Blockchain Connect Czech Alliance vznikla za účelem edukace a osvěty vysvětlit, k čemu je blockchain a jak může tato technologie pomoci ve státní správě. Uspořádala 19. května v Praze kulatý stůl za účasti advokátní kanceláře Squire Patton Boggs, IBM, poradenské společnosti Pricewaterhouse Coopers a inkubátoru Adel.
Blockchain je nastupující technologie, která přišla s kryptoměnami. Říká se o ní, že je to „otevřená účetní kniha“, která má potenciál změnit a zprůhlednit obchodování, pohyb zboží a informací. Jde o technologii, která umí spojit nejrůznější subjekty a alianci jde o to, přenést ji do českého prostředí.
Kdo, kdy, proč a jak?
Jiří Batěk, ředitel divize infrastrukturních služeb IBM (na foto zcela vpravo), sdělil, že IBM má ambici nejen lokalizovat globální řešení do českého prostředí, ale I nalézat české partnery a umožnit jim přístup na mezinárodní trhy. Například v obchodu a dopravě jde o to, propojit důvěryhodným způsobem obchodní partnery, kteří se navzájem neznají a nemusejí si proto ani příliš důvěřovat. Blockchain nahradí papírovou dokumentaci a zajistí průhlednost transakcí a správnost dodávek. Česká republika je také jedním z center automobilové výroby, a blockchain může zajistit použití originálních náhradních díl při opravách automobilů. Výrobce sice může nařídit jejich nákup, na cestě do servisu však může dojít k jejich záměně. IBM takto nasadila blockchain u společnosti Bosch. Blockchain také pomůže zajistit bezpečnost potravin. Na tom zase IBM spolupracuje s řetězcem Wall Mart. Součástí celého ekosystému jsou i orgány státní správy, které provádějí kontrolu. Není bez zajímavosti, že blockchain se už používá i při prodeji diamantů.
Komu slouží?
Poradenská firma PwC je také nadnárodní společnost, dívá se však I na český trh a dívá se na správné oblasti, kde by technologie blockchain mohl pomoci a posloužit nejlépe.
PwC si pro vytipování nasazení blockchainu tři základní kritéria:
- Velký počet a typů účastníků
- Entity účastníků si ne vždy důvěřují
- Používají papírovou dokumentaci
Blockchain těmto skupinám přináší velkou míru efektivity. Například při prodeji nemovitostí jde o celkem čtrnáct kroků, od notáře až po katastr nemovitostí. Dalším příkladem jsou volby a referenda. Třetím typickým příkladem je zdravotnictví, kde jsou v řetězci pacient, zdravotnické zařízení a pojišťovna. Blockchain může opět celý systém zprůhlednit a zefektivnit. Každá ze zúčastněných stran má možnost buď jen nahlížet do těchto informací, nebo s nimi dále pracovat.
Kdo je pro a kdo asi proti?
Podle účastníků kulatého stolu jsou blockchainu nakloněny zejména pojišťovny v obecném slova smyslu, od pojištění nemovitostí až po životní pojištění. Podle PwC je důležité, aby měl blockchain business case a účastníci musejí mít zájem o transparentnost. V průběhu kulatého stolu také zaznělo, že ohledně míry digitalizace naší státní správy jsme v Evropě na předposledním místě, za námi je už jen Rumunsko. Co se týče nasazení blockchainu, pak taková kauza, jakou je Čapí hnízdo, by byla vyřešena na kliknutí myši. Jiří Batěk z IBM však také při diskusi sdělil, že do blockchainu nelze nikoho nutit, jednotliví účastníci do něj musejí vstoupit dobrovolně, podobně jako přijímá platební karty stále více obchodníků, kteří je dříve odmítali.
