Sdílená ekonomika představuje pro českou ekonomiku i určité riziko. Její rozmach by mohl omezit poptávku po zboží dlouhodobé spotřeby.
Objem sdílené ekonomiky v ČR by mohl dosáhnout až 1,19 % HDP, tedy 59,9 miliard Kč. Vyplývá to z nejnovější studie Deloitte o sdílené ekonomice v Česku. Největší potenciál má v dopravě, ubytování a ve financích. V současnosti je podle místních analytiků Deloitte objem sdílené ekonomiky třicetkrát menší. V Evropě je odvětví sdílené ekonomiky nejvíce rozvinuto ve Velké Británii.
Sdílená ekonomika se na českém HDP zatím podílí jen v rozmezí 0,02 % až 0,04 %, což je zhruba 0,9 až 2 miliardy korun. Ve Velké Británii je její podíl z evropských zemí jedna z nejvyšších, tvoří zde 0,09 % až 0,19 % HDP. Sdílená ekonomika je nicméně dynamickým odvětvím s velkým prostorem k dalšímu růstu. Její potenciální velikost v Česku se odhaduje v rozmezí 0,51 % až 1,19 % HDP. V nominálním vyjádření vzhledem k HDP by se tak jednalo o 25,7 až 59,9 miliardy korun. I když je v porovnání s vyspělými západními zeměmi její podíl v Česku spíše nižší, převyšuje například Německo či Rakousko. Vedle Velké Británie je nejvyšší ve Španělsku, Itálii a Nizozemsku.
Studie Deloitte identifikovala následující ekonomické benefity sdílené ekonomiky:
Zpřístupnění luxusního zboží spotřebitelům, kteří by si jejich vlastnictví nemohli dovolit.
Generování dodatečných příjmů pro vlastníky aktiv či zboží dlouhodobé spotřeby a flexibilnější využití jejich času.
Vyšší využití kapacit v ekonomice.
Zvýšení kvality poskytovaných služeb díky konkurenci mezi platformami zprostředkujícími sdílení a tradičními firmami.
Úspora přírodních zdrojů.
Pro rozvoj sdílené ekonomiky je podle studie Deloitte důležitá i legislativa, která by měla citlivě reagovat na její rozvoj, například tvorbou speciálního zákona, jak se stalo v některých státech EU. Podřízení sdílené ekonomiky stávající regulaci by výrazně snížilo potenciál tohoto odvětví a omezilo jeho ekonomické benefity.
Rozvoj sdílené ekonomiky s sebou přináší i otazníky v oblasti daní. Česká daňová legislativa prozatím na nový rychle rostoucí sektor podnikání nestihla zareagovat.
Sdílená ekonomika představuje pro českou ekonomiku i určité riziko. Její případný rozmach by mohl omezit poptávku po zboží dlouhodobé spotřeby, jako jsou například automobily.
„Tento trend by sice snížil plýtvání zdroji, ale citelně by mohl snížit i produkci automobilového průmyslu. Negativně může být zasaženo i hotelové odvětví, byť luxusní hotely budou zasaženy jen minimálně. Tradiční odvětví ekonomiky mohou na rozmach sdílené ekonomiky reagovat tím, že integrují její principy do svého modelu fungování,“ dodává David Marek, hlavní ekonom Deloitte.
