Rozdíl v produktivitě mezi šťastnými a nešťastnými zaměstnanci je více než pětinový. I když je spokojenost zaměstnanců ve velké míře ovlivňována firemní kulturou zaměstnavatele, jen méně než polovina českých firem považuje dle průzkumu agentury Grafton Recruitment atmosféru na pracovišti a firemní kulturu za důležitou. Pokud však chtějí stabilní a produktivní tým, měli by firemní kultuře věnovat zvýšenou pozornost. Jejím prostřednictvím totiž mohou také výrazně snížit fluktuaci svých pracovníků.
Firemní kultura patří mezi často opomíjené oblasti ovlivňující nábor zaměstnanců, výkonnost pracovníků i úspěch firmy. Průzkum University of Warwick zjistil, že šťastní pracovníci jsou o 12 % produktivnější a nešťastní o 10 % méně produktivní než průměr. Nespokojení zaměstnanci dělají na své pozici jen nezbytné minimum práce a výkonní nedocenění pracovníci odcházejí. Problematice odchodů se pak blíž věnovala studie Columbia University, která ukázala, že obměna pracovníků firem s bohatou firemní kulturou je 13,9 %, ale pravděpodobnost změny místa u zaměstnanců organizací s chudou firemní kultury je 48,4 %.
Důležitost firemní kultury přitom roste jak vzhledem k nedostatku kandidátů na pracovním trhu, tak i s tím, jak se hlavním zdrojem pracovních sil stává generace Y. Ta totiž upřednostňuje zajímavé úkoly, benefity a příjemnou atmosféru na pracovišti před finanční kompenzací. A to nutí zaměstnavatele k tomu, aby firemní kultuře začali věnovat zvýšenou pozornost.
„Mileniálové k vám nepůjdou pracovat jen kvůli penězům, kladou důraz na jiné aspekty. Pokud přijmou zaměstnání jen kvůli výši mzdy, tak jej snadno opustí pro jiné – s vyšší mzdou, nebo s lepší firemní kulturou a nefinančními benefity,“ popisuje Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment. Podle ní platí, že zaměstnanci, jejichž hlavní motivaci v práci nepředstavují peníze, jsou spokojenější, výkonnější, kreativnější, mají lepší předpoklady pro další růst a méně často odcházejí jinam. Firmám se proto vyplatí na takové pracovníky soustředit a vyjít jim z hlediska firemní kultury maximálně vstříc. „Vnímáme rostoucí potřebu mladých lidí ztotožnit se s cílem svého zaměstnavatele a s jeho filozofií. S tím souvisí i celkové pracovní prostředí a pravidla chování, která musí zaměstnancům vyhovovat. Chtějí se v práci cítit komfortně,“ dodala.
Zaměstnanci narození mezi lety 1986 až 1995 chtějí pracovat pro firmy, které je uznávají jako individuality, nejen jako součást systému. „V kariéře hledají příležitosti pro růst a změnu rolí a rozvoj nových dovedností. Firemní kultura je má udržovat spokojené a poskytovat jim dostatek příležitostí pro růst a rozvoj,“ říká Jitka Součková.
