Dočasné tetování, respektive elektronika připevněná na kůži, může
monitorovat životní funkce. Jako hlavní využití této technologie se
předpokládá sledování pacientů právě propuštěných z nemocnice do
domácího ošetřování.
Tuto roli dosud hrají především elektrody, ty je však třeba napojit ke
kůži potřené vodivým gelem. Technika je dobře použitelná přímo v
nemocnici, při pohybu mimo se však zařízení může snadno poškodit, je
objemné, nepohodlné a nakonec i nevzhledné. Tetování působí mnohem víc
sexy.
Nové „tetování“ funguje přilepené ke kůži jako tenká membrána, člověk
o něm prakticky neví. Na rozdíl od elektrod téměř odpadá možnost, že
by si člověk zařízení mimovolně odstranil třeba při převalování ve
spánku. Tzv. epidermální elektronika je ohebná, takže dokáže ke kůži
přilnout bez použití lepidel a nepoškodit se při otření s vnější
vrstvou. Meandrovitá struktura vodivých spojení dává elektronice
potřebný stupeň flexibility, aby se mohla ohýbat spolu s pokožkou.
Základem materiálu je polyesterová fólie, funkčnost zajišťují
součástky z křemíku a arsenidu gallia, tedy v elektronice běžné a
levné materiály. Vše je pak zapuštěno do rozpustné vrstvy, struktura
se pak přimáčkne na zvlhčenou kůži a nechá se zaschnout. Přilepená by
měla vydržet několik dní, udržována pouze mezimolekulárními silami.
Co se týče monitoringu, systém by měl, podle toho, kde je umístěn,
dokázat sledovat např. mozkové i svalové funkce a srdce. V budoucnu by
se mohla objevit i verze implantovaná na hrdlo, která by zaznamenávala
řečové signály. Prototyp fólie ještě vyžadoval propojení s počítačem,
ale v praxi by se používala již bezdrátová verze, která by výsledky
monitoringu dokázala vysílat i bez toho, aby člověk byl omezen
fyzickými propojeními.
Příslušný projekt je dílem vědců z University of Illinois v
Urbana-Champaign (vedoucí týmu John Rogers) a dalších institucí.
Zdroj: New Scientist
