Dvě třetiny (70 %) počítačů v tuzemských domácnostech mají jen základní ochranu proti virům a škodlivému softwaru. Svá data si pravidelně zálohuje sotva polovina uživatelů (42 %). Do počítače se pod heslem přihlašuje více než polovina Čechů (57 %), ale pravidelně si heslo mění sotva čtvrtina (24 %).
Zabezpečení uživatelů by však mohlo podstatně zlepšit biometrické ověření identity, o které projevila zájem necelá polovina (40 %) Čechů. Tyto a další závěry vyplývají z průzkumu společnosti Intel mezi tisícovkou tuzemských uživatelů počítačů ve věkovém rozpětí 15–70+ let.
„Biometrické ověření tváře uživatele prostřednictvím technologie Intel RealSense začíná být dostupné v nových počítačích a nabídka se bude dále rozšiřovat,“ říká Martin Vařbuchta, technologický expert společnosti Intel.
Biometrické prvky, tedy jedinečné biologické charakteristiky uživatelů, jsou obtížně kopírovatelné a především se během života mění jen minimálně. „Schopnost počítače poznat uživatele podle rysů obličeje podstatně zlepší zabezpečení domácích počítačů. Uživatelé už nebudou muset používat hesla, jen se podívají do kamery počítače a ten neomylně pozná svého majitele,“ říká Jiří Palyza, ředitel Národního centra bezpečnějšího internetu (NCBI).
Rozšíření biometrie do osobních počítačů zásadně posílí bezpečí uživatelů. „Více než tři čtvrtiny případů zneužití počítačů jsou způsobeny vinou uživatele. Používání jednoduchých hesel a jejich nepravidelná či nulová obměna jsou notoricky známé. Biometrie podstatně zlepší ochranu, pokud ji budou aktivně využívat i výrobci softwaru: například internetové bankovnictví nepůjde spustit bez biometrického ověření,“ dodává Jiří Palyza.
Digitální vydírání je na vzestupu
Prolomení přístupu a následné zcizení identity znamená riziko zneužití komunikačních služeb typu Facebook, Twitter, Skype a dalších včetně e-mailu. „Zločinci pak zablokují přístup ke službám a mohou je zneužít. Odblokování může trvat i několik dní. Během této doby se může zloděj vydávat za dotyčnou osobu a způsobit jí značné škody. Rozšířené jsou zejména bankovní podvody,“ varuje soudní znalec Ivan Janoušek ze společnosti Apogeo Esteem. Počet případů se oproti loňskému roku téměř zdvojnásobil: „Zaznamenali jsme letos desítky takových případů,“ dodává Ivan Janoušek.
Vyděrači navíc nemusí disponovat jen choulostivými fotografiemi. Stačí, aby zcizili nezálohovaná data, například fotografie, o které nechtějí majitelé přijít. Řada uživatelů si uvědomí hodnotu informací až v okamžiku ztráty. Pro záchranu dat jsou ochotni udělat téměř cokoli: „Vyděrači zablokují přístup k datům a po majiteli pak chtějí zaplatit řádově desítky tisíc korun za odblokování. Platba obvykle musí proběhnout v internetové měně bitcoin, takže pachatelé jsou prakticky nedohledatelní,“ uzavírá Jiří Palyza z NCBI.
Průzkum pro společnost Intel realizovala agentura Nielsen Admosphere v srpnu 2015. Respondenti byli ve věkovém rozpětí 15–70+ let. Analýza dat byla uskutečněna na vzorku 1006 respondentů.
