Model cloud computingu nabízí oproti tradičnímu on-premise přístupu několik výhod. Jen málokterý oborový analytik ale zastává myšlenku, že by vše staré bylo špatné a z pohledu moderního byznysu nevyhovující. Cloud oslovil korporace primárně svými možnostmi velmi detailního rozúčtování nákladů, jeho další parametry patřily v době pionýrských implementací k druhořadým.
V tradičních provozních modelech představoval rozpočet na IT samostatnou položku, z níž si jednotlivé organizační útvary a organizace jako celek ukrajovaly dle svých požadavků, přičemž jen málokdo byl schopen vyčíslit, kolik kdo spotřebuje.
Konsolidace zdrojů a hospodárnější využívání
Cloudový model vnesl do hospodaření velkých firem prvek zúčtovatelnosti, díky němuž se dřívější požadavky změnily na reálnější potřeby a následnou spotřebu. Linioví manažeři si v duchu všeobecné snahy o úspory a efektivitu uvědomili, že nově lze podíl jejich útvaru na celopodnikové spotřebě zdrojů IT poměrně přesně sledovat. Ve výsledku tedy vznášené nároky museli začít i adekvátně odůvodňovat.
Někdy bývá cloud computing označován také za vrcholný krok konsolidace zdrojů, k němuž došlo po etapě virtualizace. Cloudový model snížil počet nevyužitých softwarových licencí a dále omezil naddimenzované výpočetní kapacity. Hovoříme samozřejmě o ideálním prostředí, ve kterém technologická řešení souzní s organizačními a řídícími procesy.
Lepší dosažitelnost nákladných technologií
Také pro malé a středně velké podniky nabízí cloudový model řadu výhod. Korporátní potřeba detailního rozúčtování v jejich případě nehraje tak významnou roli. Při obvykle limitovaných lidských a finančních zdrojích, jež mohou podniky kategorie SMB alokovat na ICT, přináší cloud computing menším organizacím především technologie, jež by pro ně v minulosti byly nedosažitelné.
Masová spotřeba zlevňuje ceny
Myšlenka cloud computingu pracuje se starým ekonomickým principem úspor z rozsahu. Platí pro privátní i veřejné modely cloud computingu. Čím větší je množství odběratelů nebo objem odebíraných služeb, tím levněji je dokáže poskytovatel nabízet. Jeho zázemí, technika a lidé budou, resp. mohou a měli by být vždy efektivněji využiti než v případě individuálních řešení. S podobnou myšlenkou pracuje například i outsourcing, jehož specializovaní poskytovatelé přebírají od klientů některé rutinní úlohy.
Pět základních vlastností
Výše uvedené řádky ale rozhodně nevypovídají o tom, že by cloud computing byl vždy a jednoznačně levnější než jiné formy provozu a obstarávání IT zdrojů. V obecné rovině, v níž oboroví analytici vykládají parametry cloud computingu, figuruje zhruba pět základních vlastností cloudových služeb. Konkrétně jde o samoobslužnost, škálovatelnost, síťový přístup, platby za skutečný odběr a hromadné sdílení systému (multitenancy). Najít nabídku, která by splňovala vše uvedené, nepatří ke snadným úkolům ani dnes. Parametry reálných cloudových služeb musíte často poměrně široce rozvolnit, aby neformální požadavky na cloud computing byly naplněny. Blíže ideálu se pohybují systémy infrastruktury jako služby, vzdálenější obvykle bývá software jako služba.
Otázky pro cloud v SMB
O cenové výhodnosti cloudu se ale oboroví analytici povětšinou zmiňují jen opatrně. Cloudové služby mohou být v praxi levnější a často skutečně bývají za levnější považovány. Zcela jednoznačně lze jejich nákladovou zátěž ve většině situací poměrně přesně plánovat a detailně rozpočítávat, čímž dochází ke sladění potřeb a přiřazených zdrojů, tj. k omezení plýtvání. Do posouzení konkrétní situace vstupuje pestrá paleta parametrů, ukazatelů, motivů a občas i emocí. Rozhodující váhu může mít při rozhodování slovo podnikových ekonomů nebo finančních ředitelů, zejména při zpětném vyhodnocení.
Důvody nasazení cloud computingu v organizacích SMB podle analytiků společnosti SMB Group na první pohled nesouvisejí s náklady či výdaji na IT. Mají charakter technický a technologický. Druhý pohled ale ukazuje na přímou souvislost s finančním hospodařením podniku. Podobné technologie si organizace mohou dovolit provozovat právě díky cloudu, jejich správu by nedokázaly zajistit efektivně a tradičně pořízené zdroje (kapacity) by je kapitálově zatěžovaly.
Šest důvodů pro cloud v SMB
Termín agilita odkazuje na akceschopnost firem v podmínkách současného ekonomického vývoje. Obvykle bývá podmiňován dostupností technologií a jejich rychlým nasazením. Díky cloud computingu se v tomto ohledu mohou za agilní označit i menší firmy. A nejen označit. Cloudová infrastruktura jim umožňuje rychle alokovat a realokovat výpočetní kapacity, nasazovat nové programy nebo utlumovat nevytížené systémy. To vše obvykle zvládnou bez omezení časem, prostorem a typem zařízení.
Neméně často skloňovaným parametrem moderního byznysu je efektivita. V případě výpočetních zdrojů se zdrojem neefektivit stávají nevyužité systémy. I malé a středně velké podniky běžně provozují systémy, které nepracují stále stejně intenzivně. Plného či vyššího využití dosahují několikrát do roka. Existují studie, které dokládají, že míra průměrného využití serverových systémů činí 5 až 15 procent (údaj z roku 2012). V případě tradičního modelu obstarání zdrojů tak dochází k neefektivní alokaci kapitálu. Řešení nabízí cloud computing a jeho vlastnost skrývající se za termínem škálovatelnost. Podnik si flexibilně pořizuje takovou kapacitu infrastruktury, která odpovídá očekávané nebo skutečné zátěži, v ideálních podmínkách v reálném čase.
Třetí důvod pro nasazení cloudových služeb představují již zmíněné predikovatelné náklady. Firmy si pořizují pouze potřebné kapacity a za ně následně platí. Modelů úhrad existuje hned několik, záleží na poskytovateli. Ti se obvykle snaží zvýhodnit zákazníky, kteří se zaručí za určitý minimální odběr. Cenotvorba je v případě cloudových služeb bohatá a operuje s časem, spotřebovanou nebo rezervovanou kapacitou, přenosovým pásmem, počtem uživatelů a s dalšími parametry a jejich kombinacemi.
V podmínkách menších podniků bývá často náročné a nákladné zajistit odpovídající spolehlivost provozovaných systémů. Cloudová infrastruktura ale s rizikovými situacemi počítá vcelku přirozeně. Virtualizované systémy lze snadno migrovat v jednom i mezi více datovými centry, dochází k tvorbě celkových nebo inkrementálních záloh, zvícenásobeny jsou přívody elektřiny i datové konektivity a další. Podobná řešení představují pro poskytovatele cloudových služeb v podstatě povinné položky. Pro podnik kategorie SMB může jít o finančně nerealizovatelnou vizi.
Se spolehlivostí do jisté míry souvisí také schopnost obnovy po katastrofě. Tu může způsobit přírodní živel, útok hackerů, případně selhání poskytovatele služby. Větší cloudové platformy tyto situace řeší a často i dokáží předvídat. Pracují s automatizovanými procesy replikace, migrace a obnovy systémů. Pro menší firmy jde opět o v podstatě nedosažitelné funkcionality.
Poslední důvod pro nasazení cloud computingu v podnicích SMB souvisí podle analytiků firmy SMB Group se standardizací a automatizací systémů v cloudové infrastruktuře. Případné chyby v aplikaci lze hromadně opravit nebo odstranit, to je hlavní přínos automatizace virtualizovaných prostředí. A díky standardizaci se může program přesunout k jinému poskytovateli, do jiného datového centra, prostě tam, kde bude k dispozici požadovaný standard, nejčastěji v podobě operačního systému.
Uvedené motivy pro přechod na cloudové služby rozhodně nevyčerpávají všechny možnosti a přínosy. Nezobrazují také rizika a celkovou změnu na trhu IT. Výpočetní technologie a prostředky se komoditizují, což znamená hlavně jejich standardizaci, zlevňování a zjednodušování obsluhy. Volba pro cloud nebo nasazení IT on-premise tak stále nemusí být tak jednoznačná, jak se marketéři poskytovatelů snaží veřejnosti vštípit. Nejspíše i z tohoto důvodu řada výrobců IT sází spíše na hybridní formy cloud computingu.
Svatá trojice cloudových obav
Od počátku moderní éry cloud computingu doprovázejí jeho rozvoj tři základní kategorie obav.
První souvisejí s bezpečností. K přenosům dat dochází obvykle na veřejných sítích, ke službám má přístup každý, kdo zaplatí. Objevená zranitelnost v centrálních systémech potom ohrožuje všechny zúčastněné, resp. jejich data a byznys. Cloud computing je také věcí důvěry mezi odběratelem a poskytovatelem. První si platí nejen za zdroje, ale také za jejich ochranu. Druhý by měl mít povinnost zabezpečit provozované systémy nejmodernějšími a nejaktuálnějšími prostředky. Invence potenciálních útočníků ale tímto vztahem ošetřena není.
Nutno dodat, že k velkým selháním cloudových služeb na poli bezpečnosti zatím nedocházelo. Jedním z důvodů může být i skutečnost, že mnoho firem volí hybridní cloudová prostředí, přičemž klíčové agendy a data uchovává v interních systémech.
Další z obav se týká výkonnosti. Může odrazovat zejména uživatele veřejných cloudových služeb. Problematiku nedostatečného výkonu lze rozdělit na dvě kategorie. První souvisí s telekomunikačním připojením a s objemem a frekvencí přenášených dat. Zejména datově intenzivní aplikace mohou kvůli nedostatečně disponovanému připojení ztrácet na výkonu a generovat chyby. Řešení existují a nabývají mnoha podob, ale často vyžadují dodatečné výdaje nebo specifický návrh cloudové služby. Druhý problém s výkonností souvisí s infrastrukturou na straně poskytovatele. Především menší hráči mezi poskytovateli mohou tuto stránku zanedbat, často z důvodu provozu zastaralé techniky nebo kvůli tzv. overcommitu.
Overcommit znamená přiřazení více virtuálních uživatelských prostředí jednomu fyzickému (než je „rozumné“), tj. například až osm virtuálních serverů na jeden procesor. Pokud bude na takový systém „pověšeno“ více uživatelů a jeden a více vygeneruje špičkovou zátěž, logicky se kvůli přetížení zpomalí odezva všem. V právní rovině lze výkonnostní aspekty cloudových služeb řešit tzv. smlouvami o úrovni/kvalitě poskytovaných služeb neboli SLA. Řadoví zákazníci velkých poskytovatelů ale obvykle nemají příliš na výběr, a smlouvat s nimi také nikdo nebude, prostě musí nabídku akceptovat, případně přejít ke konkurenci.
Třetí oblast obav spojených s cloud computingem představuje ztráta vlastní kontroly nad systémy. V současnosti se tento důvod možného odmítání cloudu již mezi podniky příliš často neobjevuje. Většinu sporných oblastí lze řešit smlouvami SLA a prostředí cloudových infrastruktur počítá s ošetřením naprosté většiny standardních požadavků.
Analytici společnosti SMB Group ve svém stručném shrnutí obav z cloud computingu vynechali jednu podstatnou a aktuální. Anglicky je nazývána termínem „lock-in“. Význam popisuje situaci, kdy se zákazník stane ne/dobrovolným „zajatcem“ jednoho dodavatele a jeho technologií. Tento stav může být někdy oboustranně výhodný, jindy se mění v hrozbu. Řadu agend lze mezi službami postavenými na oborových standardech téměř volně přenášet. V některých případech ale o snadné migraci k jinému poskytovateli nemůže být řeč.
