Index digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2017 ukazuje, že EU dosáhla pokroku, ale mezi nejdůležitějšími digitálními hráči a zeměmi, které vykazují nižší výkonnost, je stále příliš velká mezera. Česká republika je na 18. místě.
Česká republika se v roce 2017 umístila dle indexu DESI na 18. místě. Ve srovnání s minulým rokem země dosáhla pokroku v digitálních veřejných službách, zachovala si svou pozici, pokud jde o lidský kapitál, ale v jiných aspektech si pohoršila. Země má nejlepší výsledky v integraci digitálních technologií ze strany podniků, zejména proto, že mnoho malých a středních podniků zavádí elektronické obchodování. Největší výzvou pro Česko je zlepšit využívání internetových služeb, zejména v oblasti elektronické veřejné správy a pro zábavní a společenské účely.
Česká republika se mezi 28 členskými státy EU v indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI) za rok 2016 podle Evropské komise 2 řadí na 17. místo, což oproti 15. místu z předešlého roku představuje pokles. Česká republika spadá do skupiny zaostávajících 3 států, neboť její skóre DESI je pod průměrem EU a v uplynulém roce rostlo pomaleji
než skóre EU jako celku.
Na špičce indexu DESI jsou v letošním roce Dánsko, Finsko, Švédsko a Nizozemsko, po kterých následují Lucembursko, Belgie, Spojené království, Irsko, Estonsko a Rakousko. Tři nejlepší digitální hráči v EU jsou na vedoucích pozicích rovněž celosvětově a předstihli Jižní Koreu, Japonsko a Spojené státy. Ze zemí EU dosáhly největšího pokroku Slovensko a Slovinsko. I přes mírné zlepšení některé členské státy jako Polsko, Chorvatsko, Itálie, Řecko, Bulharsko a Rumunsko ve srovnání s průměrem EU ve svém digitálním rozvoji stále zaostávají.
Konektivita se zlepšila, ale stále nepostačuje k řešení budoucích potřeb
-
76 % evropských domácností má přístup k vysokorychlostnímu širokopásmovému připojení (o rychlosti alespoň 30 Mb/s) a v některých členských státech má velký podíl těchto domácností již přístup k sítím poskytujícím rychlosti 100 Mb/s nebo vyšší. Více než 25 % domácností si rychlé širokopásmové připojení předplatilo.
-
Počet předplacených mobilních datových připojení je rovněž na vzestupu: zatímco v roce 2013 mělo připojení předplaceno 58 obyvatel ze 100, v roce 2016 to již bylo 84.
-
Mobilní služby 4. generace (4G) pokrývají 84 % obyvatel EU.
To vše ale nestačí k uspokojení rostoucích potřeb týkajících se rychlosti, kvality a spolehlivosti propojení v budoucnosti. Internetový provoz roste o 20 % ročně a v mobilních sítích dokonce o více než 40 %.
EU má více specialistů v digitální oblasti než kdy předtím, ale mezera v dovednostech stále přetrvává
-
EU má více absolventů v oblastech přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky než kdy předtím (19 absolventů na 1 000 obyvatel mezi 20. a 30. rokem věku).
-
Trh práce nabízí více specialistů v oblasti IKT (3,5 % v roce 2015 oproti 3,2 % v roce 2012).
-
Téměř polovina Evropanů (44 %) nemá ani základní digitální dovednosti, jako je používání elektronické pošty, editačních nástrojů nebo instalace nového zařízení.
Evropané stále více využívají digitálních služeb
-
79 % Evropanů používá internet alespoň jednou týdně, což je ve srovnání s rokem 2016 nárůst o 3 procentní body:
-
o 78 % uživatelů internetu hraje nebo stahuje hudbu, filmy, fotografie či hry,
-
o 70 % evropských uživatelů internetu čte zprávy online (v roce 2013 to bylo 64 %),
-
o 63 % používá sociální sítě (ve srovnání s 57 % v roce 2013),
-
o 66 % nakupuje online (61 % v roce 2013),
-
o 59 % používá internetové bankovnictví (56 % v roce 2013),
-
o 39 % používá internet k telefonování (33 % v roce 2013).
Podniky se stále více digitalizují, ale objem elektronického obchodování roste pomalu
-
Evropské podniky stále více využívají digitálních technologií, jako je podnikový software pro elektronické sdílení informací (26 % podniků v roce 2013 a 36 % v roce 2015) nebo zasílání elektronických faktur (10 % v roce 2013 a 18 % v roce 2016).
-
Došlo rovněž k mírnému zvýšení objemu elektronického obchodování (ze 14 % malých a středních podniků v roce 2013 na 17 % v roce 2016). Méně než polovina těchto podniků však prodává své výrobky do jiných členských států EU.
Profil České republiky v rámci studie Evropské unie DESI (Digital Economy and Society Index) 2017
