Čím vyšší manažerská funkce, tím složitější je hledání vhodného kandidáta.
Manažeři s praxí totiž práci obvykle aktivně nehledají, ale chtějí se nechat ulovit. Důležitá je pro ně přitom i délka výběrového řízení, která by ideálně neměla trvat déle než 2 měsíce. Vyplývá to z nedávného šetření personální agentury Grafton Recruitment.
Manažeři představují specifickou cílovou skupinu, která v případě změny zaměstnání očekává jiný způsob komunikace a průběh výběrového řízení než zbytek uchazečů o nejrůznější pracovní pozice. „Manažery není obvykle snadné přesvědčit ke změně. Práci obvykle aktivně nehledají a je na firmě, aby je pádnými argumenty přesvědčila, že její nabídka je pro ně zajímavá. Nejde přitom jen o finanční podmínky, ale i o projekty a cíle firmy,“ uvádí Jitka Součková, marketingová manažerka Grafton Recruitment, s tím, že manažeři obvykle přichází na pracovní pohovor velmi dobře připraveni, a to samé očekávají i od protistrany.
Aktivně práci hledá jen 29 % respondentů šetření, které se zaměřilo na manažery v pozicích se mzdou vyšší než 80 tisíc v Praze a 60 tisíc v ostatních regionech. Zbytek účastníků šetření očekává, že je firmy samy aktivně osloví, a to buď prostřednictvím personální agentury, headhuntera anebo vlastního personálního oddělení.
Důležitou roli hraje čas a flexibilita
„Manažeři jsou často velmi zaneprázdnění a časově vytížení, a proto je důležité být vůči nim flexibilní. Například je potřeba jim nabídnout pohovor v takovém termínu, který jim vyhovuje, i kdyby mělo jít o čas mimo pracovní dobu,“ říká Jitka Součková a dodává: „Důležitá je i délka samotného výběrového řízení. Pokud trvá příliš dlouho, mají manažeři tendenci ukončit řízení sami. Čekání vyhodnocují jako pochybnosti či nezájem.“ Podle výsledků šetření jsou pro 63 % respondentů ideální dvě kola výběrového řízení a adekvátní délka trvání je do dvou měsíců (47 % respondentů). Praxe bohužel bývá obvykle jiná. Nejčastěji se jedná o tříkolové výběrové řízení, které trvá obvykle 3 měsíce. „Pokud firmy chtějí na své manažerské pozice získat kvalitní kandidáty, měly by zvážit zkrácení a zefektivnění výběrového procesu,“ radí Jitka Součková. Zároveň by firma neměla otálet se zveřejněním zpětné vazby. Tu by měl uchazeč obdržet nejdéle do dvou dnů.
Vypusťte assesment centra
Velmi oblíbeným prostředkem firem při výběru manažerů se v minulých letech stalo assesment centrum. Jde o moderní metodu, která umožní zaměstnavateli zmapovat uchazečovy schopnosti a talenty v rámci skupinového pracovního setkání. Dle zjištění Grafton Recruitment však manažeři nepovažují tento nástroj za vhodný. Celá polovina respondentů jej považuje za časově náročný a nedůstojný jejich pozice. Pouhá třetina jej chápe jako standardní součást výběrového řízení.
Kandidát není žadatelem, ale žádaným
„Během namlouvání manažerů hrají důležitou roli často i zdánlivé i detaily. Uchazeči získávají dojem i z maličkostí, jako je přivítání, recepce, přichystaná zasedací místnost a podobně. Důležitý je i partnerský přístup. Kandidát nesmí cítit, že je žadatelem, ale naopak tím, kdo je žádaný,“ komentuje Jitka Součková. Dle ní je důležité i to, jakým způsobem firma zveřejňuje mzdové podmínky. Nejen, že by se o ní mělo zcela otevřeně hovořit již při prvním pohovoru s uchazečem, ale měla by být uvedená již v samotné inzerci pracovní pozice. Celých 54 % respondentů totiž nereaguje na inzeráty, které mzdu neuvádějí.
Zjištění vycházejí z dotazníkového šetření, které bylo realizováno v průběhu měsíců září a října 2018 a zapojilo se do něj 418 respondentů.
