Vláda schválila národní strategii kybernetické bezpečnosti pro příštích pět let. Po jednání kabinetu 16.2. to oznámil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Dokument počítá s prohloubením spolupráce státu a soukromého sektoru, při které by se vytvořil systém pro sdílení informací o hrozbách, incidentech a aktuálním ohrožení.
Dokument pro vládu připravil Národní bezpečnostní úřad, pod jehož kompetenci kybernetická bezpečnost patří. Česko by podle strategie mělo být aktivní v mezinárodní spolupráci a ve středoevropském prostoru by mělo působit jako propagátor kybernetické bezpečnosti a dialogu mezi státy regionu.
Podle informací zveřejněných ČTK má ČR dále zajistit ochranu kritické infrastruktury, za které se považují výrobní a nevýrobní systémy nebo služby, jejichž nefunkčnost by měla závažný dopad na bezpečnost státu, ekonomiku, veřejnou správu a zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva. Zlepšit se má také ochrana významných informačních systémů. Dokument podporuje také policii, aby mohla lépe vyšetřovat a postihovat informační kriminalitu.
Strategie je podle vládních dokumentů spíše obecným materiálem, na který by měl navázat akční plán. Ten teprve hlavní cíle zpřesní a určí plán a odpovědnost za jejich plnění. Vláda by jej měla stihnout projednat do poloviny letošního roku. „Strategie představuje kvalitativní posun od budování kapacit nezbytných pro zajištění elementární míry kybernetické bezpečnosti směrem k jejímu dalšímu hlubšímu a pokročilejšímu zajišťování,“ uvádí předkládací zpráva pro kabinet.
Policie ČR v roce 2014 zaznamenala celkem 4348 případů kyberkriminality, což je trojnásobný nárůst v porovnání s rokem 2011. Od 1. ledna 2016 by měl začít fungovat tuzemský speciální policejní útvar pro boj proti kybernetické kriminalitě, kterému budou pomáhat zástupci NBÚ. Kyberkriminalita se nejčastěji týká mravnostní trestné činnosti, porušování autorských práv, výhrůžek, vydírání, podvodů, šíření škodlivých virů nebo krádeží identity na sociálních sítích.
Od letoška v Česku platí nový zákon, který by měl zefektivnit a zrychlit reakci na kybernetické hrozby, které by mohly představovat nebezpečí pro zájmy českého státu. Tento zákon byl jedním z hlavních cílů strategie, kterou má nahradit dokument, jenž probere vláda. Norma třeba zavedla pravidla spolupráce mezi soukromým sektorem a veřejnou správou při předcházení útokům na informační technologie.
