Tetování monitorující životní funkce

Tuto roli dosud hrají především elektrody, ty je však třeba napojit ke kůži potřené vodivým gelem. Technika je dobře použitelná přímo v nemocnici, při pohybu mimo se však zařízení může snadno poškodit, je objemné, nepohodlné a nakonec i nevzhledné. Tetování působí mnohem víc sexy.

Nové "tetování" funguje přilepené ke kůži jako tenká membrána, člověk o něm prakticky neví. Na rozdíl od elektrod téměř odpadá možnost, že by si člověk zařízení mimovolně odstranil třeba při převalování ve spánku. Tzv. epidermální elektronika je ohebná, takže dokáže ke kůži přilnout bez použití lepidel a nepoškodit se při otření s vnější vrstvou. Meandrovitá struktura vodivých spojení dává elektronice potřebný stupeň flexibility, aby se mohla ohýbat spolu s pokožkou.

Základem materiálu je polyesterová fólie, funkčnost zajišťují součástky z křemíku a arsenidu gallia, tedy v elektronice běžné a levné materiály. Vše je pak zapuštěno do rozpustné vrstvy, struktura se pak přimáčkne na zvlhčenou kůži a nechá se zaschnout. Přilepená by měla vydržet několik dní, udržována pouze mezimolekulárními silami.

Co se týče monitoringu, systém by měl, podle toho, kde je umístěn, dokázat sledovat např. mozkové i svalové funkce a srdce. V budoucnu by se mohla objevit i verze implantovaná na hrdlo, která by zaznamenávala řečové signály. Prototyp fólie ještě vyžadoval propojení s počítačem, ale v praxi by se používala již bezdrátová verze, která by výsledky monitoringu dokázala vysílat i bez toho, aby člověk byl omezen fyzickými propojeními.

Příslušný projekt je dílem vědců z University of Illinois v Urbana-Champaign (vedoucí týmu John Rogers) a dalších institucí.

Zdroj: New Scientist