Když v dubnu nabyl platnosti zákon o evidenci tržeb, bylo jasné, že se elektronické evidenci tržeb nevyhneme. Zároveň jde o tiché přiznání, že stát, reprezentovaný Ministerstvem financí, není schopen na základě dosud vydaných zákonů řádně vybírat daň. A když stát něco neumí, přehodí odpovědnost na občana. První skupiny podnikatelů se přitom EET týká už od 1. prosince. Zrekapitulujme si, co přesně zavedení EET znamená a co je k němu potřeba.
Nový zákon o evidenci tržeb se zjednodušeně týká všech, kteří prodávají zboží za hotovost – ať již jsou plátci DPH či nikoliv. Zároveň je zde jedna podstatná skutečnost, a to, že do evidence plateb zařadilo Ministerstvo financí i platby prováděné platební kartou, byť jde o elektronický převod z účtu na účet a pod hotovost spadají i šeky, směnky nebo obdobná platidla, čímž se myslí především stravenky. Oficiálně se tato věc u platebních karet zdůvodňuje ve stylu, že je to proti únikům z maloobchodu, kde činí tyto platby velký objem. V zákoně je i několik výjimek, které jsou od ET osvobozeny, nicméně i zde je třeba se mít na pozoru. Jde například o neziskové organizace, kde se výjimka týká hlavní činnosti – pokud však provozuje například kavárničku, bude tato činnost spadat pod EET.
ET a EET jedno jsou
Pokud hovoříme o EET – elektronické evidenci tržeb jde vlastně o to, co zákon definuje jako evidenci tržeb (ET). Samotný náběh zákona má několik etap z hlediska povinnosti podnikatelů se k evidenci přihlásit, podle oborů podnikání – ta poslední bude až v roce 2018.
-
fáze – od 1. prosince 2016 – ubytovací a stravovací služby
-
fáze – od 1. března 2017 – maloobchod a velkoobchod
-
fáze – od 1. března 2018 – ostatní činnosti vyjma těch ve 4. fázi, například svobodná povolání, doprava, zemědělství
-
fáze – od 1. června 2018 – vybraná řemesla a výrobní činnosti
V jakém okamžiku pro vás je povinnost tržby evidovat zjistíte podle klasifikace NACE. Tento rok se EET týká pouze oborů v kategorii 55 Ubytování (hotely, kempy, tábořiště apod.) a 56 – Stravování a pohostinství, jde-li o stravovací služby (tedy prodej jídla a nápojů k okamžité konzumaci na místě, tj. restaurace, hospody, kavárny,). Celkem populisticky, protože před Vánocemi by mohli být voliči popuzeni při nákupu na trzích, je z této povinnosti vyjmut stánkový prodej – zde jde totiž o dodání zboží (prodej „s sebou“, není zázemí, stoly, vytápění apod.). Přitom si MF opakovaně stěžovalo, že právě u těchto činností jsou vysoké úniky na daních. Podle zákulisní šeptandy nikdo nechce po zkušenostech s nefunkčností základních registrů, problémů okolo Státní pokladny apod. riskovat, že to celé nespadne. Navíc tato řešení by musela spoléhat téměř výhradně na mobilní sítě a nikdo na finanční správě nechce o Vánocích dělat kontroly, zda skutečně nešlo hlášení podat nebo někdo podvádí. V tomto ohledu tedy můžeme děkovat, že úředníci chtějí mít svůj klid a my si pokojně dopřejeme svařák. Mimochodem, realizace EET v objemu 50 milionů na straně státu, připadla bez vypsání soutěže IBM. Na jedné straně to dává smysl, systémy od IBM jsou hluboko vrostlé do páteře Ministerstva financí, ale veřejná soutěž by ničemu neuškodila.
Jak to funguje
Princip EET je jednoduchý. Podnikatel vybavený zařízením se softwarem, který umožňuje přes internet propojení s Finanční správou, odešle informaci o transakci (platbě) ve formátu XML, Finanční správa této transakci přidělí jedinečný kód, který odešle zpět. Účtenku již s kódem od Finanční správy prodejce vytiskne a předá zákazníkovi. Ten má možnost na základě kódu Finanční správy zkontrolovat svoji účtenku, zda třeba prodejce nepodvádí a skutečně jeho platbu nahlásil, či zda sedí údaje o platbě. Stát tak sice ze zákazníka dělá Pomocnou stráž Veřejné bezpečnosti, ale pro jeho vlastní dobro, jak tvrdí. Jenže zákazník může dostat i účtenku bez kódu. Top proto, že systém počítá i s výpadkem a kromě on-line režimu dokáže pracovat i off-line.
Pokud totiž krátkodobě vypadne spojení, lze vydat účtenku bez unikátního kódu Finanční správy. Informace o této transakci pak musí podnikatel poslat na server Finanční správy bezprostředně po obnovení spojení, nejpozději do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby. Pokud jste na místě, kde není internet dostupný, můžete požádat FS o výjimku z povinnosti evidovat tržby online. Na základě udělené výjimky dojde k užívání zjednodušeného režimu, informace o platbách budete moci odesílat po 5 dnech od transakce. Jak, to je už na vás. Nicméně údaje mají být odeslány ze zařízení s certifikátem (ten nahrajete pomocí používaného softwaru) a tak pokud máte pokladnu někde na samotě bez signálu, budete ji muset zřejmě popadnout, dojet k nejbližšímu pokrytí/připojení a teprve tam odeslat. V praxi půjde o pár případů, ale bohužel tento příklad dokumentuje „promyšlenost“ celého řešení.
Co musí účtenka obsahovat?
-
fiskální identifikační kód (FIS),
-
daňové identifikační číslo,
-
označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
-
označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
-
pořadové číslo účtenky,
-
datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
-
celkovou částku tržby,
-
bezpečnostní kód poplatníka,
-
údaj, zda je tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu.
Nicméně není definováno, jak by měla vypadat a na čem má být vytištěna, takže za účtenku, pokud splní požadované náležitosti bude akceptována i normální faktura „v hotovosti“ apod. Teoreticky můžete na tabletu načmárat požadované údaje rukou a učiníte zákonu za dost. Důležitá je existence dokladu, nikoliv jeho vzhled.
A aby toho nebylo málo, musíte o povinnosti evidence tržeb informovat., aby zákazník věděl, že máte vystavit účtenku. Nicméně jak je v kraji zvykem, definice jak má vypadat se omezuje na to, že má být „dostatečně viditelné a čitelné“.
Jak na EET?
Ten kdo již nějaký systém – účetní, ekonomický, rezervační – provozuje, se většinou může spolehnout, že jeho dodavatel mu dodá rozšíření odpovídající jeho potřebám. Největšími zájemci o nové řešení pro EET jsou tak lidé, kteří dosud vedli účetnictví na koleně – a na ty cílí i většinová nabídka. Logicky jsou největšími hráči na tomto poli mobilní operátoři, kteří mohou v balíčku dodat jako software, tak hardware i potřebné připojení.
O2 nabízí podnikatelům produkt eKasa, který umožňuje zajímavý způsob financování – na rozdíl od jiných pokladních systémů nabízí O2 eKasa obchodní model, který podnikatelům umožní pořídit a používat eKasu bez zvýšení jejich nákladů. Pokud obchodník realizuje měsíčně platby kartou v objemu přes 100 tisíc, má měsíční paušál zdarma, při objemu 50-100 tisíc platí 250 Kč a do 50 tisíc ho to bude stát 499 Kč, vše bez DPH. Pořízení základního balení eKasa, které obsahuje dotykovou pokladnu se stojanem, tiskárnu na účtenky, platební terminál pro platby kartami a SIM kartu pro datové připojení vyjde na 4995 korun. Tuto cenu však získá každý obchodník celou zpět formou slevy na dani, kterou ministerstvo financí už v minulosti garantovalo. O2 eKasaje přizpůsobená pro kavárny, bary, restaurace, prodejny nebo večerky. Smlouva mezi O2 a uživatelem je bez závazků, klient tak může kdykoliv přerušit užívání eKasy a následně je zase obnovit. To je výhodné například pro podnikatele poskytující sezónní služby.
O2 eKasa Je vybavená 10″ dotykovou obrazovkouk internetu ji lze připojit přes Wi-Fi nebo mobilní internet. Řekne vám dokonce i kolik zboží máte na skladě. Platební terminál zvládne magnetické, čipové, klasické i bezkontaktní, kreditní, debetní i stravenkové platební karty. V ceně služby je správa a záloha dat, pravidelná aktualizace systému, nonstop podpora se servisem a mobilní připojení k internetu. Od října je v nabídce i další příslušenství, například tiskárna do kuchyně, přenosná bluetooth tiskárna, pokladní šuplík nebo 15″ POS terminál. Řešení podle O2 staví na aplikaci, kterou v rámci chorvatské povinnosti elektronické evidence tržeb používá přes 30 000 obchodníků. O2 eKasu je možné pořídit už nyní, měsíční poplatek však operátor účtuje až od doby účinnosti zákona.
T-Mobile nabízí pětici měsíčních paušálů podle poskytovaného zařízení, kdy na výběr máte z kalkulačky (funguje jako pokladna s kódy), terminál, kasu nebo tablet doplněné o bezdrátovou tiskárnu. Paušály se pohybují v rozmezí 295-495 Kč, a všechna zařízení lze také koupit i samostatně, a to i na splátky. V nabídce je i speciální tarif pro EET za 40 Kč umožňující připojení k centrálnímu systému Finanční správy. Byť T-Mobile nepřišel přímo s vlastním účetním systémem, pokud se podíváte do jeho nabídky, pokud potřebujete i kompatibilní systém, můžete například využít T-Cloud Účetnictví – tedy účetnictví Helios One, které bude s EET samozřejmě spolupracovat.
Vodafone nabízí aplikaci ePokladna pro práci s elektronickými účtenkami a online evidencí tržeb. Aplikace je dispozici v App Storu a Google Play. Pro aktivaci je pak nutné zakoupení licence s měsíční platbou od 300 Kč. Na tisk účtenek nabízí Vodafone bezdrátovou tiskárn Bixolon.
Pokud potřebujete přece jenom sofistikovanější řešení, najdete na trhu hned několik možností. Například značka eet1 nabízí jak základní mobilní verzi zahrnující software, 7“ tablet a termotiskárnu, což je řešení naprosto vyhovující drobným živnostníkům. Dalším typem je tablet v 4G/LTE variantě, ideální pro podniky, které nemají přístup k internetu. Uvedená řešení pořídíte do 5 tisíc korun. Pro větší podniky je vhodné robustnější Maxi řešení postavené na velkých tabletech se širší tiskárnou. Dokoupit lze kompatibilní skenery, váhy či pokladní zásuvky. Vlastníte-li již běžící infrastrukturu, máte možnost implementovat pouze samotný software. Zkušený prodejce je schopen poskytnout předimplementační konzultace, takže se vyhnete případným problémům. Značka eet1 navíc jako jediná nabízí možnost prodeje e-zboží, tedy vytvoří z pokladny terminál pro prodej vstupenek, sázenek nebo jiného zboží, z čehož bude majitel pokladny inkasovat provizi. Eet1 má v nabídce produkty od 3 240 Kč do 19 999 Kč, měsíční poplatek činí 399 korun. Tento poplatek zahrnuje skladové hospodářství, zálohu dat na cloudu, asistenční službu a další funkce.
Při bližším pohledu na ceny napříč trhem ovšem dostává díru v různých obměnách zopakované prohlášení MF, že poplatníka bude zapojení stát v řádu stokorun až několika tisíc. Ze zákona možná jednorázová sleva na dani 5000 Kč totiž pokrývá počáteční investice jen u skutečně malých živnostníků. I když v průměru jde o ceny, které můžeme označit za přiměřené (hovoříme-li o ceně za software), je to v případě řešení, kterým stát poplatníka zatěžuje nedostačující. Stačí se podívat na různé šrotovné a řadu dotací „na podpo
