Studentské vzdělávací projekty skrývají větší potenciál, než by se na první pohled mohlo zdát. Jejich relativní finanční a organizační nenáročnost spolu s vysokou přidanou hodnotou dělá z těchto projektů ideální způsob propagace vlastních výrobků, šíření osvěty a vychovávání nových uživatelů. V tomto článku se zaměříme především na softwarově orientované studentské vzdělávací projekty, tedy takové, které vychovávají potenciální budoucí uživatele a správce různých komerčních aplikací.

Výhodou studentů je dostatek času a chuti k učení se s novými produkty.

Studenti představují velmi zajímavou skupinu společnosti. Nejenže se jedná o potenciální budoucí klienty a zaměstnance, především jsou to ale lidé s velkou motivací učit se novým věcem a obvykle i disponující dostatkem času k dosažení tohoto cíle. Ostatně čas je ve většině případů právě to, co již pracujícím lidem znemožňuje se dál vzdělávat a rozšiřovat si tak své portfolio znalostí a zkušeností.

Co studentům ovšem ve většině případů chybí, jsou peníze. Pro běžného studenta je tak prakticky nemožné získat přístup k některým produktům, případně se zúčastnit školení, kde by se s takovým produktem alespoň částečně naučil pracovat. Nebudeme si nic nalhávat, licence na některé, byť populární, produkty stojí tolik, že není v silách i pracujícího studenta si na ně vydělat. Stejně tak jsou „nedostupná“ i komerční školení, která, byť trvají třeba jen jeden den, stojí běžně i několik tisíc korun.

Vznik studentských projektů

Studentské vzdělávací projekty obvykle vznikají víceméně samovolně, za většího či menšího přispění dalších subjektů, a to především na vysokých školách a vysokoškolských kampusech. Obvykle se navíc jedná o technicky orientované školy a jejich kampusy, není to ale pravidlem. Velkým průkopníkem ve vzdělávacích projektech je pražská Studentská unie ČVUT, resp. její klub Silicon Hill. Toto jméno je v poslední době velmi často spojováno s nelegálním šířením filmů, her a dalších chráněných dat, díky čemuž bohužel zanikají další aktivity, které klub provozuje.

Klub Silicon Hill dnes provozuje několik vzdělávacích projektů.

Klub Silicon Hill v posledních letech silně investoval do nabídky vzdělávacích kurzů a dnes tak může nabídnout širokou paletu školení pokrývající produkty společností Microsoft, Autodesk, Cisco a Adobe. I když se Silicon Hill, vzhledem k množství nabízených kurzů a vyučovaných produktů, spíše vymyká průměru, podobné snahy lze nalézt i na dalších vysokých školách.

Realizace vzdělávacího projektu přitom není, alespoň z pohledu vysokoškolského klubu, levnou a jednoduchou záležitostí. Vždy je nutné zajistit vše od prostor, hardwaru až po licence, čímž se náklady mohou vyšplhat až na několik set tisíc korun. Větším problémem než finanční náklady samotné ovšem obvykle bývá organizační zajištění celé akce. Pod to spadá nejen přípravná a organizační činnost jako taková, ale především získání kvalifikovaných lektorů, kteří budou jednotlivé kurzy vyučovat. Ti se obvykle rekrutují z řad studentů a jedná se o takové jedince, kteří už s daným programem mají zkušenosti. Nutno podotknout, že lektoři, tedy až na výjimky, odvádí svou práci zcela dobrovolně, bez nároku na honorář. Mezi jediné „benefity,“ které jsou obvykle k dispozici, patří možnost složit si certifikační zkoušku na vybraný produkt nebo absolvovat kurz na rozšíření vlastních znalostí.

Formy podpory

Dostáváme se tak k otázce, jak by mohly jednotlivé společnosti při zakládání studentských vzdělávacích projektů pomoci. Forem podpory může být několik a byla by chyba omezit je pouze na podporu finanční. Tím ovšem nesnižuji význam této formy podpory, neboť finance jsou ve většině případů to, co vysokou školu nebo její vybraný klub odrazuje od možnosti připravit a spustit nový vzdělávací projekt.

Bude-li se jednat o společnost, která je v České republice obchodním zastoupením daného výrobce, nebo alespoň funguje jako distributor jeho produktů, je forma podpory nasnadě. Podpora formou licencí zdarma nebo alespoň za zvýhodněnou cenu pomůže opravdu hodně. Především v situacích, kdy je ke spuštění vzdělávacího projektu bylo nutné zakoupit licence za několik stovek tisíc, a že to není nic výjimečného, by bez podobné podpory byl celý projekt nerealizovatelný. Nehledě na to, že tato forma podpory bývá pro firmu obvykle nejlevnější a nejschůdnější.

Druhou možností je poskytnutí materiální podpory. Je poměrně obtížné přesně specifikovat, co vše do této kategorie spadá, přesto se o to ale pokusme. Pod materiální podporou si můžeme představit prakticky vše, kromě licencí, lektorů a podpory, co je pro start a chod projektu nutné, především tedy hardware a další příslušenství. Do této kategorie tak bude spadat podpora formou poskytnutí počítačů, serverů, projektorů, aj., a to opět zdarma nebo za zvýhodněnou cenu.

Centrum spolupráce s průmyslem otevřelo na ČVUT
vzdělávací projekt Microsoft IT Akademie.

Poněkud specifickou možností je podpora formou know-how. Sem spadá např. vyškolení lektorů určitých produktů, případně např. také pomoc při instalaci a implementaci apod. V rámci této podpory lze naplánovat i určitá „zpestření“ daného vzdělávacího projektu. Jedná se především o možnost přednášek odborníků na daný produkt, specializované semináře atp. Takovéto příležitostné akce celý vzdělávací projekt nejen zviditelní, ale dodají mu i nový rozměr a odliší ho od všech ostatních podobného druhu. Nehledě na to, že pro firmu znamená organizování takovýchto příležitostných akcí dobré PR a možnost „zmapovat terén“ pro eventuální hledání nových zaměstnanců a spolupracovníků.

Poslední možností podpory je již zmíněná podpora finanční, tedy poskytnutí určitého množství finančních prostředků na start vybraného projektu. Je to sice velmi důležitá forma podpory, neoznačil bych ji však jako klíčovou. Naopak, pravděpodobně nejvýznamnější a nejdůležitější forma podpory, kterou lze pro studentský vzdělávací projekt poskytnout, je podpora licenční či materiální.

Oproti ostatním mají studentské projekty jednu velkou výhodu – jsou poměrně nenáročné na další „údržbu“ a starost o provoz. Ve chvíli, kdy se studentům dostane nějaké podpory, ať už finanční, licenční nebo materiální, přechází veškerá zodpovědnost na ně, resp. na zastřešující organizaci. Ze strany firmy není nutné na projekt dál dohlížet, nebo jej dokonce vlastními silami spravovat

Jak tedy podporovat?

Rozhodne-li se tedy firma, že by ráda v dané oblasti měla vzdělávací centrum zaměřené právě na její produkty a že by se mělo jednat o studentský projekt, je nutné nejdříve analyzovat dostupné zdroje. Jako první je tedy potřeba zjistit, jaké vysoké školy se v dané oblasti nacházejí, jaké je jejich zaměření, zda s podobným projekty už mají zkušenosti a samozřejmě také to, zda by o Váš nápad měli zájem.

Také se je nutné rozhodnout, zdali budeme chtít spolupracovat raději se studentskými organizacemi, jako je již zmíněný klub Silicon Hill, nebo raději přímo s akademickými institucemi. Obě cesty jsou možné a schůdné, každá má ovšem svá specifika. V případě studentů lze očekávat zájem a zvýšenou aktivitu při organizaci projektů, na druhou stranu ale bývá těžší nalézt odpovědnou osobu v situaci, kdy se nějaká část příprav zpozdí oproti harmonogramu nebo dokonce nefunguje.

V případě přímé spolupráce s akademickými institucemi lze narazit prakticky pouze na jeden problém, a to na byrokracii. U akademických institucí lze očekávat menší aktivitu při přípravě projektu, stejně jako poměrně pomalé řešení problémů, které se v průběhu organizace postupně objevují. I přímá spolupráce mezi společnostmi a akademickou sférou ale funguje. Například od počátku tohoto semestru (tedy od konce března) funguje na ČVUT v Praze vzdělávací projekt Microsoft IT Akademie, za jehož zrodem stálo Centrum spolupráce s průmyslem (spadá přímo pod FEL ČVUT) a které podpořila i společnost Microsoft ČR.

Oba případy se ale rozhodně nedají generalizovat. Ty nejlepší zkušenosti lze získat jak z přímé spolupráce s akademickou sférou, tak i ze spolupráce se studenty. Stejně tak se v obou případech mohou vyskytnout vážné problémy. Shrnuto a podtrženo, je to vždy o lidech, o jejich snaze, motivaci a spolehlivosti.

Autor se sám podílel na vzniku několika studentských vzdělávacích projektů na akademické půdě.