ERP systémy jsou v současné době ovlivňovány zejména třemi trendy, jimiž je cloud, umělá inteligence a uživatelská zkušenost. To sice samozřejmě platí i pro další části podnikového softwaru, systémy pro plánování podnikových zdrojů jsou však v řadě ohledů specifické.
ERP v cloudu: vyšší dostupnost i zabezpečení
Migrace ERP do cloudu probíhá relativně pomaleji než např. u aplikací CRM. Do značné míry je to dáno tím, že rostoucí firmy často nasazují do cloudu aplikace, které dosud vůbec nevyužívaly. ERP bývá naopak páteří podnikání a „historickým“ systémem, takže zde dosud převládá provoz v režimu on-premise. V případě řady dodavatelů není sice problém integrovat systémy na vlastní infrastruktuře a nové aplikace v cloudu, přesto má ale smysl uvažovat i o migraci vlastního systému ERP.
Výhod je totiž daleko víc, než jen často deklarovaná cenová efektivita (nízká počáteční investice, platí se pouze „zkonzumované služby“…). Podstatnější je, že cloud dokáže nabídnout lepší spolehlivost/dostupnost aplikací i vyšší úroveň zabezpečení. Řešení ERP jako klíčová produkční aplikace bývá dosud často vyčleněno z pravomocí bezpečnostních administrátorů a pro jistotu se do nich co nejméně zasahuje – takže se neinstalují ani bezpečnostní záplaty. V případě provozu ERP v cloudu může v závislosti na zvoleném modelu instalace aktualizací a oprav být zcela v režii poskytovatele služby. Automatizace zahrnuje i další oblasti správy a administrátoři se pak díky tomu namísto rutinní údržby mohou věnovat strategičtějším úkolům. Cloud tak neznamená pouze přechod z jedné verze softwaru na jinou, ale jeho nasazení přímo souvisí s digitální transformací podniku a orientací na procesy s přidanou hodnotou.
Důležité je i to, že cloud již dnes neznamená pouze dosud nejrozšířenější model SaaS, ale podniky stále více využívají i jeho další podoby – infrastrukturu a platformu jako službu (IaaS, PaaS). Výkonný ředitel společnosti Oracle Mark Hurd odhaduje, že v roce 2025 se v cloudu bude provozovat 80 % produkčních aplikací, na cloudové služby půjde stejný podíl rozpočtu na podnikové IT a vývoj a testování bude probíhat v cloudu prakticky výhradně (to znamená především v režimu PaaS).
Optimalizace provozu i analytiky
Co se týče inovativních technologií, jako je například umělá inteligence (AI, z anglického názvu Artificial intelligence) nebo IoT (Internet of Things neboli Internet věcí), zde řešení ERP naopak využívají nové technologie jako jedny z prvních.
Protože ERP systém představuje jádro podniku, právě zde může strojové učení a další metody AI přinést výrazné zefektivnění procesů. Adaptivní učení dokáže podnikové procesy zjednodušit a standardizovat; profesionálové z oblasti financí mohou díky AI lépe řídit finanční toky a optimalizovat cenové podmínky pro dodavatele a další partnery. Kromě financí a nákupu podporuje umělá inteligence např. i řízení projektů.
Navíc se přínosy AI neomezují na samotný provoz podniku, ale zcela klíčová je role adaptivních technologií pro analýzy a podporu rozhodování. Tímto způsobem lze využít množství již existujících historických dat nebo dat generovaných z internetu věcí, rozhodovat se rychleji a lépe chápat finanční dopady rozhodování včetně řízení rizik. Oba uvedené trendy, tedy AI a cloud, spolu souvisejí v tom, že vývoj a nasazování technologií AI je v cloudu jednodušší a jsou zde k dispozici plně předpřipravená prostředí (vývojové nástroje, frameworky…) pro vývojáře i testery.
Důraz na uživatelskou zkušenost
Konečně třetím významným trendem ERP systémů je důraz na uživatelskou zkušenost (User Experience). Dnes již neplatí, že by podnikový software představoval prostředí příliš složité a obtížně ovladatelné. ERP systémy bývají modulární, rozhraní lze snadno konfigurovat/personalizovat a přizpůsobuje se tomu, z jakého zařízení uživatel pracuje. Navíc se dodavatelé inspirovali i oblíbenými aplikacemi pro koncové uživatele, jako jsou sociální sítě či mobilní aplikace. Při zavádění ERP systému i jiného podnikového řešení je třeba budoucí uživatele do implementace co nejtěsněji zapojit a zohlednit jejich požadavky.
