Prodeje polovodičů klesly ve světě v průběhu února o více než 30 procent. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo sdružení Semiconductor Industry Association (SIA). Z důvodu recese totiž stále klesá zájem o produkty, které v sobě zahrnují počítačové čipy, ať už jde o mobilní telefony, počítače nebo automobily. Křemíkový průmysl bojuje s nízkými prodeji prakticky od počátku závěrečného čtvrtletí minulého roku.

Únorový propad byl jeden z nejstrmějších v celé historii odvětví

Sdružení SIA oznámilo, že prodeje v únoru spadly na 14,2 miliardy dolarů. Ve stejném období roku 2008 se přitom prodaly křemíkové čipy za 20,3 miliardy. O 7,6 procenta také poklesly prodeje oproti prvnímu letošnímu měsíci. SIA dokonce tento únorový propad označila jako jeden z nejstrmějších v celé historii tohoto odvětví.

Nejhůře si v prodejích polovodičů vedlo Japonsko, kde propad mezi lednem a únorem téměř atakoval hranici 14 procent. Se zhruba polovičním poklesem prodejů se potýkala Evropa a Asie. V USA klesly prodeje o 3,7 procenta.

„Současná poptávka po polovodičích bude v několika následujících čtvrtletích zhruba srovnatelná s několika posledními měsíci,“ uvedl George Scalise, ředitel SIA. Podle něj zatím nelze odhadnout, zda již prodeje dosáhly svého minima. „Jsou však jisté náznaky, že se pokles oproti závěrečnému čtvrtletí roku 2008 zpomalil.“

Nepříznivá situace polovodičového odvětví odstartovala podle výzkumné agentury iSuppli ve 4. čtvrtletí 2008, kdy prodeje poklesly o 5,2 procenta. Nejhůře si vedl korejský výrobce paměťových čipů, který se v roce 2008 v prodejích propadl o téměř 34 procent. Samsung zaznamenal v daném roce ztrátu 14,2 procenta a prodeje společnosti Sony se snížily o 13,7 procenta. Intel se naproti tomu potýkal pouze s poklesem o 0,7 procenta.

Jak uvádí iSuppli, 10 z 25 největších dodavatelů v oblasti počítačových čipů zaznamenalo v roce 2008 růst, čtyři však tohoto výsledku dosáhli díky akvizicím. Společnosti jako Qualcomm, NEC, Panasonic, Sharp či Fujitsu navýšili své příjmy z prodejů v rozmezí od 1,5 do 15,3 procent. Poslední čtyři jmenované společnosti přitom těžily především z výhodného kurzu mezi japonským jenem a americkým dolarem.