Prvky vzácných zemin (lanthan, skandium, yttrium) a další lanthanoidy
mají dnes rozsáhlé použití ve výrobě elektroniky – displejů, baterií,
magnetů… Čína, která ovládá asi 97 % těžby, používá zřejmě občasné
přiškrcení jejich vývozu jako strategickou zbraň.
Světová obchodní organizace (WTO) za toto chování Čínu kritizuje a
tvrdí, že její omezování vývozu kovů vzácných zemin i dalších surovin
odporuje pravidlům této organizace. Jak poznamenává The Reister,
postoj Číny má svoji logiku. Jádrem restrikce není přitom primárně
ekonomické ani politické vydírání odběratelů, ale snaha stáhnout do
Číny výrobu s vysokou přidanou hodnotou.
Čína v tuto chvíli funguje totiž především jako výrobce surových kovů.
Na těchto technologiích se moc nevydělá a navíc značně zatěžují
životní prostředí. Kdyby se ovšem v Číně podařilo postavit více
továren na jejich další zpracování a výrobě komponent pro elektronický
průmysl, situace by se rázem změnila. Pro další státy by to zase ovšem
znamenalo mj. likvidaci pracovních míst.
Jádro námitek WTO vůči Číně spočívá v diskriminaci, kdy přístup k
obchodu s prvky vzácných zemin údajně umožňuje jen domácím firmám.
Možná, že Čína má nejvyšší čas, chce-li těžit ze své výhody. Ta může
být pouze dočasná, velká ložiska lanthanoidů byla totiž objevena na
dně Pacifiku poblíž Japonska. Zatím není jasné, zda je ovšem půjde
těžit tak levně, aby se to vůbec vyplatilo. To, jak se ceny těchto
surovin budou dále vyvíjet, záleží na mnoha faktorech: poptávce,
nabídce, ale i vývoji komodit jako celku.
Zdroj: The Register
