České tištěné faktury si ve spojení s automatickým zpracováním nevysloužily zrovna dobrou pověst. Patří k nejhorším na světě. Pravidla pro vypracování nejsou přísně daná a tak si každý vytvoří formát, jaký se mu zamlouvá. Pokud pak má dojít k automatickému zpracování, mnohé programy si na tom vylámou zuby. I kvůli tomu před pár lety vznikl v České republice formát ISDOC. Standard, kterému se připisovala budoucnost, a který budou umět zpracovat všechny podnikové systémy.
Vize to byla pěkná, ale jak se ukazuje po pár letech, zůstalo jen u přání. Podnikové systémy sice faktury v tomto formátu zpracovat veskrze umí, poptávka po nich ze stran jednotlivců i podniků je však mizivá. Alespoň podle údajů přední české vývojářské společnosti v oblasti podnikových informačních systémů, společnosti Premier system.
Důvody jsou podle Boleslava Buzka, zakladatele Premier system, vcelku logické, a to hned z několika příčin. „Jednalo se o pokus zavedení pouze českého standardu, což v rámci EU, a natož celého světa nemělo a nemá velkou šanci na uplatnění. Tento způsob fakturace funguje pouze v rámci ryze českých firem, popřípadě veřejné správy, které si to chtějí zavést. Nikoli u obchodních řetězců, jež mají zavedené standardní EDI formáty,“ nebojí se současný stav komentovat Boleslav Buzek z Premier. Podle něj je to obdobně nesmyslné ve vztahu česká firma a zahraniční firma nebo česká firma se zahraniční účastí. Forma postrádá smysl i mezi drobnými podnikateli a koncovým zákazníkem.
„I při dobré vůli by se toto vlastně dalo použít maximálně v pěti procentech obchodních případů,“ predikoval Boleslav Buzek při zavádění standardu na český trh v roce 2009. Další příčinou nezdaru je, že na rozdíl od světových EDI formátů se jedná pouze o faktury, i když poslední verze umožňuje i tvorbu objednávek. Kupříkladu v programu Premier se navíc od vzniku objednávky, poptávky, dodacího listu načítá do dalších dokladů téměř vše automaticky. Vydaná faktura na základě DL, přijatá na základě příjemky. Na rozdíl od ISDOC navíc včetně účtovacích předpisů, středisek.
A co dnes skutečně žádá trh? „Naše firma se k tomuto nezavázala. Formát ISDOC zavádíme pouze v jednotlivých případech. Trh to nevyžaduje. Pro ilustraci jej totiž používá jen 0,3 procent firem z naší zákaznické základny. Převedeno na pevná čísla to je 8 společností z 3 tisíc. Pro malé společnosti je zavedení zbytečné. Faktury stále přepisují ručně. Velké společnosti využívají EDI. Doporučujeme komunikovat nadále pomocí PDF dokumentů nebo uznávaných standardních EDI formátů,“ dodal Buzek.
Rozmach faktur s QR kódy
Praktickou pomocí se zdá v případě faktur zavedení QR kódů. Faktury od mobilních operátorů, dodavatelů energií či ve stovkách tuzemských e-shopů lze platit jednoduše a rychle pomocí chytrých telefonů a aplikací na přečtení těchto kódů. Postupem času přibývá integrátorů, jež zařazují podporu QR kódů do svých ekonomických a účetních systémů. Mezi těmi čerstvými patří i společnost PREMIER system, tradiční český výrobce podnikových informačních systémů. Zájemců totiž přibývá oproti velkým vystavovatelům faktur také z řad malých podniků a koncových zákazníků, což přispívá k rozmachu tohoto způsobu platebního styku. Kdo totiž platbu QR kódem využívá, nemusí na faktury přepisovat všechny náležitosti platby od čísla účtu po variabilní symbol, zkrátka to za něj udělá mobilní telefon či tablet. Odpadá riziko chyb a špatně zadaných údajů.
