Obrazovka před spaním rozhodně není vhodná k tomu, abychom upadli do náručí Morfeova. Náš organismus je podřízen biorytmu, na němž závisí téměř všechny biologické funkce, tedy i spánek.
„Světlo je hlavním synchronizátorem cirkadiánního rytmu,“ uvádí neurobiolog Claude Gronfier, jenž se zabývá chronobiologií ve francouzském Státním ústavu zdravotnictví a lékařského výzkumu INSERM. Cirkadiánní rytmus je jedním z biorytmů, kdy kolísá aktivita a bdělost, nejčastěji s denní periodou. Zvláště modré světlo elektroluminiscenčních diod (LED), které vydávají obrazovky počítačů, televizorů, smartphonů a tabletů, aktivuje stokrát více receptory sítnice citlivé na světlo (gangliové buňky) než bílé světlo lampy. Nejvíce modrého světla má sluneční svit. Píše o tom francouzský list Le Figaro.
Náš organismus je podřízen biorytmu, na němž závisí téměř všechny biologické funkce, tedy i spánek. Tyto „hodiny“ umístěné v části mozku nazývané hypothalamus se znovu nařizují každý den, hlavně světlem zachycovaným očima. Předávají informace celému komplexu struktur a orgánů tak, aby byla za dne zajištěna bdělost a za noci spánek.
„Jestliže jsme vystaveni světlu obohacenému o modrou, způsobuje to zpoždění ‚hodin‘, tedy opožděné usínání a nedostatek spánku. Znepokojují nás zejména ti, kdo pracují na směny, a ti, kdo se pozdě večer vystavují modrému světlu, zejména u obrazovek, hlavně děti a dospívající mládež,“ vysvětluje Claude Gronfier. V těchto případech jsou „hodiny“ narušeny. Jsou mladí lidé, kteří vykazují některé příznaky osob pracujících na noční směny: mají narušený spánek, jsou unaveni, propadají depresím, je narušena jejich paměť a poznávací schopnosti.
Listopadový průzkum provedený u 776 dětí v průměrném věku 12,4 roku v pařížském regionu ukázal, že 10,6 procenta v noci vstávalo, aby si zahrálo na počítači nebo diskutovalo na sociálních sítích. Čtvrtina sledovaných spala příliš krátce, méně než sedm hodin, uvádí šéf Centra pro spánek a bdělost v Paříži profesor Damien Léger.
„Dospívající mládež je vystavena mnohem déle modrému světlu, než by měla být. Hovoříme o sociálním jet lag (pásmová nemoc projevující se únavou a poruchami spánku plynoucími z narušení biorytmů po rychlém leteckém překonání několika časových pásem). To má dva důsledky: děti a mladí lidé chodí spát mnohem později a je u nich blokován melatonin,“ hormon usnadňující usnutí, uvádí profesor a člen Lékařské akademie Yvan Touitou.
Studie, provedená v roce 2012 Marianou Figueirovou z Lighting Research Center v New Yorku a zveřejněná v časopise Applied Ergonomics, ukázala, že používání přístrojů tabletem počínaje a televizní obrazovkou konče v přítmí citelně narušuje sekreci melatoninu. Ve své zprávě z roku 2010 upozornila francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin, životního prostředí a práce na nebezpečí LED obrazovek u dětí, jejichž oko světlo filtruje méně dobře.
Seznam negativních dopadů nedostatku spánku je dlouhý: kardiovaskulární problémy, oslabení imunitního systému, snížená koncentrace, zpomalený metabolismus a zhoršení výsledků dětí ve škole.
„Stejně jako se mluví o životní hygieně, je třeba přemýšlet i o hygieně světla,“ říká Claude Gonfier. Je třeba řídit se zdravým rozumem. Vědci doporučují omezovat používání obrazovek před spaním a sledovat, zda dítě nemá problémy s ranním vstáváním.
