Vládní návrh rovněž stanoví, že děti do 15 let nebudou moci bez souhlasu rodičů povolit zpracování osobních údajů.
Sněmovna zřejmě nesníží maximální výši pokut pro obce za porušení nových pravidel ochrany osobních údajů. Neklesne pravděpodobně ani minimální věková hranice, od níž si děti budou moci zřídit účet na sociálních sítích. Vyplývá to z posledního hlasování členů ústavně-právního výboru o pozměňovacích návrzích, které se v dolní komoře sešly k návrhu nového zákona o zpracování osobních údajů.
Předloha reaguje na evropské nařízení známé pod zkratkou GDPR. Sněmovna ji bude schvalovat patrně na schůzi, která začne koncem října.
Dolní komora by podle doporučení výboru neměla schválit pozměňovací návrh Piráta Tomáše Martínka, snižující minimální věkovou hranice pro vstup na sociální sítě z 15 let na 13 let. Pro úpravu hlasovali jen dva pirátští členové Jakub Michálek a Mikuláš Ferjenčík a Dominik Feri z TOP 09.
Vládní návrh stanoví, že děti do 15 let nebudou moci bez souhlasu rodičů udělit provozovatelům internetových služeb souhlas se zpracováním osobních údajů. Hranice odpovídá občanskoprávní a trestněprávní odpovědnosti dětí. Unijní nařízení umožňuje státům zvolit věkovou hranici pro souhlas se zpracováním údajů mezi 13 a 16 lety.
Ohledně snížení maximální hranice postihů pro obce v souvislosti s porušením pravidel ochrany osobních údajů ústavně-právní výbor nedoporučil plénu přijetí ani jedné ze tří úprav. Poslanec KDU-ČSL Vít Kaňkovský navrhuje zrušit postihy úplně, Věra Kovářová (STAN) chce stanovit hranicí sankcí pro malé obce na 5000 korun a 15.000 korun podle závažnosti prohřešku a výbor pro veřejnou správu požaduje pro obce pokuty nejvýše 10.000 korun.
Dosavadní horní hranice za porušení pravidel ochrany soukromí je stanovena na deset milionů korun. Stejnou výši obsahuje i vládní návrh nového zákona.
V ústavně-právním výboru neuspěl například ani pozměňovací návrh poslance ANO Karela Raise, kterým chce snížit maximální sankci pro vysoké školy, a to na 100.000 korun. Jen malé šance na plénu bude mít požadavek Leo Luzara (KSČM) na přemístění Úřadu pro ochranu osobních údajů z Prahy do Ostravy.
Velkou šanci na přijetí má naopak návrh hned dvou výborů na úpravu pravidel ochrany soukromí v případě novinářů. Podle něj lze tak jako dosud osobní údaje zpracovávat také tehdy, slouží-li to přiměřeným způsobem pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého nebo literárního projevu. Výjimku by mělo mít i zpracování údajů pro vědu, výzkum a statistiku.
Evropské nařízení o osobních údajích je účinné od 25. května. Má pomoci hájit práva občanů EU proti zneužívání jejich dat. Týká se veřejných institucí, firem i osob samostatně výdělečně činných, které evidují své zaměstnance, členy, zákazníky nebo příznivce. Zavádí právo na výmaz či přenos poskytnutých údajů i kontrolu jejich využití. Instituce musely přijmout opatření kvůli zabezpečení osobních údajů. V některých případech musely jmenovat pověřence, který bude garantem správného nakládání s privátními daty. Za porušení povinností lze podle nařízení GDPR udělit pokutu až 20 milionů eur (zhruba 512 milionů korun).
