přinášejí přidanou hodnotu. Tam, kde se tvoří nejvyšší přidaná hodnota, bývá úloha přemýšlivého a kvalifikovaného člověka dosud nezastupitelná a robotizaci lze využít pouze v omezené míře.
V kombinaci s kognitivními technologiemi (strojové učení, umělá inteligence, zpracování přirozeného jazyka) může být automatizace velmi pokročilá. Jak vysvětluje Milan Kulhánek ze společnosti Deloitte, která se této oblasti intenzivně věnuje, příkladem z praxe může být e-mail s dotazem na fakturu, který přijde do systému. Robot e-mail přijme, pochopí základní sdělení, připojí se do účetního systému, zjistí příslušnou informaci a pošle ji zpět klientovi.
Náklady a přínosy
K výhodám RPA patří rychlá návratnost investic. Z průzkumu společnosti Deloitte vyplývá, že v průměru jde o 6–12 měsíců, ale v některých případech i pouhé 3 měsíce. Samotnou implementaci RPA lze často provést rychle, pilotní provoz trvá průměrně 6–12 týdnů a plnou automatizaci produkčního procesu lze zvládnout za 3–4 měsíce.
Zavedení robotizace nevyžaduje ani velké vstupní investice; po ujasnění podnikových procesů je téměř jediným výdajem samotný software a implementace. Příslušný software lze provozovat i na běžném PC, i když takové řešení se příliš nedoporučuje vzhledem k bezpečnosti a stabilitě; vhodnější je nasazení na serveru a ve virtualizovaném prostředí.
Pro některé z firem mohou náklady na robotizaci představovat i tak příliš vysokou vstupní investici. V takovém případě mají zákazníci možnost využívat model robotizace jako služby (RPA-as-a-service), kdy si klient roboty pronajímá. Dle údajů společnosti Deloitte je tato forma široce využívána.
*Roboti a lidé *
„Lidská činnost se díky tomuto fenoménu posouvá od rutinních operací k sofistikovanějším úkolům. Vzniká nová generace odborníků, kteří díky své znalosti procesů a IT mohou naprogramovat pro roboty ty správné algoritmy a pak již jen sledovat jejich výkonnost a řešit nestandardní situace. Proměňuje se proto profil nejčastěji hledaných zaměstnanců,“ uvádí v této souvislosti ředitel asociace ABSL Jonathan Appleton. Dodává přitom, že v segmentu podnikových služeb není na pořadu dne zánik některých profesí v důsledku zavádění automatizace či umělé inteligence. „Firmy jednoduše lidi převedou na jiné činnosti a kompetence, což jim umožní zkvalitnit služby a růst podnikání.“
Tohle tvrzení je přitom potvrzeno i celou řadou studií – například z nedávného globálního průzkumu společnosti Infosys vyplývá, že 80 % podniků, které chtějí moderními technologiemi nahrazovat současné pracovní pozice, hodlá dotčené zaměstnance přesunout na jinou práci nebo rekvalifikovat. „Tento údaj reflektuje celý trh napříč všemi segmenty. Pokud bychom se bavili pouze o sektoru podnikových služeb, procento bude ještě vyšší,“ okomentoval Jan Skoták, člen představenstva ABSL.
Klíčové pro úspěšnou implementaci RPA je ovšem pochopení, co se od inovace očekává a jak bude včleněna do dalších firemních procesů. Pokročilá automatizace není pouze projektem v rámci oddělení IT, ale zasahuje i do oddělení lidských zdrojů (HR), vztahuje se k legislativně a regulačním předpisům (compliance, zabezpečení…). Softwarový robot přitom působí v týmu lidí, takže např. manažer po příslušné implementaci řídí stejně tak zaměstnance jako roboty, včetně všech souvisejících interakcí.
