Začátkem letošního roku schválila Rada hlavního města Prahy usnesení č. 95 k návrhu zásad a technických podmínek pro zásahy do povrchů komunikací a pro provádění výkopů a zásypů rýh pro inženýrské sítě. Usnesení přináší pro stavební společnosti několik zásadních negativních změn. Ta nejdůležitější značně prodraží veškeré stavební práce vyžadující zásah do přilehlých komunikací (chodníků a silnic). Ovlivní náklady spojené se stavbou drtivé většiny nových budov, ceny elektřiny, vody, kabelové televize a v neposlední řadě znamená velkou překážku při zavádění moderních optických sítí. Podle nových pravidel se začíná stavět právě v těchto dnech.
Co je jádrem problému?
Při pokládce podzemních kabelových vedení či potrubí v trasách chodníků mají podle aktuálního usnesení stavební společnosti povinnost následně předláždit (případně přeasfaltovat) celý chodník až do šíře 3 m. U chodníků nad tuto šíři rozhoduje o rozsahu rekonstrukce Technická správa komunikací. Dříve měly firmy jednoznačnou povinnost sanace celé komunikace pouze do šíře 1,5 m, jinak jim nařízení udávalo nutnost vrátit místo minimálně do původního stavu. Firmy tedy magistrátu, potažmo TSK „vrátily“ chodník v takovém stavu, v jakém jej před započetím výkopů dostaly.
Nově se od stavebníků čeká vrácení zbrusu nového chodníku bez ohledu na to, jak vypadal předtím. Magistrátu nové nařízení samozřejmě přinese zlepšení mnohdy zoufalého stavu veřejných komunikací. Je ovšem fér? Nepřehazuje magistrát svou odpovědnost za stav jím spravovaných komunikací na soukromý sektor? Kdo v konečném důsledku nové chodníky zaplatí?
Stavební práce se firmám prodraží
Náklady na obnovu chodníků tedy budou přeneseny z magistrátu na stavební a infrastrukturní společnosti, které je logicky promítnou do zvýšených dodavatelských cen. V napjaté době, kdy investoři každý náklad pečlivě zvažují, to může znamenat důležitý faktor v rozhodování o zahájení nebo nezahájení stavby, rekonstrukce inženýrských sítí nebo zavedení rychlého Internetu.
Zástupce nejmenované pražské společnosti, která se zabývá stavebními pracemi spojenými s pokládkou telekomunikačních sítí, přináší konkrétnější pohled:
Nová pravidla nás staví do nezáviděníhodné role a představují obrovský problém. Zejména dopředu nevíme, jak velké náklady si sanace komunikace vyžádá. Rozhodnutí o tom, jaký rozsah chodníku či silnice po nás Technická správa komunikací bude chtít opravit, se de facto dozvíme až v okamžiku územního řízení, tedy na základě projekční činnosti, kterou samozřejmě zaplatíme. Dopředu tak nejsme schopni spočítat návratnost investice. Přitom tato položka není v žádném případě zanedbatelná.
A rozvádí situaci dále příkladem: Zakázka, která by si vyžádala výkopové práce po délce 400 m asfaltového chodníku o šířce 4,5 m, by dle našich propočtů zvýšila naše náklady o 200 %. Nejde pouze o to, že bychom museli sanovat plochu 1 800 m2, ale rekonstrukce také trvala delší dobu, po kterou, pokud TSK nestanoví jinak, budeme platit i za pronájem/zábor komunikace. Zvýšené náklady musíme samozřejmě přefakturovat zadavatelům, ti si je následně musí obhájit před zákazníky či investory. Podobná vyhláška dle mých informací platí také v menších městech jako Kladno nebo Beroun. Někteří lokální provideři zde již díky zvýšení nákladů museli část zakázek kompletně zrušit. Naše společnost začne podle nových pravidel stavět začátkem roku 2013, již teď se ale děsíme klesající poptávky po výkopových pracích napříč odvětvími.“
Omezí usnesení rozvoj rychlého internetu v Praze?
Vyhláška znamená obrovský problém i pro společnosti poskytující rychlé optické internetové připojení. Ty budou muset logicky zvýšené náklady za pokládku optických kabelů promítnout do cen pro koncové zákazníky. Rozvoj optických sítí je přitom jednou z ukázek vyspělosti jednotlivých zemí. Mimo běžná mezinárodní měřítka jsou dnes vyspělé asijské země jako Japonsko, Korea, nebo Hong Kong, kde je na optické sítě připojeno více než 90% všech budov.
Mnohé západní země jako Austrálie nebo Velká Británie se snaží různými programy rozvoj optiky a superrychlého broadbandu po optických sítích podporovat.
Česká Republika má na optiku připojeno méně než 5% všech budov a v Evropě patří z tohoto hlediska k méně rozvinutým zemím. Na záda koukáme nejen evropským premiantům (pobaltské a severské země), ale i méně rozvinutým zemím jako je Ukrajina, Rusko nebo Slovensko. Na druhou stranu míra využití již vybudovaných optických přípojek u nás dosahuje 42 %, což je druhá nejvyšší hodnota v Evropě.
Ukazuje se tedy, že České domácnosti a firmy mají o služby na optice zájem. Deklaratorní podporu rozvoji ICT infrastruktury vyjádřila i vláda ČR v rámci programu „ZPĚT NA VRCHOL – Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky pro období 2012 až 2020“.
Součástí této strategie je rovněž cíl „Efektivní veřejné správy“ a „Vyšší kvalita a dostupnost regulace“. Usnesení Rady hl. města Prahy číslo 95 tedy strategii vlády přímo odporuje ve více bodech. Vyšší náklady na rychlý internet mohou zkomplikovat také příchod zahraničních společností do Prahy. Ty nezbytně potřebují rychlé optické připojení ke komunikaci se svým zahraničním sídlem i pobočkami po celém světě. Právě velké nadnárodní firmy přitom na území hlavního města Prahy představují významného zaměstnavatele.
Chodníky zadarmo, mohou vyjít draho
Nově vzniklá situace však ovlivní občany Prahy i přímo, a to zejména v případě dodavatelů plynu, vody a elektřiny. Ti na základě prokazatelně navýšených nákladů promítnou zdražení výkopových prací do svých konečných cen za dodanou energii či m3 vody. Nové chodníky tak de facto zaplatí občané Prahy.
Povinnost rozsáhlých rekonstrukcí chodníků v neposlední řadě znamená také zábor komunikace na nepřiměřenou dobu, dopravní omezení, zvýšenou prašnost a hluk. Ale to jsou již podružnosti, na které jsou dlouholetí pražané bez tak zvyklí.
