BSA: lokální digitální protekcionismus brání rozvoji mezinárodního obchodu

Mezi typické digitální překážky patří například bariéry v přeshraniční výměně informací, národně orientované certifikace technologií a standardů či zvýhodňování místních IT produktů a služeb ve veřejných zakázkách, vyplývá to alespoň ze studie Rozvoj digitální ekonomiky: obchodní pravidla pro podporu růstu za ktzerou stojí organizace BSA | The Software Alliance.
Mezinárodní pravidla obchodování nedrží krok s rychlou inovací produktů a služeb využívajících software, mezi které patří například cloud computing a datové analýzy. Hlavní brzdou rozvoje má být tzv. „digitální protekcionismus“. Organizace navrhuje odstranit ochranářské praktiky pomocí nadčasových globálních pravidel digitálního obchodu.To by mělo v důsledku vést k vytvoření konkurenčního prostoru pro rozvoj informačních technologií.

Globální roční tržby softwarového odvětví (2000 až 2012)

„Technologie využívající software jsou motorem zásadních inovací v celém hospodářství a ve všech aspektech moderního života. Chceme-li mít z technologického pokroku maximální možný užitek, vlády musí digitální obchodování podporovat a nikoli mu bránit,“ vysvětluje Victoria Espinelová, prezidentka a ředitelka BSA, a dodává: „Potřebujeme moderní obchodní pravidla, která zabrání novým formám protekcionismu a zajistí volnou přeshraniční výměnu informací.“

Cloud i datové služby narážejí na úzká hrdla místních pravidel a předsudků

Software, cloud computing a datové služby se stávají základními nástroji produkce v moderní ekonomice, jejich dopad proto dalece přesahuje IT odvětví. Digitální produkty a služby v důsledku transformují globální obchod. Jejich adaptace ale naráží na úskalí lokálních právních specifik jednotlivých zemí, ale také třeba na bezdůvodné upřednostňování lokálních dodavatelů (například v Německu je takové upřednostňování dokonce zakotveno v zákoně – pozn. red.).

Globální export počítačových služeb (2000 až 2012)

„Máme historickou příležitost navrhnout obchodní pravidla, která vyhovují digitální éře. Probíhají vyjednávání a rozhovory o IT službách a produktech ve všech klíčových regionech,“ říká Espinelová. „Dohody, které uznávají transformační dopad na digitální obchod, umožní podnikům všech velikostí inovovat a růst. Spotřebitelům umožní přístup k nejlepším produktům a službám, pomohou s tvorbou nových pracovních míst a zlepší kvalitu života.“

Na závěr trocha dat: vývoz všech počítačových služeb, včetně softwaru, vzrostl téměř sedmkrát: z 30 miliard dolarů v roce 2000 na více než 200 miliard dolarů v roce 2011, vyplývá z informací Světové obchodní organizace.

Příklady digitálního protekcionismu

Jak mají vypadat případy digitálního protekcionismu v praxi? V principu jde o veškeré mechanismy, které degradují sociální a ekonomické výhody produktů a služeb využívající software. Mezi typické digitální překážky patří například bariéry v přeshraniční výměně informací, národně orientované certifikace technologií a standardů či zvýhodňování místních IT produktů a služeb ve veřejných zakázkách.

Alinace navrhuje třídílný program doporučení, která podpoří rozvoj digitální ekonomiky:

1. Modernizace obchodních pravidel tak, aby odrážela realitu současného digitálního obchodování. To představuje zjednodušení obchodních pravidel u inovativních služeb, jakými jsou cloud computing – umožnit volný tok dat přes hranice států a nerozhodovat o fyzickém umístění serverů nebo jiné výpočetní infrastruktury.
2. Podpořit rozvoj technologických inovací. Toho je možné dosáhnout zajištěním modernizací ochrany práv duševního vlastnictví a podpořit dobrovolné využívání trhem ověřených technologických standardů.
3. Vytvořit stejné podmínky pro všechny soutěžící. To vyžaduje, aby vlády šly příkladem. Měly by být plně transparentní v tom, jak si vybírají potřebné technologie. Rozhodnutí musí být založena na tom, zda výrobek nebo služba nejlépe vyhovuje daným potřebám a poskytuje kýženou hodnotu. Rozhodující nesmí být to, kde byla technologie vyvinuta.

„Každá země, která chce být v informačním věku globálně konkurenceschopná, potřebuje komplexní digitální agendu, která obsahuje nadčasová obchodní pravidla,“ upozorňuje Espinelová. „Vlády si musí připustit, že tvorba informačních bariér je v propojeném světě sebepoškozující: žádná národní ekonomika nemůže růst v izolaci rychleji než v prostředí s pevnými obchodními vztahy,“ dodává na závěr.