• Technologie
  • Byznys
  • Software
  • Hardware
  • Internet
  • Telco
  • Science
  • České IT
  • Události
Žádné výsledky
Zobrazit všechny výsledky
ITBiz.cz
ITBiz.cz
Žádné výsledky
Zobrazit všechny výsledky

ACTA pod drobnohledem: je na ní opravdu všechno špatně?

Vojtěch Mádr
28. 2. 2012
| Články

ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement), česky Obchodní smlouva proti padělatelství, doslova pohnula veřejným míněním ve všech signatářských zemích, to znamená hlavně v Evropě a Americe. Po zveřejnění obsahu smlouvy ACTA vyšly v desítkách zemí do ulic davy mladých lidí, kteří pochopily, že nejde o „legraci“, ale o realitu. Politici nejprve uvedenou skutečnost bagatelizovali, postupně si ale uvědomili, že smlouva ACTA je doslova na hraně ústavnosti a mohla by skončit i pády vlád.

Shrňme ale pro začátek fakta, co přesně smlouva ACTA předsavuje?
Stručně řečeno jde o vícestrannou mezinárodní smlouvu s trestněprávními prvky, jejímž hlavním účelem je vytvořit mezinárodní systém pro vynucování duševního vlastnictví spojených s autorskými právy, patentů, ochranných známek apod.

Stručný přehled o zrodu smlouvy ACTA

V roce 2006 započala předběžná jednání zemí USA, Kanada, Evropské unie, Japonska a Švýcarska. 23. 10. 2007 bylo vydáno prohlášení o oficiálním započetí jednání o smlouvě ACTA a připojení dalších zemí Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Koreji, Mexika, Jordánska, Maroka a Spojených emirátů a Singapuru.

Účastnit se odmítly jak Čína, tak Indie s tím, že jde o jakési TRIPS plus (tj. rozšíření dohody o obchodních aspektech k duševnímu vlastnictví v rámci WTO). Jednání byla vedena v tajnosti až do konce roku 2009. Ví se ale, že „prosákly“ informace o jednání s velkými firmami IT Industries (Google, Dell, Apple apod.) a sdružením International Intelectual Property Alliance (Mezinárodní aliance intelektuálního vlastnictví). Konečný text byl zveřejněn 15. 11. 2010 a 1. 10. 2011 smlouvu ACTA podepsalo 8 zemí (USA, Austrálie, Kanada, Japonsko, Nový Zéland, Maroko, Jižní Korea a Singapur).

Dvacátého šestého ledna 2012 v Japonsku podepsalo smlouvu 22 zemí EU včetně ČR. Za ČR smlouvu podepsala velvyslankyně ČR v Japonsku Fialková jménem presidenta republiky. V platnost ale vstoupí smlouva ACTA až ratifikací parlamentem každou ze signatářských zemí. Dohoda je otevřená k podpisu i dalším zemím do května 2013.

Co je obsahem smlouvy, které se většina občanů děsí jako čert kříže?

Předmětem smlouvy je právo na vlastnictví a to jak pro hmotné zboží (léky, oblečení, nebo třeba hudební a filmové nosiče), tak pro zboží více efemérní povahy, kam spadá většina duševního vlastnictví, která je šířena svobodným médiem Internetem.

Co je předmětem kontraverze smlouvy ACTA?

V podstatě nikdo není proti ochraně duševního vlastnictví hmotného, ale prakticky každý uživatel Internetu je proti zákazu šíření audio-vizuálnícho duševního vlastnictví prostřednictvím onoho svobodného média.

Jaké důsledky by vznikly s prosazováním smlouvy ACTA pro občany ? (Dle kanadského profesora Geista experta na autorská práva):

  1. Poskytovatelé by museli filtrovat Internet a zajistit, aby uživatelé neměli přístup k
    nelegálnímu obsahu.
  2. I bez nařízení soudu by musel poskytovatel dát informace o „provinilci“
  3. Celníci by na hranicích mohli zabavit, prohledat a zničit přehrávače či notebooky
    s nelegálním obsahem.
  4. Při stahování nelegálního obsahu po 2 varováních poskytovatel stahovatele od Internetu
    odstřihne (vzpomeňme na francouzský zákon HADOPI).

Čím by byla naopak ACTA přínosem

  • Je zřejmé, že samotné jednání o smlouvě ACTA bylo vyvoláno především tlakem na Čínu, ale i Indii a další rychle se rozvíjející asijské, ale i latinskoamerické či africké země. Všeobecně se ví, že ilegální výroba v oněch zemích přestavuje někde i 10% HDP a je přímo či nepřímo podporována samotnými vládami. Proč nebylo jednáno o smlouvě ACTA v rámci WTO je zřejmé; bylo by neúměrně dlouhé a bylo by z právního pohledu málo účinné.

  • Přínosem by smlouva ACTA byla především v ochraně duševního vlastnictví u hmotného zboží (léčiva, oblečení apod.). Byl by zaveden určitý pořádek a pravidla na mezinárodní úrovni včetně nutných represí z toho vyplývajících.

  • Je ale zřejmé, že v této podobě bude smlouva ACTA výhodná především pro „vyspělé státy“ a stane se koulí u nohy pro státy se rozvíjející a to včetně dynamické Číny a Indie.

Čím by byla smlouva ACTA kontroverzní

  • z právního hlediska – z kapitol smlouvy ACTA o regulaci přístupu na internet – by došlo k masivním žalobám z hlediska ústavnosti, především z pohledu základní listiny práv a svobod. Představa, že bude zavedena cenzura z hlediska zákona, je v demokratickém zřízení pro mnohé nepochopitelná a nepřijatelná.

  • Je zapotřebí si dále uvědomit, že u oné „computer generation“ tj. převážně mladých lidí se stalo stahování filmů a hudby naprosto běžnou činností i s využitím „úložišť“, tj. určitou součástí jejich „kultury“. Její porušení či zlikvidování povede k masivním protestům, jejich důsledek jen těžko předvídatelný. Další otázkou zůstává, zda li boudou národní státy ochotné rušit organizace, které dosavadní stav dosud legitimizovaly (u nás například OSA a Intergram) a které jsou pro sebe i pro stát zdrojem zajímavých zisků.

  • Stát by musel vytvořit orgány pro internetovou cenzuru a represivní aparát, který bude doslova otravovat lidem život!

  • A co na to „hackeří“? Jejich aktivita, resp. útoky zvl. na státní správu bude jistě masivní, čímž mohou paralyzovat částečně i ekonomiku.

  • A je otázka, jestli se uvedenému jevu, tj. stahování hudby a filmu zabrání! Jak nás historie učí, vždy se najdou nová řešení !

  • Bylo vyčísleno, že „ztráty“ implementováním smlouvy ACTA daleko převýší „zisky“.

Není sporu o tom, že anarchie, která dnes vládne na poli duševního vlastnictví, je obřích rozměrů a je nezpochybnitelné, že je zapotřebí zavést tolik potřebný pořádek především pokud jde o duševní vlastnictví k hmotným věcem. Mělo by však jít o citlivý proces a spolupráci na úrovni vlád. Rozvíjející země by tímto procesem neměly být poškozeny příliš; mohla by být stanovena jistá daň ve spolupráci obou dotčených států resp. subjektů a uvedená výroba by byla i příslušně regulována. Tímto opatřením by např. léky z Indie (generika) v Evropě či USA nezdražily o mnoho. Je zapotřebí zdůraznit, že opatření vyplývající ze smlouvy ACTA by musela být řešena i s WTO (Světovou obchodní organizací).

Na druhou stranu, by měla být smlouva ACTA přepracována v kapitolách ohledně volnému přístupu a stahování informací prostřednictvím internetu. Je zapotřebí hledat určité smírné řešení všech dotčených stran. Nelze porušovat základní pravidlo dnešní internetové kultury – svobodné „surfování“ internetovým světem. Z vývoje v signatářských zemí ACTA je zřejmé, že si uvedenou problematiku uvědomuje většina vlád a schválení smlouvy ACTA buď pozastavilo nebo přímo odmítko ratifikovat!

Rubriky: InternetPrávoVeřejná správa

Související příspěvky

SpaceX vynesla další sérii 60 družic sítě Starlink
Zprávičky

Thales, Airbus a Leonardo spojí vesmírné aktivity, budou konkurovat Starlinku

24. 10. 2025
Možnost identifikovat zákazníky na dálku už i v Česku!
Zprávičky

Jurečka: Za problémy eDokladů stály nedostatečné testování i kapacity

23. 10. 2025
Zprávičky

OpenAI spouští prohlížeč s umělou inteligencí Atlas, chce konkurovat Googlu

22. 10. 2025
Možnost identifikovat zákazníky na dálku už i v Česku!
Zprávičky

Digitální a informační agenturu dočasně povede zástupce ředitele Petr Kuchař

22. 10. 2025

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Souhlasím se Zásadami ochrany osobních údajů .

Zprávičky

SpaceX vynesla další sérii 60 družic sítě Starlink

Thales, Airbus a Leonardo spojí vesmírné aktivity, budou konkurovat Starlinku

ČTK
24. 10. 2025

Italská skupina Leonardo, francouzská firma Thales a evropský výrobce Airbus se dohodly na spojení

Umělá inteligence ve 45 % odpovědí zkresluje zpravodajský obsah

ČTK
24. 10. 2025

Umělá inteligence (AI) v odpovědích na dotazy uživatelů ve 45 procentech případů zkresluje zpravodajský

Malware se maskuje za aplikaci ČNB, útočníci pak pomocí NFC technologie vybírají peníze z bankomatů

Pavel Houser
24. 10. 2025

Útočník je ve stejném čase fyzicky u bankomatu nebo platebního terminálu. Specialisté společnosti ESET

Volkswagen nevyloučil omezení výroby kvůli nedostatku čipů

ČTK
23. 10. 2025

Automobilový koncern Volkswagen nevyloučil, že bude muset kvůli problémům s dodávkami čipů od nizozemské

Sophos představil XDR řešení pro synchronizované zabezpečení

Kyberútok na automobilku JLR stál podle odhadů britskou ekonomiku 1,9 mld. liber

ČTK
23. 10. 2025

Srpnový kybernetický útok na britskou automobilku Jaguar Land Rover (JLR), kterou vlastní indická společnost

Možnost identifikovat zákazníky na dálku už i v Česku!

Jurečka: Za problémy eDokladů stály nedostatečné testování i kapacity

ČTK
23. 10. 2025

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) včera seznámil vládu s vyhodnocením problémů aplikace eDoklady při letošních

Umělá inteligence v IT infrastruktuře

Amazon: Podíl firem s umělou inteligencí letos v ČR stoupl na 29 %

ČTK
22. 10. 2025

Praha 22. října (ČTK) - Podíl tuzemských firem, které využívají umělou inteligenci (AI), se

Přední investor do infrastruktury odmítá investovat do datových center pro AI

ČTK
22. 10. 2025

Americká společnost I Squared Capital, která je předním investorem do infrastrukturních projektů, zatím nebude

Tiskové zprávy

Bezpečné postupy pro vyřazení softwaru a možnosti odkupu

NetApp a Red Hat urychlují modernizaci IT pomocí Red Hat OpenShift Virtualization

Méně dat, více automatizace. EG.D po modernizaci podnikového systému míří k využití AI

Canon ocenil výherce osmého ročníku soutěže Kopírka hledá kancelář

Workshop FEIM 2025 představí nové směry v elektronice pro průmysl 4.0 a medicínu 4.0

Zyxel Networks pomáhá organizacím s implementací směrnice NIS2 a zvyšuje jejich kybernetickou odolnost

Zpráva dne

Neděste se upgradu: Windows 11 Pro na Halloween jen za €20.00 na Goodoffer24

Neděste se upgradu: Windows 11 Pro na Halloween jen za €20.00 na Goodoffer24

Redakce
15. 10. 2025

Halloween je tady a s ním i strašidelné ceny za software! Tak neváhejte a...

Kalendář

Lis 11
Celý den

Umělá inteligence v IT infrastruktuře

Zobrazit kalendář

Komentujeme

Christian Klein, generální ředitel SAP

Digitální suverenita nestojí na ideálech, ale na konkrétních výsledcích

Christian Klein
23. 10. 2025

Diskuse o digitální suverenitě nabývá na celém světě na intenzitě. V dnešní době geopolitické nejistoty a...

Slovník

TDMA

Inkscape

FMCG

Kategorie

  • Články
  • Komentujeme
  • Slovník
  • Tiskové zprávy
  • Zprávičky

Portál ITbiz.cz přináší informace z IT a byznysu již od roku 2006. Provozuje jej internetové vydavatelství Nitemedia.  Mezi další naše projekty patří například ABClinuxu.cz a Sciencemag.cz. Na stránce Redakce naleznete informace o redakci a možnostech inzerce.

Rubriky

Akce a události Byznys Cloud Ekomerce Hardware Internet Operační systémy Podnikový software Právo Science Security Technologie Telekomunikace veře Veřejná správa Vývoj a HTML Zpráva dne České IT
Žádné výsledky
Zobrazit všechny výsledky
  • Technologie
  • Byznys
  • Software
  • Hardware
  • Internet
  • Telco
  • Science
  • České IT
  • Události

© 2019 Vydává Nitemedia s.r.o. Hosting zajišťuje Greenhousing.cz.

Tento web používá cookies. Pokračováním dáváte souhlas s jejich používáním. Více na itbiz.cz/soukromi.