Udělat si přehled dodavatelů, zeptat se na požadavky uživatelů, na to při výběru ERP asi zapomene málokdo. Podobně se vždy řeší otázka integrace s dalšími podnikovými systémy a podpora různých rozhraní nebo celkové náklady na vlastnictví/návratnost investic. Nicméně systém pro plánování podnikových zdrojů je natolik klíčovou součástí firmy, že opomenout by se při jeho výběru nemělo nic, ani aspekty méně evidentní.
Několik tipů v této souvislosti přináší Tom Miller na ERPFocus.com. Když se shromažďují požadavky a zkušenosti, nemělo by se zapomínat ani na bývalé zaměstnance, samozřejmě včetně těch, kdo řídili nasazování minulých ERP nebo proces výběru dodavatele. Vyplatí se zeptat obchodních partnerů, dodavatelů, zákazníků, distributorů, nebo vlastně kohokoliv, o kom se ví, že nějaký systém v nedávné minulosti nasazoval.
Protože ERP je klíčové, vedení podniku by mělo pro implementaci vyjádřit podporu. To neznamená pouze schválení výdajů, nemusí obnášet ovšem ani osobní nadšení a angažovanost; spíše jde o to, že by vedení firmy mělo výběr prohlásit za své rozhodnutí a úspěch implementace za svou odpovědnost. Je-li projekt řízen na nižších úrovních, příliš často se může stát, že když odpovědný člověk potřebuje zdroje z jiných oddělení, než je jeho vlastní tým, dojde ke kolizím.
Miller dále doporučuje hned v rané fázi nasazování a testování dát uživatelům k dispozici nějakou dokumentaci. Důležité je v ní zdůraznit, že se od počátku myslelo na požadavky vznesené v době návrhu (popsat i nepodstatné detaily, pokud příslušnou funkci někdo pokládal za důležitou apod.). Lidé mají mít pocit, že nové ERP se zavádí ne např. kvůli nové legislativě, ale kvůli ulehčení práce jim samým.
ERP systém by měl mít potřebné funkce i funkcionalitu, která by mohla být potřeba v případě rozšiřování a jiných očekávatelných změn podnikání. Ale co nadbytečné funkce? Nemusí to být jen otázka ceny, ale je systém dokonale modulární? Nebude nějaká funkcionalita naopak překážet a provoz komplikovat (např. ve vztahu k účetnictví apod.)?
I v oblasti ERP se vyplatí zvažovat open source řešení. Je dobré si uvědomit, jaký by v takovém případě mohl být rozdíl ve fungování (např. komunita by rychleji dodávala opravy včetně bezpečnostních i rozšiřovala funkcionalitu, z pohledu údržby by ale mohl být takový režim náročnější než kumulativní nasazování nové verze od výrobce např. jednou za rok). Minimálně si přitom firma lépe uvědomí, co je pro ni důležité, tyto zkušenosti využije pak pro výběr jiného než open source systému.
Lze odhadnout, jaké přizpůsobení systému bude nejtěžší? Většina dodavatelů má svá řešení postavená na základě požadavků „standardních“ zákazníků. Nějaká customizace bývá prováděna už ve fázi nasazení, další později, ale o principiální problém by jít nemělo – teoreticky. Zákazník by se měl vždy ptát, zda na jeho jeho podnikání je něco opravdu zcela unikátního, specifického (sotva), respektive jaká část/procesy se tomu nejvíce blíží? Jak minimalizovat tato rizika? (Mělo by samozřejmě jít o přesnější vymezení, ne všeobecné úvahy toho typu, že některé ERP systémy se nasazují spíše pro výrobní firmy a jiné pro ve finančních službách.)
