Podle Gartneru takzvaná digitální dvojčata dnes používá 13 % respondentů, plán nasadit je do roka má dalších 62 %. Gartner definuje digitální dvojče jako softwarový prvek reprezentující fyzický objekt s cílem sledovat a chápat jeho stav, reagovat na změny, zlepšovat provozní parametry a vytvářet přidanou hodnotu.
„Výsledky ukazují, zejména ve srovnání s předchozími průzkumy na toto téma, že digitální dvojčata začínají být běžně používána a pomalu se stávají normou,“ říká Benoit Lhereux, viceprezident výzkumu Gartner. „V minulosti jsme předpověděli, že do roku 2022 nasadí více než dvě třetiny organizací, které zavedly IoT, v ostrém provozu alespoň jedno digitální dvojče. Je možné, že této úrovně dosáhneme již do roka.“
62 % organizací, které technologii digitálních dvojčat zavádějí nebo mají v plánu tak do roka učinit, ukazuje, že jde o velmi rychlý růst, jemuž napomáhají nejen marketing a osvěta ze strany dodavatelů, ale také skutečná přidaná hodnota, kterou digitální dvojčata přinášejí v rámci podnikových IoT projektů a strategií. „Digitální dvojčata dnes nasazují všechny kategorie organizací. Nejdále jsou pochopitelně výrobci produktů s IoT konektivitou, neboť příležitost diferencovat svůj produkt a uvést novou službu a zdroj příjmů představuje jasnou obchodní motivaci,“ dodává Lhereux.
Digitální dvojčata jsou specifická tím, že v řadě případů takříkajíc slouží více pánům. Bezmála třetina respondentů v průzkumu uvedla, že digitální dvojčata využívá několik entit – například u připojených aut může jít o výrobce, poskytovatele zákaznických služeb a pojišťovnu. Variabilita entit využívajících data a funkce digitálních dvojčat je široká – počínaje vnitropodnikovými „konzumenty“ přes komerční partnery až po dodavatele technologií. „Digitální dvojčata slouží široké škále obchodních cílů. Jejich designéři by proto měli pamatovat, že bude nejspíš třeba obsloužit více konzumentů dat a poskytnout odpovídající možnosti přístupu k nim“, upozorňuje Lhereux.
Ve chvíli, kdy organizace využívá několik digitálních dvojčat, dává prý často smysl jejich vzájemná integrace. Například v elektrárně existují funkce jak pro jednotlivé IoT připojené prvky (ventily, pumpy, generátory), tak pro složené digitální dvojče reprezentující a monitorující ucelený systém. Integraci se dnes věnuje 61 % organizací, které již digitální dvojčata nasadily. 74 % podniků, jež prozatím svá digitální dvojčata neintegrovaly, to má v plánu v příštích pěti letech. Přibližně čtvrtina organizací, které ještě digitální dvojčata nenasadily, pak neplánuje ani jejich integraci v horizontu pěti let.
„Skutečná integrace digitálních dvojčat je poměrně složitá a vyžaduje vyšší úroveň dovedností v oblasti informačního managementu. Do budoucna zároveň půjde o významný faktor diferenciace s tím, jak se budou postupně vyvíjet a připojovat další fyzická aktiva a vybavení,“ uzavírá Lhereux.
