Létají rychleji a výše než kdokoliv jiný. To zní pro ITBiz.cz trochu mimo téma. Ale kosmickou turistiku čekají zřejmě světlé zítřky, a tak se jí budeme dnes věnovat. Pohybují se v prostoru, ve kterém nic nevážíte a setkávají se s přetížením, kde váží několikanásobky své hmotnosti. Řeč je o kosmonautech. Toto dobrodružství je určeno dodnes pouze profesionálům a hrstce bohatých šťastlivců, kteří mají nemalé prostředky na let do vesmíru.
Start rakety Sojuz z kosmodromu Bajkonur s kosmickou lodí
Sojuz TMA-9. Na palubě byla trojice kosmonautů ve složení
Michail Tjurin , Michael Lopez-Alegria a kosmická turistka
Anousheh Ansari. Zdroj fotografie: NASA.
Historický podtext
To se možná v budoucnosti změní. Technologie se rychle vyvíjí a tak možná již brzy nahlédne na okraj vesmíru mnohem více turistů. Letectví a kosmonautika byly odedávna obory romantické s nemalou dávkou nebezpečí a vyžadující vysokou technickou vyspělost. Prvním, kdo se do vesmíru podíval, byl v roce 1961 Jurij Gagarin. Ve své lodi s názvem Vostok oblétl Zemi pouze jednou. Let dlouhý sto osm minut mu však stačil, aby se nesmazatelně zapsal do historie. Byl tam jednoduše první. První řady kosmonautů anebo astronautů, jak se kosmické povolání nazývá v Severní Americe, tvořili většinou vojenští piloti. Často měli dostatečné vzdělání, výbornou fyzičku a především více trénované vestibulární ústrojí než kdokoliv jiný. Tito lidé, později doplňováni vědci, se vypravovali na první průkopnické lety, přistávali na Měsíci a zabydlovali orbitální stanice kroužící kolem Země. Jedno měli a mají společné. Jsou to profesionálové a létají pod kosmickými agenturami za své země. Musí splňovat řadu předpokladů, mezi něž patří dostatečné vzdělání a výborná fyzická kondice. Kromě mnoho jiného musí mít obrovské štěstí a být občany země, která tuto možnost nabízí. Jsou prostě vyvolení z celé společnosti.
První turisté
Prvním kosmickým turistou byl Američan Dennis Tito. K vesmíru měl blízko již od studií. Po škole nastoupil jako inženýr do střediska NASA v Pasadeně. Odtamtud odešel a od roku 1972 se věnoval práci ve společnosti Wilshire Associates. To až do roku 2000, kdy se začal připravovat na svůj kosmický let. Na Mezinárodní kosmickou stanici odstartoval s ruskou pilotovanou lodí Sojuz-TMA 28. 4. 2001, zpět se úspěšně vrátil za necelých osm dnů. Sám se však často nerad nazývá kosmickým turistou doslova. Na palubě orbitální stanice totiž kromě jiného prováděl i vědecké experimenty. Nebyl však posledním, kdo se za obnos zhruba dvaceti milionů dolarů, kde musíme brát v potaz kurz té doby, do vesmíru vypravil.
Po něm se ze Země vypravila postupně další čtveřice odvážlivců. Všichni na Mezinárodní kosmickou stanici a všichni letěli a vraceli se zpět v ruských lodích Sojuz. Příznivcům Linuxu možná napoví jméno Mark Shuttleworth. Ten je známý i pro příznivce Linuxu. Kromě Gregory Olsena, také kosmického turisty, zbohatl ve světě informačních technologií o něco známější Charles Simonyi. Původem je Maďar, slávu a peníze získal ve Spojených státech. Pracoval mimo jiné také u Microsoftu, kde se velkou měrou podílel na programování prvního textového editoru pod dnes již notoricky známým názvem Word. Ve vesmíru strávil celkem třináct dnů a osmnáct hodin. Tyto lidi spojuje řada věcí. Dokázali velké věci, díky tomu získali potřebné finance a měli i pevné zdraví. I přes označení kosmický turista šlo opět o hrstku vyvolených.
První astronaut-turista Dennis Tito se učí „plavat“ ve stavu beztíže
při asistenci svých kolegů. Zdroj fotografie: NASA.
Jako turisté do vesmíru nelétají pouze muži. V roce 2006 se na orbitální stanici podívala také žena. Byla jí Anousheh Ansariová. Pokud vám jméno Ansari již něco říká, pak je to na místě. Jmenovala se tak stejnojmenná soutěž Ansari X-prize, která byla mimo jiné financována právě také touto astronautkou. Sdružení Xprize Foundation, jehož je členkou, se zabývá všemožnou podporou různých projektů. Jedním z nich je také Google Lunar Xprize. Motivuje soukromé týmy k sestavení a samozřejmě vypuštění lunárního vozítka. A odměna pro vítěze? Třicet milionů dolarů. Popravdě řečeno, pokud americká ekonomika půjde dolů jako doposud, moc velké peníze to za tak náročný úkol nebudou. Ale o to tu přeci až tak nejde.
Virgin Galactic a spol.
Patří do velkého seskupení společností pod známým miliardářem Richardem Bransonem. I jeho peníze umožnily úspěšně sestrojit loď SpaceShipOne. Vše to začalo vyhlášením soutěže Ansari Xprize. Zadání bylo více než jasné, sestrojit z osmdesáti procent vícepoužitelný prostředek, který dokáže vyletět nad hranici sta kilometrů. Právě tady totiž začíná kosmický prostor a ten, kdo se dostane za tuto magickou hranici, může být nazýván kosmonautem. Jednou z podmínek byly v závěrečné fázi dva demonstrativní lety během pouhých dvou týdnů. Konstruktérem lodi je Burt Rutan, který mimo jiné navrhl právě princip velké brzdící plochy. Již piloti při prvních letech získali astronautická křidélka, jmenovitě Brian Binnie a Mike Melvill. V současné době se staví následovník první a úspěšné lodi. SpaceShipTwo má být svým mateřským letadlem vynesen do výšky zhruba patnácti kilometrů a odhozen. Poté zažehne hybridní raketový motor, který udělí letounu rychlost dostatečnou k překročení hranice sta kilometrů. Předpokládaná doba ve stavu beztíže je až čtyři a půl minuty, což je mnohem více než můžeme simulovat na Zemi při parabolických letech.
Raketoplán SpaceShipOne v podvěsu nosného letounu WhiteKnight
(Bílý rytíř) při svém druhém letu v rámci soutěže Ansari Xprize.
Zdroj fotografie: www.scaled.com.
A budou další
V současné době se ke své kosmické misi chystá již šestý kosmonaut-turista. A aby toho nebylo málo, opět má co do činění s výpočetní technikou. Jako programátor začínal s počítačovými hrami, z nichž je velmi známá Ultima. Řeč je o Richardu Garriottovi, navíc on má zřejmě vesmír takříkajíc v krvi. Jeho otec byl totiž také astronaut, Owen Garriot letěl raketoplánem při misi STS-9. Tedy na úplném začátku letů těchto rozporuplných prostředků. Ke svému kosmickému letu si bude muset připlatit, zatímco u jeho prvních předchůdců se často hovořilo o částkách dvaceti milionů dolarů, dnes je to již třicet. Virgin Galactic však prodává letenky pro chvilkový pobyt v beztíži za dvě stě tisíc dolarů, tedy za necelé tři miliony korun. Turisty bude do výšek nad sto kilometrů dopravovat právě letoun SpaceShipTwo. Letenky si mohou zakoupit i Češi, a to prostřednictvím TYP Agency. A co říci závěrem? Kosmická turistika je opravdu jen pro velmi majetné. Dá se však předpokládat, že při větším počtu startů poklesne cena na více únosnou mez. A tak možná v budoucnu budeme létat na dovolenou třeba na orbitální stanice kroužící kolem Země. Nicméně ještě dnes je doprava nákladu na oběžnou dráhu příliš nákladnou a složitou záležitostí a tak si kosmické dobrodružství v pravém slova smyslu může dovolit jen hrstka vybraných jedinců.
Zdroj fotografie z perexu: Wikipedia a Scaled Composites.
Video příloha
Video zachycující celý průběh letu ve zkráceném čase lodi. Jedná se o letoun SpaceShipTwo, který by měl dopravovat za výškovou hranici sto kilometrů kosmické turisty.
První kosmická turistka – Anousheh Ansariová při stravování na Mezinárodní kosmické stanici.
