Přibýt by mělo ideologických útoků a útoků na Android. S tím jak se stává operační systém od Google jedničkou v oblasti mobilních operačních systémů, dostává se mimo jiné do nelichotivé pozice nejvíce napadaného systému pro chytré telefony. Mezi další časté hrozby podle laboratoří slovenského ESETu budou patřit 60-eurové weby a obchodníci se strachem.
V průběhu let 2010 a 2011 se objevilo několik internetových stránek, které od lidí po vyplnění údajů žádaly poplatek za přístup na stránku. Takzvané 60-eurové weby a jim podobné stránky by měly přibývat i v příštím roce a to i přes riziko právních postihů jejich majitelů. Pro jejich provozovatele jde totiž o lehce vydělané peníze. Obchodníci se strachem zneužívají nevědomosti a naivity lidí.
Někteří uživatelé bezhlavě vyplní registrační údaje, nepřečtou si smluvní podmínky a později ze strachu a neznalosti svých práv nakonec zaplatí. To vše pod tlakem vytvářeným dopisy od těchto společností. Je otázkou, zda se lidem vrátí jejich peníze i navzdory tomu, že například na sousedním Slovensku soud rozhodl zatím nepravomocným rozsudkem ve prospěch poškozených. „Dokazování v prostředí Internetu je velmi náročné,“ varuje šéf právního oddělení ESETu Peter Kováč. „Může se také stát, že i u pravomocného rozsudku podvedení nic nedostanou,“ dodává ještě.
Sebastian Bortnik z laboratoří firmy ESET tvrdí, že příští rok budeme také svědky vyššího počtu ideologických a politických útoků na stránky vlád a společností. „Firmy a organizace by měly zvážit ochranu nejen před tradičními kybernetickými hrozbami, ale i před hackerskými skupinami nebo ideologicky motivovanými útoky,“ říká Bortnik.
A konečně kvůli rostoucí oblibě chytrých telefonů se tvůrci mobilního malwaru zaměřili také na tato zařízení. Nové mobilní telefony totiž mají možnost přístupu na internet, kde si uživatelé kontrolují soukromé nebo pracovní emaily, přihlašují se k sociálním sítím nebo provádějí online platby a nákupy. Bortnik si myslí, že kvůli svému zajímavému postavení na trhu se pozornost tvůrců malwaru zaměří hlavně na operační systém Android. „Nemusí to znamenat kompletní přesun malwaru na mobilní zařízení, naznačuje to však důležité změny v ekosystému kybernetického zločinu,“ myslí si dále Bortnik.
Společnost po analýze vzorků škodlivého kódu získaných z infikovaných mobilních zařízení zjistila, že:
- 30 procent všech hrozeb pocházelo z Android Marketu
- SMS trojské koně tvořily 37 procent mobilního malwaru
- 60 procent vzorků škodlivého kódu neslo charakteristiky botnetu, což znamená, že byly schopné nějaké formy ovládání přístroje na dálku
