Na poskytovatele digitálních služeb, jimiž jsou například elektronické obchodování nebo internetové vyhledávače, se má nově vztahovat zákon o kybernetické bezpečnosti. Změnu má přinést novela, kterou připravil Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) a poslal do připomínkového řízení. Má trvat do konce srpna.
Účelem novely je zvýšení bezpečnosti sítí a informačních systémů, na nichž je do značné míry postaveno fungování společnosti a hospodářství. „Navrhovaná právní úprava však nemá za cíl zasahovat do obsahového fungování informační společnosti, ale pouze zabezpečit proti úmyslným nebo nahodilým kybernetickým bezpečnostním incidentům informační kanály,“ uvedl NBÚ.
Cílem navrhované právní úpravy je tak podle něj především doplnit minimální požadavky na standardní zabezpečení kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů a rozšířit je i na informační systémy provozovatelů základních a digitálních služeb.
Poskytovatelé digitálních služeb proto budou muset podle novely přijmout bezpečnostní opatření a případné incidenty hlásit NBÚ. Nad rámec unijní směrnice mají poskytnout i kontaktní údaje. Stejnou povinnost mají mít i provozovatelé základních služeb, k nimž patří například řízení dopravy, přenosu energií nebo výkonu veřejné moci.
Náklady na doplnění bezpečnostních opatření by podle informací NBÚ činily v průměru šest milionů až 11,5 milionu korun na jeden subjekt v případě veřejné správy. Orgány veřejné moci však již podléhají stávajícímu zákonu, a proto by pro ně změny neměly představovat zvýšené náklady. Pro firmy by mohla být nová pravidla „značně administrativně i finančně náročná“ zejména v případech, pokud zabezpečení svých sítí a informačních systémů doposud nijak neřešily.
