Evropská unie připravuje nový způsob řešení pravidel pro ochranu osobních údajů. Místo směrnice, kterou členské státy implementovaly každý po svém, vzniká nařízení. Jde v podstatě o zákon, který bude okamžikem vyhlášení – předpokládá se, že to bude v roce 2016 – platit ve všech členských státech. Nahradí tedy stávající zákony o ochraně osobních údajů, podle nichž fungují příslušné specializované státní úřady; v České republice je to Úřad na ochranu osobních údajů.
Komisaři a pokuty
Mezi nejdůležitější změny v pravidlech pro ochranu osobních údajů bude patřit povinnost firem od určitého počtu zákazníků zřídit pozici „komisaře“ na ochranu soukromí a obsadit ji expertem, který bude garantovat, že sběr a zpracování osobních údajů bude probíhat v souladu s platnou legislativou. A ta se navíc – v rámci zmíněného nařízení EU – zpřísní. A aby toho pro firmy s velkým počtem zákazníků a tedy zpracovávaných osobních údajů nebylo málo, chystané nařízení má výrazně zvýšit strop pro pokuty za prohřešky proti soukromí. Zatímco maximální možná pokuta v ČR je aktuálně deset milionů korun, podle nového nařízení to bude určené procento z obratu firmy.
K tomu všemu podle nového nařízení přibude povinnost všech, kdo nakládají s osobními údaji, informovat občany o každém úniku jejich dat. Tuto povinnost notifikace zatím mají pouze telekomunikační firmy, jimž ji ukládá Zákon o informační společnosti. Nově se bude týkat všech – a jde o významnou hrozbu. Vždyť podle studie Cost of Data Breach, kterou zpracoval americký Ponemon Institute, dosahují náklady jenom na samotnou notifikaci obětí úniku dat stovek tisíc dolarů na jeden takový bezpečnostní incident (V USA je to v průměru 510 tis. USD, v Německu 320 a ve Francii 150 tisíc dolarů). Celkové náklady na jeden bezpečnostní incident, při němž došlo k úniku dat, se podle uvedené studie meziročně zvýšily, a dosahují 3,5 milionu dolarů.
Šifrování a zabezpečení přístupu
Pro firmy, zpracovávající osobní údaje, přinesou popsané změny zvýšený tlak především na zabezpečení dat jak v interních systémech, tak i v komunikačních kanálech – a to přesto, že nařízení o ochraně soukromí nemá požadavky na zabezpečení dat nijak zpřísňovat. Dostatečně přísná je totiž už stávající legislativa: předepisuje povinnost data zabezpečit. Neukládá tedy žádnou dílčí povinnost, ale předepisuje výsledek, jehož má být dosaženo.
Firmy však hřeší na to, že evropské dohledové orgány nemají kapacity na preventivní kontroly technického zabezpečení osobních údajů. O prohřeškách se tak dozvídají až v případě, že došlo k úniku dat.
Bez ohledu na to je zjevné, že klíčovou roli v zabezpečení citlivých dat bude hrát šifrování, nebo některá jiná dílčí technologie typu „data loss prevention“. Ostatně, tento segment trhu IT bezpečnosti má podle analytické agentury Gartner pro období do roku 2018 prognózovaný průměrný globální roční růst téměř 26 procent. (Pro porovnání: celkové výdaje na IT bezpečnost mají růst průměrně o 8,4 procenta.)
Dalším klíčovým nástrojem k ochraně dat je řízení přístupu k nim. Tyto technologie, jejichž typickým příkladem je dvoufaktorová autentizace, čeká podle analýz Gartner rovněž rychlý růst, a to průměrným ročním tempem téměř deset procent.
