Málo sporů bývá prezentováno tak jednoznačně, jako kauza Oracle vs. Google. Dobří jsou ti druzí. Nedalo by se to chápat ale i jinak?
Viz také: Google vyhrál spor nad Oraclem o software pro systém Android
Především spor mezi Oraclem a Googlem se od různých dalších dlouho se táhnoucích „patentových“ kauz (Microsoft – dodavatelé Androidu, Apple – Google) liší v tom, že nejde o souboj přímých konkurentů. Nedá se říct, že by souboj na trhu byl přenesen do soudní síně, protože obě společnosti si nijak vzájemně nevadí, z poškození druhé strany žádný bezprostřední prospěch mít nebudou. Za těchto okolností je možná s podivem, že vše vůbec zašlo tak daleko a nedokázali se domluvit… no, nedokázali.
Druhá rovina je pak mediální interpretace kauzy: Google je někdy pokládán za „velkého bratra“, zde však prakticky všichni stojí na jeho straně. Není to úplně náhoda, protože Javu Oracle získal se Sunem, Sun měl pověst firmy libertariánské (mj.: Sun sponzoroval vlivný think tank Cato Institute a tato instituce se pak ve sporu mezi vládou USA a Microsoftem postavila za Microsoft; což snad o všech zúčastněných vypovídá právě kladně, ne?). Naopak image i záměrná sebeprezentace Oracle je odlišná.
Lze nicméně celou kauzu vnímat i jinak? Lze. Takže – jak výsledek soudního sporu komentuje Andrew Orlowski na The Register?
-
V první řadě se domnívá, že spor nakonec skončí vítězstvím Oracle. (Nakonec jednou soud už takto rozhodl.)
-
Všemožné výjimky z autorského práva („fair use“) nejsou dle Orlowského žádnou výhrou pro open source. Tento přístup naopak stojí na autorských právech, kdy se striktně chrání právě právě kód pod open source licencemi před užitím, které tyto nepovolují.
-
API sice samo o sobě opravdu autorskému právu nepodléhá (to by jeden textový editor ani nemohl načítat konkurenční formát), nicméně, tvrdí Orlowski, zde šlo o zkopírování kódu. Google prostě bez povolení zkopíroval 11 000 řádků softwaru, který autorským právem chráněn je. Tečka.
-
Za Googlem stojí celá „mediální fronta“. Akademici, často placení Googlem z různých grantových programů. Neměla by tak dojemná mediální shoda ve sporu dvou firem být právě podezřelá? Orlowski popisuje, kdo konkrétně byl soudním znalcem, kdo zase ne, jak se to váže třeba k autorským právům kolem Google Books, jistěže se v tom z našeho pohledu těžko můžeme vyznat.
Samozřejmě, z technokratické pohledu, lze celý proces vnímat jako „všechno špatně“. Autorská práva platí na něco, ale v rámci fair use lze tato práva nějak překračovat, o čemž však rozhoduje soud na základě více či méně vágních argumentů. Navíc každá soudní instance to stejně rozhodne jinak (a to mluvíme o USA). Oracle i Google si jistě mohou zaplatit právníky, ale tyto prostředky pak nebudou investovány do inovací. Jiní potenciální hráči na trhu si to nemohou dovolit vůbec. Nicméně samozřejmě z podobného skuhrání nevyplývá žádný návrh na řešení, takže je vlastně zbytečné.
Zdroj: The Register a další
