Podle předpovědi Institute for the Future (IFTF) vstupujeme do nové éry v partnerství lidí a strojů. Do roku 2030 budou lidé a stroje pracovat ve stále užší souhře, která výrazně promění naše životy. Vznikají technologie, jako je umělá inteligence (AI), rozšířená realita (AR) nebo virtuální realita (VR), dochází k výraznému pokroku v technologiích internetu věcí (IoT) a cloud computingu.
AI rychle zvládne „myslící úlohy“
V příštích několika letech změní umělá inteligence nejen to, jak svá data organizujeme, ale především jak na jejich základě jednáme. Podniky umělou inteligenci zapřáhnou do datově orientovaných „myslících úloh“ a výrazně tak zkrátí čas věnovaný stanovování rozsahu projektů, debatám, plánování scénářů a testování každé inovace. Lidé se díky tomu budou moci rychleji rozhodovat a posouvat kupředu s vědomím, že skvělé nové nápady v každodenním provozu nezapadnou. Podle některých teoretiků nahradí umělá inteligence některé pracovní pozice, zároveň ale nové technologie mohou vytvořit nová pracovní místa a otevřít lidem nové příležitosti.
Integrace „IQ věcí“
Od roku 2018 nás čekají obrovské pokroky při integraci analytických funkcí s prakticky okamžitým výstupem ve městech, organizacích, domácnostech i vozidlech využívajících internet věcí. I díky klesajícím nákladům na výpočetní výkon zdoláme biliónovou hranici připojených zařízení. Když se obrovské množství těchto dat spojí, výpočetní výkon s možnostmi umělé inteligence strojům pomůže lépe sladit úsilí fyzických prostředků i lidských zdrojů. Vyvineme se v „digitální dirigenty“ technologií a prostředí, která nás obklopují. Technologie budou fungovat jako naše prodloužená ruka. Všechny předměty budou inteligentní a umožní nám žít chytřeji. Už dnes to vidíme například na autech, kde je velmi výrazný trend rozvíjet autonomní řízení.
Nasadíme si brýle
Nebude to dlouho trvat a hranice mezi „reálnou“ a rozšířenou realitou se začnou rozmazávat. Komerční životaschopnost rozšířené reality je zjevná už teď. Týmy stavebních dělníků, architektů a inženýrů například využívají náhlavní soupravy pro rozšířenou realitu k vizualizaci nových staveb, ke koordinaci prací na základě jednotného pohledu na zástavbu a ke školení pomocných pracovníků ve dnech, kdy na stavbě nemůže být technik. Velké naděje samozřejmě vkládáme také do virtuální reality (VR), která však bude sloužit spíše pro zábavu.
Užší vztahy se zákazníky
Ve světle konkurenčního boje a agresivního nástupu startupů nebylo nikdy důležitější postavit zkušenosti zákazníků na první místo, což potvrzuje i Index digitální transformace sestavený společností Dell Technologies.
V letošním roce budou společnosti díky důrazu na prediktivní analýzy, strojové učení a umělou inteligenci lépe chápat potřeby zákazníků a reagovat na ně v okamžiku, kdy vyvstanou, ne-li ještě dříve. Spíš než na přenechání starostí o interakci se zákazníky chatovacím robotům první generace a přednastaveným zprávám, můžeme vsadit na týmovou spolupráci lidí a automatizovaných inteligentních virtuálních agentů.
Kontrola „informačního biasu“
V příštích deseti letech rozvíjející se technologie jako virtuální realita nebo umělá inteligence lidem pomohou vyhledávat informace a jednat na jejich základě, aniž by se nechali ovlivnit emocemi nebo předsudky zvenčí, zároveň jim ale dají prostředky k uplatnění lidského úsudku tam, kde je to vhodné.
V krátkodobém horizontu uvidíme uplatnění umělé inteligence při náboru a povyšování zaměstnanců, kde bude kontrolovat možnost vědomého i nevědomého informačního biasu. Mezitím bude narůstat také využití virtuální reality jako nástroje při pohovorech, který zajistí, aby se příležitosti poskytovaly výhradně podle schopností, např. díky maskování identity potenciálního zaměstnance pomocí avatara.
Zábava s e-sporty
V roce 2018 budeme sledovat stále vyšší počet hráčů za obrazovkami nebo s brýlemi pro virtuální realitu, jak svádějí souboje ve vesmíru generovaném počítačem s vysokým rozlišením. Přenosy si naladí stovky milionů hráčů a diváků a elektronické sporty se stanou zábavou pro široké vrstvy.
I tradiční sporty, jako je cyklistika, se navíc posouvají díky práci s daty, ve kterých se snaží odhalovat možnosti zlepšení. V budoucnu bude každé podnikání technologické a volný čas budeme trávit v propojeném prostředí.
Zamíříme k „megacloudu“
Cloud není konečný cíl. Je to model IT, ve kterém jsou funkce orchestrace, automatizace a analýzy úzce integrovány s IT infrastrukturou. V roce 2018 se budou podniky stále výrazněji posouvat k přístupu, který kombinuje více typů cloudů a těží z možností všech modelů: od veřejného cloudu přes cloud privátní, hostovaný a spravovaný až po model softwaru jako služby (SaaS). S tím, jak se do různých cloudů přesouvá stále více aplikací a úloh, však bude nevyhnutelný nárůst cloudových zdrojů. Tato komplexnost bude brzdit schopnost organizací naplno využívat iniciativy v oblasti datových analýz a umělé inteligence. Může se také stávat, že aplikace a data skončí v nesprávném cloudu, což povede ke slabým výsledkům.
Dalším krokem tak bude vznik „megacloudů“, v nichž se propojí několik privátních a veřejných cloudů, které se budou chovat jako koherentní, ucelený systém. Megacloud nabídne federovaný inteligentní přehled o celém IT prostředí. Aby byl megacloud možný, bude nutné přijít s vícecloudovými inovacemi v síťovém propojení (k přesouvání dat mezi cloudy), úložištích (k umístění dat do správného cloudu), výpočetních funkcích (k využití nejlepšího typu zpracování a akcelerace pro danou úlohu) a v orchestraci (k propojení síťových, úložných a výpočetních funkcí napříč cloudy). Navíc – což je zároveň nová příležitost – budou zákazníci muset začlenit do své infrastruktury umělou inteligenci a strojové učení, aby v tomto IT prostředí nové generace mohli posunout automatizaci a získávání informací na novou úroveň.
Zaměření na detaily
V našem stále propojenějším světě spoléháme na externí subjekty víc než kdy dříve. Organizace nejsou jednoduché a izolované, naopak – tvoří vysoce propojené systémy, které fungují jako součást ještě větších celků. Vzhledem ke stále propojenějším vztahům se stroji mohou drobná selhání způsobit obrovské problémy. Společnosti se navíc budou potýkat s přívalem nových regulací, jako je nařízení GDPR o ochraně osobních údajů. Dát prioritu implementaci nástrojů a technologií kybernetického zabezpečení, které účinně ochrání data a předejdou útokům, tak bude stále naléhavější.
