Snaha Microsoftu přimět uživatele k přechodu na Windows 10 získala další rozměr: Starší OS nebudou podporovány na nejnovějším hardwaru.
Je to samozřejmě poněkud paradoxní, upgrade z předchozích verzí na Windows 10 je pro zákazníky zdarma, a přesto je třeba dalších pobídek, které by je k novým Windows přivedly. Pro Microsoft jde přitom o delší problém, který začal už víceméně s koncem Windows XP. S jedinou výjimkou Windows 7 se podnikům a vlastně ani koncovým uživatelům moc nechtělo migrovat na Windows Vista, 8./8.1 a teď ani verzi 10. Tyto systémy se rozšířily vlastně jen kvůli tomu, že je výrobci nabízeli s novými počítači.
Dokonce ani nabídka nového OS zdarma tentokrát nestačí, takže – řečeno nediplomaticky – je prostě příznivcům starší verze třeba trochu znepříjemňovat život. Takže nové rodiny procesorů (Intel Core Kaby Lake, AMD Bristol Ridge, Qualcomm 8996) už půjdou kombinovat pouze s Windows 10. Starší Windows na platformě Skylake (Intel Core 6) pak budou podporovány jen do poloviny příštího roku (s výjimkou vydávání zásadních bezpečnostních aktualizací, ale to ještě pouze v případě, že nebudou hrozit problémy se spolehlivostí či kompatibilitou), takže i zde bude pro zákazníky upgrade prakticky nevyhnutelností.
Nová zařízení se Skylake už mohou mít de facto jedině Windows 10 (i když existuje i seznam zařízení se zvláštním statutem, např. Dell Latitude 12, Latitude 13 7000 Ultrabook, HP EliteBook Folio, EliteBook 1040 G3 a Lenovo ThinkPad T460s, kde ještě Windows 7 snad vydrží). Microsoft argumentuje tím, že starší operační systémy nedokáží využívat funkcí nového hardwaru. Lenovo, HP i Dell v oficiálních vyjádřeních poslušně souhlasí. Navíc by prý podniky měly přejít na Windows 10 kvůli zabezpečení, je zde např. funkce Credential Guard pro ochranu oprávnění pomocí hardwarové virtualizace.
Nepodpora nového hardwaru je krokem logickým, i když stejně tak logické je ptát se, co z toho Microsoft bude mít. Bez ohledu na to, jaký podíl uživatelů upgraduje na Windows 10, budou verze 7 a 8.1 stejně muset být podporovány podle původního harmonogramu, včetně vydávání bezpečnostních a jiných aktualizací: do ledna roku 2020 u Windows 7 a do ledna 2023 u Windows 8.1 (trochu paradoxně vlastně starší procesory, např. řady Broadwell a Haswell budou podporovány déle než Intel Core 6).
Navíc nové počítače se obvykle stejně prodávají s nejnovější dostupnou verzí Windows, čili verze 10 by tímto způsobem zvyšovala svůj podíl i samospádem, bez nějakých speciálních opatření. To, že starší operační systémy nevyužijí funkcí nového hardwaru, je možná pravda, ale platilo to už dříve a Microsoft to netrápilo. Předpokládalo se, že zákazníci dojdou k tomuto závěru rovněž a navíc si novější OS opatří prostě proto, že bude déle podporván.
Nechce se věřit, že by pro Microsoft byly tak důležité funkce sbírající ve Windows 10 uživatelská data („telemetrie“), aby kvůli tomu zákazníky k upgradu tolik tlačil. Proč ale tedy? Souvisí to snad nějak se zatím neúspěšnou snahou Microsoft prosadit své operační systémy i na mobilních zařízeních? Ale po pravdě řečeno – jak? Když se např. podnik pod tlakem teď rozhodne převést všechna svá klientská PC na Windows 10, co to změní v oblasti tabletů a smartphonů?
A jak to vidí komentátoři? Edd Bott na ZDNet ani Richard Chirgwin na The Register de facto žádné vysvětlení zvýšeného tlaku na zákazníky neuvádějí. Chris Williams taktéž na The Register zmiňuje telemetrii, ale ještě spíše tvrdohlavost – když už se jednou v Redmondu rozhodli uživatelům natlačit Windows 10 i zadarmo, tak to prostě tak bude.
