Microsoft versus Evropská unie: Válka o Internet Explorer v plném proudu

Poslední probíhající spor Microsoftu s Evropskou komisí (EK) vyvolává ve světě vášnivé diskuse. Mnoho lidí, mnohdy i z řad odpůrců, se staví za Microsoft a zastává názor, že vše představuje jen další snahu přiživit se na úspěchu softwarového giganta. Ostatní pak souhlasí s názorem žalující strany, podle které Microsoft svého postavení zneužívá ve vlastní prospěch. Ať tak či onak, rozhodně nejde o první ani poslední kauzu svého druhu.

V tomto případě vše začalo v prosinci 2007, kdy norský výrobce internetového prohlížeče Opera podal k Evropské komisi stížnost, ve které Microsoft obviňuje, že zneužívá svého monopolního postavení a znemožňuje prosazení ostatních výrobců na trhu. Její součástí také bylo, že ve svých produktech nedodržuje zažité webové standardy.

Nekonečný příběh: Microsoft a EU

Jedním z impulzů byl pravděpodobně i dřívější neúspěch Microsoftu ve sporu týkajícím se jeho multimediálního přehrávače Windows Media Player. Komisi se nelíbilo, že je podobně jako IE pevnou součástí operačního systému Windows. V březnu 2004 proto vydala rozhodnutí, že Microsoft musí pro evropský trh připravit také speciální edici systému, která přehrávač obsahovat nebude. Součástí byla i v té době rekordní pokuta ve výši 497 milionů euro, nejvyšší, jaká byla v historii EU udělena. V únoru loňského roku pak následovala další, která činila 899 milionů euro (v té době více než 22 miliard korun), protože Microsoft prý nedostatečně plnil dřívější nařízení. Výsledek? Světlo světa sice spatřila edice „N“ bez přehrávače, mezi uživateli však příliš úspěch neslavila.

Prohlížeč Internet Explorer je součástí systému Windows od roku 1996 a od té doby si vytvořil velmi širokou základnu uživatelů. Stížnost Opery staví právě především na jeho integraci, Microsoft prý uživatelům nedává dostatečnou možnost volby.

„Mám pocit, že kauza s internetovými prohlížeči je již dnes trochu nastavovaná kaše,“ odpovídá na dotaz ITBiz.cz Tomáš Jindříšek, ředitel OgilvyInteractive. „Rostoucí procentuální podíl alternativních prohlížečů k Internet Exploreru je pro mě dostatečný důkaz, že možnost volby je zachována.“ Za pravdu mu dávají i statistiky, podle kterých činí podíl konkurenčního prohlížeče Mozilla Firefox více než 30 procent, IE pak zaujímá kolem 60 procent. Podle mnohých je toto jasným důkazem, že pokud výrobce dokáže uživatelům nabídnout kvalitní produkt, není problém se na trhu prosadit.

Opera, jejíž podíl je výrazně nižší, se namísto dalšího vývoje produktu a marketingu mezi uživateli rozhodla vydat soudní cestou, doufajíc, že z celého sporu vytěží maximum. Jedním z návrhů možného řešení, které Opera předkládá, je distribuce jejího prohlížeče v rámci aktualizací systému Windows.

Toto řešení však nemusí být ideální a potvrzuje to i Tomáš Jindříšek: „Toto mi přijde absurdní. A proč zrovna jen Opera, proč ne řada dalších prohlížečů a jiného software? Pak bude chtít někdo další, aby součástí Windows byly tři alternativy k Windows Media Player, a spirála se nezastaví.“ Podle něj by se v takovém případě z instalačního balíčku Windows brzy stalo úložiště freeware. V době rychlého internetu si přitom každý uživatel může preferovaný software stáhnout.

Do hry vstupuje Mozilla

Kauza tento týden zaznamenala další významný vývoj. Médii prolétla zpráva, že soud povolil, aby do sporu vstoupila Mozilla, stojící za vývojem prohlížeče Firefox. Důvodem rozhodnutí Mozilly je poskytnout komisi odborný posudek na chování Microsoftu a snaha o dosažení co největší liberalizace v oblasti internetových prohlížečů. Podle Tomáše Jindříška to v celém vývoji sporu může hrát významnou roli, a to hlavně „z hlediska společného lobbingu i dle hesla nepřítel mého nepřítele je můj přítel“.

Mitchell Bakerová, bývalá šéfka a nyní členka správní rady organizace Mozilla, říká, že není jediný důvod se nedomnívat, že se Microsoft snaží spojit Internet Explorer s operačním systémem Windows a tím získat konkurenční výhodu. „Jsem součástí odvětví webových prohlížečů od dob, kdy Microsoft začal vyvíjet IE. Škody, které dodnes konkurenci a inovacím způsobil, i zpomalení vývoje celého odvětví je ohromné a stále pokračuje,“ napsala Bakerová ve svém blogu.

V zámoří Microsoft obdobný spor vyhrál

Není bez zajímavosti, že prohlížeč z dílny Microsoftu není předmětem soudního sporu poprvé. Stejným obviněním ze strany Ministerstva spravedlnosti totiž Microsoft čelil i ve Spojených státech. Dokonce by se dalo říct, že se historie opakuje, pouze se dějiště přesunulo na jiný kontinent. Soudní líčení tam za značné mediální pozornosti odstartovalo v květnu 1998 a přímo se ho účastnil i Bill Gates, v té době ještě z pozice výkonného ředitele společnosti.

První rozhodnutí označilo jednání Microsoftu za monopolní, a nařídilo jeho rozdělení na dvě samostatné jednotky: jedna měla produkovat operační systém a druhá softwarové komponenty. Po odvolání se však celý spor obrátil ve prospěch Microsoftu. V listopadu roku 2001 se s Ministerstvem spravedlnosti dohodl na urovnání sporu bez jakýchkoliv omezení ohledně další integrace jeho vlastních programů.

Zda se podobného konce dočkáme i v případě Evropské komise, je nyní těžké odhadovat. V polovině ledna přitom komise zveřejnila své první vyjádření, které dává Opeře za pravdu. Microsoft prý integrací IE do systému Windows omezuje konkurenceschopnost ostatních výrobců.

„Nemůžu se ubránit tomu, že jde o čirý populismus,“ říká Tomáš Jindříšek. „Jsem pro diverzitu software, ale jak se dá stanovit, co má a nemá být součástí systému? Doufám, že komise se zachová rozumně.“ To ostatně musí všichni, kdo celý vývoj evropské tahanice sledují a věří v nestrannost komise.