I když se oboru podnikových služeb v České republice daří, jeho dynamický rozvoj brzdí nedostatečná výuka technologií a cizích jazyků, stejně jako nepřipravenost absolventů škol na profesní život. Asociace ABSL sdružující společnosti podnikající v oblasti sdílených podnikových služeb se proto chce aktivně zapojit do diskuze o učebních osnovách a nabídnout univerzitám lektory z praxe. Vše s cílem nepřijít o plánovaných 35 000 nových pracovních míst a zachovat konkurenceschopnost České republiky i v době digitální transformace a po 4. průmyslové revoluci.
Podnikové služby v dnešní době zaměstnávají asi 65 000 zaměstnanců a generují více než 1,5 % českého HDP. Česká republika patří v očích zahraničních investorů k vyhledávaným destinacím pro provoz center sdílených podnikových služeb, a proto se odhaduje další růst tohoto segmentu, a to až na 100 000 zaměstnanců do roku 2020. Pro srovnání – automobiloví výrobci ze Sdružení automobilového průmyslu dávají v ČR práci zhruba 115 000 lidí.
Tak jako automobilky hlásí nedostatek dělníků i učňů, podnikové služby narážejí v oblasti lidských zdrojů rovněž na limity, které mohou plánovaný růst ohrozit. „Aby si Česká republika dokázala udržet své vedoucí postavení v sektoru globálního outsourcingu, potřebuje lépe sladit potřeby zaměstnavatelů se vzdělávacími programy středních a vysokých škol,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL. Dostupnost kvalifikované pracovní síly je totiž prvořadým kritickým faktorem při rozhodování investorů, zda otevřít nebo rozšířit centrum sdílených podnikových služeb v České republice.
Statisíce na zaškolení nového zaměstnance
Centra dnes musí nové zaměstnance, kteří se zhruba ze 70 % rekrutují z absolventů škol, nejprve dovzdělat a zaškolit. Znamená to, že musí investovat významné množství času – průměrně 3 – 6 měsíců – a úsilí, aby kompenzovaly mezery v jejich znalostech a schopnostech. Na zaučení nového zaměstnance jsou pak vynakládány vysoké náklady, které se počítají v řádech statisíců korun. Alternativou je obrátit svou pozornost na kandidáty ze zahraničí, kde je ovšem často náborový proces komplikován zdlouhavými administrativními procesy.
Jaké jsou dle ABSL hlavní nešvary?
-
Český vzdělávací systém není dostatečně propojen s praxí – Pedagogové často postrádají praktické zkušenosti a učební osnovy nejsou přizpůsobeny tak, aby odpovídaly požadavkům trhu práce (například neobsahují studie a simulace obchodních případů). Styl a technika výuky neodpovídají adekvátním standardům, výukové materiály nejsou aktualizovány nebo školy nedisponují nejmodernějšími technologiemi.
-
Absolventům chybí analytické a obchodní schopnosti – Ačkoliv jsou pro současné absolventy, kteří chtějí uspět v moderním pracovním prostředí, nezbytné znalosti a dovednosti, jako jsou řízení projektů, práce v týmu, kritické myšlení, inovativní a analytický přístup, komunikace, řešení konfliktů a prezentace, často tyto dovednosti nejsou buďto zahrnuty do studijních programů univerzit, nebo nejsou vyučovány na úrovni odpovídající požadovaným standardům.
-
Absolventi nemají dostatečnou znalost cizích jazyků – Angličtina dnes již nestačí. Potřebné jsou i další cizí jazyky, jako například němčina, francouzština, holandština, skandinávské jazyky a další.
-
Absolventi mají nedostatečné IT znalosti – Nejrůznější průzkumy ukazují, že zvládnutí moderních technologií bude hrát v profesním uplatnění současné generace dětí naprosto klíčovou roli. Experti se shodují na tom, že vzdělání v IT by se mělo nastartovat již na úrovní základních škol. Probíhající digitalizace a automatizace všech sfér ekonomiky bude vyžadovat daleko větší orientaci ve světě informačních technologií, než jak tomu bylo dosud. „Nejde přitom jen o zkvalitnění výuky informatiky, ale i matematiky, jejíž úroveň na školách dlouhodobě klesá. Zavedení povinné maturity z matematiky by mohlo být jedním z nápravných mechanismů,“ komentuje Jonathan Appleton.
Stovka lektorů, tisíce vyučovacích hodin
„Asociace ABSL, jakožto sjednocený hlas center podnikových služeb v ČR, nabízí své know-how i podporu při uvádění inovací ve vzdělávání v život,“ říká Jonathan Appleton s tím, že poskytnout chce nejen vyučující či řečníky se znalostmi praktického podnikání, ale zahájit chce i spolupráci s univerzitami na přípravě jejich studijních a vzdělávacích programů. „V připravovaném akčním plánu, který chceme diskutovat s ministerstvem školství, je celá řada aktivit. Některé jsou procesně složitější a vyžádají si delší implementaci, jiné však mohou začít fungovat prakticky obratem, například možnosti konzultovat s odborníky z praxe závěrečné a vědecké práce anebo absolvovat studentské stáže, ať už v Česku či v zahraničí, s cílem získat praktické dovednosti, stejně jako znalosti procesů z první ruky,“ vypočítává Jonathan Appleton. ABSL plánuje i aktivní spolupráci se studentskými organizacemi, jako jsou AISEC, IAESTE atd. a organizaci ‚veletrhů pracovních příležitostí‘ pro střední školy a rodiče s cílem podtrhnout důležitost volby profese a významu výuky jazyků na školách. „Náš sektor přispívá nemalým dílem české ekonomice. Aby mohl prosperovat ještě více, potřebuje nyní podporu ministerstva školství a zřizovatelů škol. Odměnou jim budou naše zkušenosti z praxe a podpora čelních představitelů úspěšných firem. Nechceme přece být montovnou světa, pojďme proto společně v České republice podpořit znalostní ekonomiku,“ uzavírá Jonathan Appleton.
