I když úspory dnes nepředstavují zdaleka jediný důvod pro migraci podnikového IT do cloudu, hraje kontrola nákladů samozřejmě stále velkou roli. Přitom zdaleka neplatí, že pozitivní finanční efekt se při přechodu na cloud dostavuje automaticky. Jak udržet náklady na cloud pod kontrolou?
Viz také: Úskalí veřejného cloudu – může se prodražit

Průzkum SoftwareONE ukazuje, že 37 % respondentů pokládá nepředvídatelnost nákladů za vůbec hlavní problém cloudu. Cynthia Harvey proto na InformationWeek přináší několik tipů, které vycházejí ze studií Forrester Research, Gartneru, 451 Research a Synergy Research Group. Do značné míry se týkají cloudů IaaS a PaaS, v menší míře i provozu specializovaného softwaru jako služby SaaS.
V první řadě je důležitý monitoring využívání na denní bázi – nové instance se v rámci velkých podniků často nasazují i víckrát denně. Monitoring za delší časové období proto může až s křížkem po funuse zaznamenat, že došlo k nečekanému nárůstu nákladů. Lze k tomu využít specializované nástroje, ale většinou i nástroje přímo od provozovatelů cloudů (Microsoft, Amazon i Google), které jsou v rámci služeb zdarma nebo jen za malý poplatek.

Rozhodně je vhodné ukončit instance, které se nepoužívají nebo používat nemusí, což by mělo zahrnovat i neaktivní úložiště nebo úlohy nečinné nebo které se nepodařilo dokončit do termínu. Správu procesů lze automatizovat i provádět ručně. Mimochodem, předcházející body se týkají i virtualizovaných prostředí – zde však není neefektivní využívání obvykle bezprostředně spojeno s vyššími platbami třetí straně, protože počet licencí se shora omezen dopředu.

Podniky by měly dokázat náklady na cloud správně rozúčtovávat mezi jednotlivá oddělení a kontrolu nákladů vyžadovat i na této úrovni. To vyžaduje, aby se daly spouštět úlohy pouze „označené“, tj. aby se daly přiřadit, v rámci celého podniků musí být systém tagů jednotný (např. zda jde o produkční úlohu nebo test apod.).
Sledování nákladů je ideální optimalizovat, za tímto účelem existují příslušné nástroje. V mnoha případech je vhodné zvolit ale opravdu nástroj, který sleduje pouze náklady (cloud cost monitoring and optimization, CCMO). Mnoho z těchto řešení nabízí i další funkce, orchestraci, sledování shody s předpisy, jsou ale podstatně dražší a návratnost investice bývá delší. U složitých hybridních prostředí se naopak více vyplatí dražší nástroj umožňující řídit cloud jako celek (hybrid cloud management, HCM). Někdy tyto nástroje mohou využívat i strojové učení. Především pro velké podniky jsou složitá hybridní prostředí ale asi logickou volbou, už proto, že i samotná migrace do cloudu probíhá postupně.

Dále se vyplatí sledovat cenovou politiku poskytovatele cloudu, slevové akce či zvýhodněné kombinace služeb a optimalizovat náklady i vzhledem k těmto nastavením cen. Samozřejmě je však třeba myslet i na související riziko: aby se firma nestala využíváním vzájemně slevově propojených balíčků příliš závislá na jediném poskytovateli.