Neutralita a svoboda není totéž

Pavel Houser , 26. prosinec 2017 10:45 5 komentářů

Koncem roku vzbudila pozornost médií informace o tzv. prolomení síťové neutrality v USA, přičemž technická norma byla občas vydávána málem za konec svobody internetu. Následující glosa se pokouší o opačný pohled na věc.

Argument č. 1, to, oč se v USA hádají, se vztahuje k fungování telekomunikačních operátorů. Ti podle normy přijaté za předešlé Obamovy administrativy nesměli upřednostňovat na své síti žádné typy internetových přenosů – např. pro zákazníky, kteří si připlatí. Vezměme si třeba službu Uloz.to, ta zpomaluje stahování neplatícím zákazníkům. Vadí to někomu, vidí se v tom nějaké omezování svobody? (Uloz.to samozřejmě vadí leckomu, ale ne zrovna tím, že by zpomalovalo stahování neplatícím zákazníkům.)

Nyní totéž budou moci provádět i telekomunikační operátoři, kteří to ovšem stejně dělají – v tom smyslu, že zákazník si od nich kupuje různě rychlou rychlost připojení (na poslední míli). Uživatelů se tedy příslušná změna nijak přímo netýká, jde v ní o vztahy mezi producenty obsahu a přepravci; zjednodušeně řečeno, „ti uprostřed“ nyní mohou něco podobného, jako „ti na konci“.

Poněkud ideologický pohled zní: můžete-li si připlatit – např. za to, že jedete expresem, za expresní doručení u přepravní služby – jedná se o protržní opatření. Z toho vyplývající technický argument č. 2, kromě nových obchodních modelů to umožňuje i nově modely technologické. Streamovaná média dávají smysl jako celek, při stahování objemného obsahu pro další použití je naopak plynulost nepříliš důležitá. Provoz na železnici znamená nejen upřednostnění rychlíku před osobákem, ale i optimalizaci – to, že přípoje na sebe různě čekají. Samozřejmě – železniční sítě bývají řízené centrálněji než decentralizovaný internet. Proto nějaké technologické zázraky těžko očekávat ani bez síťové neutrality.

Argument č. 3, před přijetím síťové neutrality v roli nějaké normy v rámci USA fungoval internet prakticky stejně, norma příliš není o koncových uživatelích. Jde v ní o to, jaké podmínky má vlastník kabelu a jaké vlastník serveru – média, a jak si rozdělí peníze, které jsou koncoví uživatelé ochotní platit (např. kolik z toho, co připlatíte Uloz.to, se dostane k UPC). A protože média to mají jednodušší s ovlivňováním veřejného mínění, více jsou slyšet zájmy poskytovatelů obsahu proti poskytovatelům kabelu a dojde i na hesla o ohrožení svobody. Asi s tím souvisí, že současně se řeší spor o to, zda bude povolena fúze AT&T a Time Warner, tedy opět vztah mezi médii a telekomunikačními operátory. Ale tímto ať se zabývají političtí analytici (hlasování v USA po stranické linii, současně politická orientace většiny velkých amerických médií). Související rozbor se už netýká zrovna svobody internetu ani peněženek koncových uživatelů. Takže i co se týče titulků by se slušela jistá rezervovanost, alespoň v médiích technologických.

Osobně si naopak myslím, že zrušení síťové neutrality by mohlo být jako zrušení téměř libovolné regulace potenciálně prospěšné – ovšem pouze potenciálně. Ve skutečnosti to je spíše bezvýznamné. Předešlé legislativní zakotvení síťové neutrality nezměnilo na fungování internetu fakticky nic, totéž bude téměř jistě platit i pro její „zrušení“. Samotní telekomunikační operátoři tvrdí, že nechtějí „vydírat“ servery za to, aby jejich obsah přenášeli přednostně (dle nové normy by snad mohli leccos, jen by museli o tom transparentně informovat). V USA nyní bude spor dále pokračovat (odvolání, žaloby...), změna třeba ani pořádně nevstoupí v platnost, jak se přenese do zbytku světa, je zase úplně jiná otázka.


Komentáře

C #0
C 26. prosinec 2017 22:07

No zda sa, ze autor necital ani jedine vysvetlenie sietovej neutrality. Priklad s ulozto je polovicaty. Nie je problem ak si rychlost alebo ake servery chcu navstevovat vyberu pouzivatelia. Ale ze to zacnu robit poskytovatelia (podplateni velkymi hracmi) a pouzivatel nebude mat na vyber, alebo za drahsie.

Michal #1
Michal 26. prosinec 2017 22:26

Clanek je dost zavadejici:
- je dost naivni predpokladat ze trh vyresi vse - obzvlast v USA kde je trh ISP rozdelen mezi nekoliv nejvetsich hracu. Bude dochazet k situacim kdy napriklad Netflix zaplati ISP aby bylo Youtube pro uzivatel pomalejsi (rozumej stream bude prerusovany) a uzivatel se o tom vubec nedozvi protoze ISP nebude muset nic zverejnovat. A podobnych triku lze vymyslet hromadu.
- velci hraci si budou moci zaplatit rychlejsi pristup na sve sluzby a male startupy budou mit smulu.
- omezovani muze byt dost sofistikovane, indukovany packetloss, vetsi latence, cokoliv. a bude hrozne tezke poznat kde je problem - jestli u ISP nebo na serveru poskytovatele.
- metafora s uloz.to je take spatna - uloz.to si necha platit za rychlejsi stahovani - od koncovych uzivatelu, chova se tedy stejne jako soucasni ISP (kdo plati vic ma rychlejsi linku).
- kazdopadne autorovi doporucuji si promluvit s nekym kdo ma zkusenosti s skutecnou politikou ISP, napriklad pri navazovani peeringu. Bez regulaci tam dochazi k vydirani obchodnich partneru a dalsim neetickym osklivostem ze kterych se normalnimu clovek zveda zaludek...a to je duvod proc je vetsina odborniku proti zruseni internetove neutrality (samozrejme mimo lidi od ISP kteri ze zruseni budou profitovat).

Pavel Houser 27. prosinec 2017 19:34

"napriklad Netflix zaplati ISP aby bylo Youtube pro uzivatel pomalejsi". at to udela - s rizikem, ze se to vsichni dozvedi. (pokud chapu dobre, i dle nove normy by to museli oznamovat, ale to je zase jinak otazka). at se pak objevi isp lakajici zakazniky reklamou "my youtube nezpomalujeme" a tihle zkrachuji. eventualne at nabizeji sve sluzby se zpomalovanim youtube za polovicni cenu, pro nejake zakazniky to bude mit smysl.

nicmene uznavam, ze glosa opomiji jine casti problemu - mobilni pripojeni, pocitani dat (napr. u nekterych serveru by se data nepocitala do limitu, viz i zname u nas). plus dalsi vec, treba ruzne zasahy do obsahu ve smyslu neprenaseni reklamy (i u nas byla uz takova kauza). ovsem zase, treba dodavatel prohlizece to muze.

 #3
27. prosinec 2017 20:44

50 % USA ma na vyber z jedineho ISP, 67 % ze dvou.

*Hustota* zalidneni mimo aglomerace je tak nizka, ze novy maly ISP v techto podminkach nevyroste. To by musela byt infrastruktura verejna, jako je to napr. u telefonu.

matlafous #4
matlafous 02. leden 2018 06:54

Je fakt ze jde o "zakon proti blbosti" coz se mi prici a navic si stezuju z pohledu mensiny - kazdopadne je taky faktem ze vetsina lidi vubec nevi co je to ten "internet" a nezalezi jim na nicem jinem nez na tom aby se jim nacitaly rychle stranky typu facebook a youtube.

Kabelovi ISP maji temer kdekoliv v podstate monopol. A kdyz 90% uzivatelu bude chtit jen FB/YT, takovy ISP zavede misto pripojeni k internetu pripojeni k FB/YT, neverejnou IP adresu a zbytek internetu s rekneme 10% rychlosti - a lidi na to kyvnou, protoze je stejne jine stranky tolik nezajimaji a holt budou o neco pomalejsi a vse je o cene.

Jak k tomu prijde clovek ktery ma treba doma server? Driv to bylo "normalni", pozdeji divne a dnes? ISP hazeji cim dal tim vic klacku pod nohy komukoliv, kdo by chtel aby byl internet dal decentralizovany, chteji totiz aby se jim zakaznici pekne rozdelili na poskytovatele a konzumenty. ISP totiz chteji mit internet alespon castecne centralizovany, protoze od poskytovatelu mohou pak zacit vybirat vypalne. Kde jsou ty casy kdy si kazdy mohl poridit jednoduse pevnou IP a otevrit si vlastni server nebo i pitomy port na VoIP bez nutnosti si priplacet? Stahovani dat z centralizovanych "cloudovych" sluzeb neni internet!

RSS 

Komentujeme

Hluboké učení prý obecnou umělou inteligenci nevytvoří

Pavel Houser , 23. leden 2018 06:30
Pavel Houser

Argumenty pro skepsi sice existují, ale nejsou rozhodně neprůstřelné. Gary Marcus, bývalý ředitel la...

Více








RSS 

Zprávičky

Soul reguluje obchod kryptoměmani, bitcoin oslabil o 7,5 %

ČTK , 23. leden 2018 17:36

V Jižní Koreji se denně uskuteční až 20 % všech transakcí s bitcoiny. ...

Více 0 komentářů

Přenesení čísla při změně operátora se od února zkrátí na 10 dnů

ČTK , 23. leden 2018 13:39

Novela zákona rse ovněž dotkla například prodlužování smlouvy na dobu určitou. ...

Více 0 komentářů

Tržní kapitalizace Netflixu překročila 100 miliard dolarů

ČTK , 23. leden 2018 09:43

Internetové televizi Netflix se v posledním loňském čtvrtletí podařilo získat o téměř dva miliony př...

Více 0 komentářů

Starší zprávičky

Švýcarský fond chce vydat kryptoměnu krytou průmyslovými kovy

ČTK , 23. leden 2018 08:00

Tiberius nebude první měnou krytou aktivy. Například singapurská digixGlobal a ruská goldmint jsou p...

Více 0 komentářů

Firmy ohrožují zranitelnosti v USB tokenech

Pavel Houser , 22. leden 2018 15:24

Útočníkům stačí pouze provést sken dané sítě a najít otevřený port 1947. Ten jim pak umožní získat v...

Více 0 komentářů

Richemont nabízí 2,8 miliardy eur za zbytek internetového prodejce YNAP

ČTK , 22. leden 2018 13:21

Nabídka ohodnocuje YNAP na 5,3 miliardy eur. Spotřebitelé si zvykli kupovat přes internet i dražší z...

Více 0 komentářů

Operátor ICT chystá vznik celopražského úložiště dat

ČTK , 22. leden 2018 12:51

Na platformu budou napojeny různé senzory, např. chytré lampy. Shromažďována budou data ze záchytnýc...

Více 0 komentářů